V posledních měsících (nejen) v médiích rezonují diskuse kolem takzvaného ozdravného balíčku. Přičemž se není čemu divit, jedná se o návrh s dopadem téměř na každého z nás. Vývoj balíčku byl poměrně turbulentní, přece jen jej představila vláda tvořená politickými stranami, které mimo jiné v rámci své volební kampaně označovaly zvýšení daňové zátěže za nepřijatelné. Opak je ale pravdou. Návrh ozdravného balíčku čítá více než 50 opatření, která mají mít pozitivní dopad na aktuálně ne úplně optimisticky vyhlížející ekonomickou situaci. Cílem je mimo jiné snížit deficit státního rozpočtu a v dlouhodobém horizontu stabilizovat zadlužení České republiky.

Vládní návrh v souhrnu novelizuje celkem 63 ustanovení, přičemž navrhované změny se mají dotknout zejména oblasti daňové a rozpočtové. Ozdravný balíček mimo jiné také vystaví stopku populárním slevám zavedeným minulou vládou. Dojde ke zrušení slevy na studenta, zrušení takzvaného školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení a omezení slevy na manželku nebo manžela.

Ozdravný balíček přináší řadu změn, které mají plošný dopad a není možné s nimi nic dělat. Některým změnám se pak není možné vyhnout, ale při vhodném postupu může dojít k minimalizaci plánovaných dopadů.

Typickým příkladem je omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních korporacích. Zejména tato navrhovaná úprava měla v posledních měsících výrazný dopad na obchodní chování prodávajících a zejména pak kupujících, kteří se s argumentem novelizace daňové úpravy snaží dosáhnout snížení kupní ceny. Razantní dopad pak má navrhovaná změna i na restrukturalizační projekty, jejichž harmonogramy se v posledních měsících výrazně měnily.

Vládní návrh v této souvislosti nicméně počítá s jistým kompromisem, který bývá často opomíjen. Prodávající si může zvolit, zda pro určení daňového základu stanoví cenu, za kterou podíl prokazatelně nabyl, tržní ocenění podílu či cenného papíru k 31. prosinci 2024, nebo tržní ocenění ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024.

Po využití tohoto kompromisního řešení tak v důsledku může být daňová zátěž pro prodávajícího příznivější. I přesto představuje tato novinka dle našeho názoru značný zásah do legitimního očekávání investorů a vlastníků podílů v obchodních korporacích či vlastníků cenných papírů.

Další frekventovaně řešenou otázkou je také nastavení odměňování zaměstnanců či OSVČ, kteří dopady ozdravného balíčku rovněž pocítí, a to ať už přímo anebo skrze zatížení společností. Pro lepší pochopení lze uvést příklad manažera (OSVČ), který pobírá odměnu ve výši dva miliony korun. Jeho daňová povinnost se z 305 156 korun zvýší na 343 867 korun.

Kromě snížení hranice příjmů pro uplatnění zvýšené sazby daně z příjmů fyzické osoby vláda navrhuje i zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojistného z 50 procent základu daně na minimálně 55 procent. Pro manažera z našeho příkladu to bude konkrétně znamenat, že se sociální pojistné zvýší ze 175 200 korun na 192 720 korun a zdravotní pojistné se zvýší z 81 000 na 89 100 korun. Celkem by se tak roční čisté příjmy uvedeného manažera snížily o 64 331 korun.

V této souvislosti je tak vhodné zejména v rámci velkých holdingových struktur pracovat s alternativními způsoby odměňování zaměstnanců, a to například formou vhodně nastavených opčních plánů či přímého zapojení do majetkové struktury společnosti.

Jak už bylo uvedeno, dopady ozdravného balíčku jsou výrazné a budou mít přímý anebo nepřímý dopad na každého z nás. Je otázkou, proč se vláda rozhodla vydat cestou zvýšení daňové zátěže při současné absenci daňových zvýhodnění, které se v rámci zahraničních právních úprav standardně objevují a česká odborná veřejnost po nich již řadu let volá. Dále také není jasné, pro koho má být balíček ozdravným. Máme za to, že rozhodně ne pro české daňové rezidenty.

Související