V posledních měsících (nejen) v médiích rezonují diskuse kolem vládního ozdravného balíčku, přičemž se není čemu divit. Jedná se o návrh s dopadem na téměř každého z nás. Návrh čítá více než 50 opatření, která mají mít pozitivní dopad na aktuálně ne úplně optimisticky vyhlížející ekonomickou situaci. Cílem je mimo jiné snížit deficit státního rozpočtu a v dlouhodobém horizontu stabilizovat zadlužení České republiky. V řeči čísel je předpokládán pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024 až 2025 ve výši až 150,7 miliardy korun.

Klíčovým dnem pro ozdravný balíček byl 13. říjen, kdy ho Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila. Účinnost balíčku byla původně plánována od 1. ledna 2024, nakonec se však Poslanecká sněmovna přiklonila k rozdílné účinnosti vybraných změn, některé dopady tak fakticky pocítíme až za několik měsíců či let – některé změny nabydou účinnosti dokonce až od 1. ledna 2027.

Nyní návrh zákona projednává Senát a v případě schválení bude očekáván podpis prezidenta. Jenže dva ze tří senátních výborů, konkrétně hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu, se jej rozhodli nepodpořit. Naopak ústavně právní výbor schválení doporučil beze změn. Plenární jednání Senátu, které rozhodne o dalším osudu balíčku, je plánováno na tuto středu. Premiér Petr Fiala uvedl, že očekává, že Senát ho navzdory výhradám výborů schválí.

Co se mění?

Vládní návrh v souhrnu novelizuje celkem 63 ustanovení, přičemž navrhované změny se mají dotknout zejména oblasti daňové a rozpočtové. Opatření se však projeví i v řadě dalších oblastí, například v oblasti dopravy, kdy má od března 2024 dojít ke zvýšení ceny dálniční známky z 1500 Kč na 2300 Kč, přičemž tato výše se má následně valorizovat.

Čistě z pohledu daňové úpravy a úpravy sociálního a zdravotního pojištění se největší změny dotknou zejména:

  • zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí;
  • zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;
  • zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční;
  • zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních;
  • zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;
  • zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád;
  • zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her;
  • zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění;
  • zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; či
  • zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Vybrané změny podrobněji

V případě daně z nemovitých věcí se plánuje zvýšení až na dvojnásobek. Ozdravný balíček rovněž pracuje s automatickou valorizací, což vláda odůvodňuje tím, že daň z nemovitých věcí má ve většině případů pevnou sazbu daně, a pokud by se tyto sazby daně zachovaly i nadále, docházelo by k postupnému snižování jejího reálného zatížení (v porovnání s růstem mezd a cen). Veškerý výnos z této daně ovšem plyne do rozpočtu obcí, nikoliv státu. Fakticky největší dopad bude mít ozdravný balíček na některé zemědělské pozemky (orné půdy, vinice, chmelnice, zahrady a ovocné sady). Nově bude obcím umožněno stanovit koeficient v rozmezí od 0,5 do 1,5.

Změny se nevyhnou ani dani z přidané hodnoty (DPH). Aktuálně rozeznává náš právní řád tři sazby daně – základní ve výši 21 procent, první sníženou ve výši 15 procent a druhou sníženou ve výši 10 procent. Ozdravný balíček toto redukuje a do budoucna navrhuje zavést jen dvě sazby DPH, a to základní ve výši 21 procent a sníženou ve výši 12 procent. Pod sníženou sazbu daně bude spadat většina položek, které v současnosti podléhají jedné ze snížených sazeb, ani to však nezůstane beze změny. Pod vyšší sazbu DPH (tj. základní sazbu) budou nově spadat služby spojené s dodávkou časopisů a novin, kadeřnické služby či nápoje, a to včetně točeného piva.

Navýšení v oblasti spotřebních daní se mají dotknout primárně tabákových a alkoholických výrobků. V případě tabákových produktů je plánováno zvýšení daně u cigaret a dalších tabákových výrobků určených ke kouření, přičemž se nebude jednat o jednorázové zvýšení. Návrh zákona počítá s tím, že prvně dojde od roku 2024 ke zvýšení daně o 10 procent, v letech 2025 až 2027 pak vždy o 5 procent. Daň u zahřívaného tabáku má v letech 2024 až 2027 stoupat každý rok o 15 procent. Dále je navrženo zavedení daně z ostatních tabákových výrobků, např. daně z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret. U alkoholových produktů se zejména plánuje zvýšení spotřební daně z lihu o 10 procent od roku 2024 a opětovně v roce 2025, od roku 2026 potom o 5 procent. Uvedené cílí především na ochranu veřejného zdraví a na boj se závislostmi.

Jak bylo naznačeno již v úvodu, zásadní změny se dotknou i oblasti sociálního zabezpečení. Má dojít k opětovnému zavedení odvodů na nemocenské pojištění za zaměstnance, což bude mít za příčinu zvýšení sazby pojistného u zaměstnance z 6,5 procenta na 7,1 procenta z vyměřovacího základu, tedy o sazbu nemocenského pojištění.

Výrazné dopady pak zasáhnou i OSVČ. Od roku 2024 se plánuje zvýšení vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na nejméně 55 % ze základu daně (aktuálně 50 procent ze základu daně). OSVČ rovněž čeká zvýšení sazby pojistného u OSVČ účastných nemocenského pojištění z 2,1 procenta na 2,7 procenta z vyměřovacího základu. Nad rámec uvedeného bude OSVČ vykonávajícím hlavní samostatnou výdělečnou činnost postupně zvyšován minimální měsíční vyměřovací základ. Z nynějších 25 procent průměrné mzdy se plánuje každoroční pětiprocentní zvýšení, tedy zvýšení na 30 procent v roce 2024, zvýšení na 35 procent v roce 2025 až na konečných 40 procent v roce 2026. Vedle toho bude měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nově činit nejméně 11 procent průměrné mzdy místo nynějších 10 procent.

Rovněž je navrhována změna limitu v případě osvobození odvodu pojistného u dohodářů, a to tak, že se pro předpoklad vzniku pojištění navrhuje vymezení dvou nových limitů namísto nynějších zastropovaných 10 000 korun. První limit ve výši 25 procent průměrné mzdy bude stanoven pro veškeré dohody o provedení práce u 1 zaměstnavatele. Druhý limit se potom uplatní při souběhu více dohod o provedení práce u několika zaměstnavatelů, kde je stanoven limit ve výši 40 procent průměrné mzdy. K povinnosti odvést pojištění postačí překročení jednoho z uvedených limitů.

Tím, co budilo hlavní pozornost, je pak daň z příjmů. Daň z příjmů právnických osob má být navýšena ze současných 19 procent na 21 procent, tento krok vláda odůvodňuje přiblížením se evropskému standardu. Tím však zásahy ani zdaleka nekončí. Má dojít k omezení daňově uznatelných nákladů při pořízení automobilů kategorie M1 pro podnikatelské účely na dva miliony korun, což fakticky znamená razantní zásah do nákupu luxusních automobilů tzv. na firmu. Mimořádné odpisy pak mají být umožněny u bezemisních automobilů pořízených v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028.

V případě daně z příjmů fyzických osob nedochází ke zvýšení sazby daně, to nicméně neznamená, že by dopady ozdravného balíčku byly menšího charakteru. Zejména se plánuje snížení hranice pro uplatnění 23procentní sazby daně z příjmů fyzických osob z 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy. Ukážeme-li si uvedené na příkladu, tak aktuálně se 23 procenty danily příjmy nad 1 935 552 korun, ve znění ozdravného balíčku pak půjde o 1 451 664 korun.

V rámci osvobození příjmů pak má platit omezení osvobození příjmů z prodeje cenného papíru nebo podílu ve společnosti při splnění časového testu tří let, respektive pěti let, mezi nabytím a prodejem, a to na částku 40 milionů korun na poplatníka. Omezení osvobození nastane v případě, kdy prodávající v libovolném roce od roku 2025 inkasuje příjem z transakce vyšší než 40 milionů korun. Nezáleží přitom, zda k transakci došlo před, či po účinnosti změny, jelikož rozhodujícím kritériem je reálné inkasování finančních prostředků. Základ daně z příjmů fyzických osob bude tvořen jako rozdíl mezi ročním příjmem přesahujícím uvedený limit 40 milionů korun a poměrnou částí nabývací ceny prodaného podílu nebo akcií.

Modelový příklad:

Pan X v roce 1998 založil společnost ABC, s. r. o. Pan X vlastní 100procentní podíl ve společnosti. V roce 2025 se rozhodl společnost prodat za 50 milionů korun. Dohodl se s prodávajícím a v roce 2025 prodej uskutečnil.

Pan X bude muset řešit zdanění příjmu z prodeje společnosti.

Dle ustanovení § 4 odst. 3) zákona o daních z příjmů bude 40 milionů korun osvobozených od daně z příjmů. Zdanění dle § 10 bude podléhat zbývajících 10 milionů korun.

Zároveň pan X musí do konce lhůty pro podání daňového přiznání podat oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob dle § 38v zákona o daních z příjmů.

U osvobození rovněž dojde k navýšení limitu příležitostných příjmů z 15 000 korun na 50 000 korun ve zdaňovacím období. Běžných občanů se zejména dotkne omezení osvobození některých nepeněžitých benefitů do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně v tomto roce 20 162 korun), v roce 2024 by tak měly být benefity osvobozeny od daně až do částky 21 983 korun. Zde je nutno zdůraznit, že vláda původně navrhovala úplné zrušení osvobození, proto výše uvedenou hranici lze vnímat jako vítaný kompromis.

Ozdravný balíček pak vystaví stopku populárním slevám zavedeným minulou vládou. Dojde ke zrušení slevy na studenta, zrušení školkovného (tedy slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení) a omezení slevy na manželku, respektive manžela pouze na vyživovanou manželku nebo manžela pečující o děti do tří let věku.

Jak „čelit“ dopadům daňového balíčku?

Ozdravný balíček přináší řadu změn, které mají plošný dopad, a není možné s nimi nic dělat. Některým změnám se pak není možné vyhnout, ale při vhodném postupu může dojít k minimalizaci plánovaných dopadů.

Ve smyslu výše uvedeného je typickým příkladem výše popsané omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních korporacích. Zejména tato navrhovaná úprava měla v posledních měsících výrazný dopad na obchodní chování prodávajících, ale zejména pak kupujících, kteří se s argumentem novelizace daňové úpravy snaží dosáhnout snížení kupní ceny. Razantní dopad pak má navrhovaná změna i na restrukturalizační projekty, jejichž harmonogramy se v posledních měsících výrazně měnily.

Vládní návrh v této souvislosti nicméně počítá s jistým kompromisem, který bývá často opomíjen. Prodávající si může zvolit, zda pro určení daňového základu stanoví:

  • cenu, za kterou podíl prokazatelně nabyl, anebo nabyl-li podíl bezúplatně, pak tržní cenu ke dni nabytí;
  • tržní ocenění podílu či cenného papíru k 31. prosinci 2024; nebo
  • tržní ocenění ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024.

Výše uvedené bude mít dopad na náš modelový případ.

Pokračování modelového příkladu:

Jelikož pan X chce daňově optimalizovat celý příjem z prodeje společnosti, zajistí si ocenění své společnosti, které činí 60 milionů korun k 31. 12. 2024.

Poměr tržní hodnoty aplikovatelný jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů je přitom 20 %. Zbylých 10 milionů Kč bude i tak podléhat zdanění dle § 10, ale pan X uplatní náklady v poměrné výši tržní hodnoty společnosti dle §10 odst. 9) zákona o daních z příjmů, tedy 20 procent ze 60 milionů korun.

Vypočtený poměr nákladů bude činit 12 milionů korun. Výsledný základ daně budou záporné 2 miliony korun, tudíž celý příjem z prodeje společnosti bude zatížen daní ve výši 0 korun.

Po využití tohoto kompromisního řešení tak v důsledku může být daňová zátěž pro prodávajícího příznivější. I přes tento kompromisní mechanismus však představuje tato daňová novinka dle našeho názoru značný zásah do legitimního očekávání investorů a vlastníků podílů v obchodních korporacích či vlastníků cenných papírů.

Další frekventovaně řešenou otázkou je pak nastavení odměňování zaměstnanců či OSVČ, kteří dopady ozdravného balíčku rovněž pocítí, a to ať už přímo, anebo skrze zatížení společností. Pro lepší pochopení lze uvést příklad manažera (OSVČ), který pobírá odměnu ve výši dva miliony Kč. Jeho daňová povinnost se z 305 156 korun zvýší na 343 867 korun.

Kromě snížení hranice příjmů pro uplatnění zvýšené sazby daně z příjmů fyzické osoby vláda navrhuje i zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojistného z 50 procent základu daně na minimálně 55 procent základu daně. Pokud použijeme výše uvedený příklad manažera pobírajícího roční odměnu dva miliony korun, při využití výdajového paušálu 60 procent dojde ke změně pojistného následovně:

  • sociální pojistné se zvýší ze 175 200 korun na 192 720 korun;
  • zdravotní pojistné se zvýší z 81 000 korun na 89 100 korun.

Celkem by se tak roční čisté příjmy uvedeného manažera snížily o 64 331 korun.

V této souvislosti je tak vhodné zejména v rámci velkých holdingových struktur pracovat s alternativními způsoby odměňování zaměstnanců, a to například formou vhodně nastavených opčních plánů či přímého zapojení vybraného okruhu zaměstnanců do majetkové struktury společnosti.

Koho uzdraví ozdravný balíček?

Jak bylo výše naznačeno, dopady ozdravného balíčku jsou výrazné a budou mít přímý anebo nepřímý dopad na každého z nás. Je otázkou, proč se vláda rozhodla vydat cestou zvýšení daňové zátěže při současné absenci daňových zvýhodnění, které se v rámci zahraničních právních úprav standardně objevují a česká odborná veřejnost po nich již řadu let volá. Ozdravný balíček, nad rámec faktických dopadů na každého z nás, otevírá řadu otázek v souvislosti s optimálním nastavením podnikatelských struktur, odměňováním zaměstnanců a OSVČ či přístupem k transakčním aktivitám. Je otázka, zda se vláda v této souvislosti vydala optimální cestou a pro koho má být balíček ozdravným. Máme za to, že rozhodně ne pro české daňové rezidenty.

Související