Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýV roce 2045 dospěje lidstvo do bodu singularity, kdy díky rozvoji umělé inteligence začne nezvratný a překotný technologický rozvoj světa. To předpověděl americký IT odborník, vynálezce, futurista a někdejší technologický šéf Googlu Ray Kurzweil před téměř dvěma desítkami let. Později doplnil, že ve stejném roce by měli lidé pokročit v medicíně a technologiích natolik, že se smrt stane jen volbou. Na Kurzweila navázal ve své knize The Death of Death (česky Smrt smrti) jeho žák, venezuelsko‑španělský ekonom, technik a futurista José Cordeiro. Ten věří, že stále ještě relativně nový lékařsko‑technologický obor s názvem longevity (v češtině se také někdy říká dlouhověkost), který bude zahrnovat i prostředky k dosažení nesmrtelnosti, se v budoucnu stane podle obratu největším odvětvím na světě. Podtrhuje to tím, že do výzkumů zastavení stárnutí investují miliardy dolarů podnikatelé a vizionáři jako zakladatel Amazonu Jeff Bezos, šéf Facebooku a Mety Mark Zuckerberg, ředitel OpenAI Sam Altman nebo Saúdská Arábie prostřednictvím své nadace Hevolution. Cordeiro, který nedávno přednášel v Praze, v rozhovoru vysvětluje, proč je podle něj možné, že lidé si budou moct za 22 let zvolit mezi smrtí a nesmrtelností a jaké to může mít důsledky pro planetu.
Vystudoval jste strojírenství a ekonomii, pracoval jste pro velké ropné společnosti. Jak jste se dostal k odvětvím, jako jsou biotechnologie, zdravotnictví a dlouhověkost?
Narodil jsem se v roce 1962 a sedm let poté přistál první člověk na Měsíci. Díval jsem se na něj v televizi a říkal jsem si, že bych se tam také chtěl vydat a že se chci učit pracovat s technologiemi. Proto jsem se pak stal strojním inženýrem. Později jsem začal pracovat v ropném průmyslu, ale vždycky jsem se zajímal o různé technologie. Na škole jsem měl dva fantastické profesory – jednoho z otců umělé inteligence Marvina Minského a také Raye Kurzweila, který založil Singularity University. Hodně mě ovlivnila jedna z Rayových knih Fantastic Voyage: Live Long Enough to Live Forever, v níž mluví o dosažení nesmrtelnosti. Když založil Singularity University, pozval mě na ni a pár let jsem tam působil jako profesor energetických a environmentálních systémů. Když jsem se pak přestěhoval do Španělska, zemřel mi otec. To pro mě byla velká tragédie, a proto jsem se začal více zajímat o dlouhověkost. Dalším důvodem bylo to, že v roce 2012 dostal Shinya Yamanaka Nobelovu cenu za objev, že stárnutí lze zvrátit. Objevil geny, které kontrolují stárnutí. Takzvané Yamanakovy faktory mohou udělat ze staré buňky opět mladou nebo obráceně. Proces stárnutí je flexibilní, lze ho zastavit, zvrátit či urychlit. Je to neuvěřitelný objev.
Řada lidí neví nebo si neuvědomuje, že nesmrtelnost de facto objevily rakovinné buňky.
Na Raye Kurzweila navazujete ve své knize The Death of Death, kde obhajujete, že nesmrtelnost bude možná v roce 2045. Pro většinu lidí to asi zní dost fantaskně. Je vaše tvrzení postavené na datech a faktech?
Kniha je částečně o vědeckých závěrech, které máme k dispozici, a částečně o tom, co se stane v budoucnu. Samozřejmě je velmi obtížné předvídat budoucnost. Vycházím hodně z myšlenek Raye Kurzweila, který je vynikajícím futuristou. Předpovědi provádí už půl století a jejich přesnost je přes 80 procent. Některá čísla proto přebírám od něj, ale i od dalších vědců, jako je například britský biogerontolog Aubrey de Grey, některá čísla mám od Elona Muska, což je také velký vizionář, nebo z organizací jako OSN a část jsou mé vlastní výpočty.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
