Způsob, jakým nakládáme s penězi, často závisí na našich emocích. Tedy nikoli na tom, nakolik se v penězích „vyznáme“, jak rozumíme nejrůznějším finančním zákonitostem nebo jsme „finančně gramotní“. Podstatou „finanční gramotnosti“ totiž většinou nejsou znalosti. Většina lidí ví, že rozumné nakládání s penězi vyžaduje určitý finanční plán. Vědí i to, že z každé výplaty by měli něco uspořit, ať již pro stáří či proto, aby trvale měli rezervu. V praxi se však těmito pravidly často příliš neřídí. Důvodem jsou jejich emoce, nad nimiž ztrácí kontrolu.

Demonstrativní spotřeba

K nejčastějším případům emocionálního nakupování patří takzvaná demonstrativní spotřeba. Výrobci jí vycházejí vstříc tvorbou „značkového zboží“, jejímž hlavním cílem je přimět spotřebitele, aby za ně, v důsledku jeho „odlišnosti“, zaplatili více.

Demonstrativní nákupy nesouvisí s potřebou daného zboží. Jsou vedeny snahou oslnit ostatní, soupeřit s nimi nebo s nimi co do spotřeby alespoň držet krok. Nákupy „prestižních“ věcí, vystavené na odiv, jsou věcí společenského statusu, možnosti upoutat pozornost, učinit dojem či vyvolat závist. Osoby, kterým se demonstrativní spotřeba nedaří, mohou naopak pociťovat stud.

Emoce, které toto chování vyvolávají, souvisejí i se snahou zařadit se do skupiny, do které chceme patřit. Někdy jsou i projevem „stádního instinktu“, tedy potřeby bezpečí, spojené s příslušností k určité skupině. Skutečná či domnělá ztráta členství v takové skupině může vést u osob tohoto typu k úzkosti, osamění, depresi či pocitu nedostatečnosti.

Nákupní terapie

K emocím promítajícím se v našem nakupování patří i stres. Jsme‑li ve stresu či v situaci, kdy jsme nespokojení, máme sklon nakupovat více. „Nákupní terapie“, jak je tento sklon označován, je totiž jednou z cest, jak se stresu či emocím, jež ho provázejí, bránit. Akt koupě bývá příjemný, a necítíme‑li se dobře, může nám náladu zlepšit.

„Stresové nakupování“ bývá častější, než si myslíme. Je tomu tak proto, že nám ve stresové situaci mnohdy skutečně napomáhá, byť jen krátkodobě. Skutečné či trvalejší příčiny stresu neodstraňuje, může však dočasně zvýšit náš pocit kontroly nad svým okolím.

Řešením je si tento sklon uvědomit, a jsme‑li ve stresu, držet se od obchodů dále. Pomoci může i to, že prodloužíme čas mezi vznikem stresu a nákupem samotným, například tak, že zboží, které jsme si v internetovém obchodě vložili do košíku, v něm po jistou dobu ponecháme.

Nutkavé nakupování

Emocionálně podmíněné je i nutkavé nakupování, které nás nemusí provázet jen při stresu. Vznikat může i pod vlivem nudy a u osob, které mu propadly, se stávat jedním z nejoblíbenějších způsobů trávení času. Někdy může dokonce přerůst v hlavní smysl jejich života.

Osoby, které jím trpí, vnímají ve svém okolí především nákupní příležitosti. Peníze je „pálí v kapse“ a nemohou se dočkat, až si něco koupí. Důsledky tohoto chování mohou být vážné, často ještě závažnější než u nákupů, které vyvolává stres. Začít mohou nákupy zbytečností na úkor věcí důležitějších, pokračovat nákupy na dluh a končit dluhovou pastí.

Řešením je najít si vedle nakupování i jiné koníčky, nakupovat podle předem vytvořeného seznamu, sledovat a kontrolovat své výdaje, zamyslet se nad tím, zda určitou věc skutečně potřebujeme, nebo jen chceme, ale uvědomit si i to, že obdivují‑li druzí určité věci, které máme, většinou to neznamená, že obdivují nás. Obdivují totiž právě jen tyto věci a za tento obdiv naše nákupy ani případné dluhy nestojí.

Související