Prvenství v použití konceptu useful knowledge jako klíčového zdroje hospodářského růstu bývá připisováno slavnému ekonomovi Simonu Kuznetsovi. Učinil tak již v polovině 60. let minulého století. Dnešní populární pojem „znalostní ekonomika“ je ostatně jeho derivací na současné podmínky. Na úplný počátek příběhu o užitečném vědění však musíme postavit raně novověký obrat k subjektu ve filozofii a opuštění geocentrického pojetí kosmu v astronomii (viz předchozí část seriálu).

Pro hospodářské dějiny to jsou příliš vzdálené obory, nicméně důležité jsou důsledky, které tyto jejich proměny přinesly ekonomické praxi, a to dlouhodobě.

Vysvětlení zrodu a úspěchu užitečného vědění má více rovin. Na počátku stojí nesnadno zodpověditelná otázka, proč se hybatelem světového dění stala Evropa, a ne jiná civilizace, když Evropané až do konce středověku nejevili jakékoliv známky osvícenějšího ducha než ostatní, pokud tomu nebylo dokonce naopak.

Zásadní roli v té nejdelší časové perspektivě hrál pravděpodobně knihtisk. Vydávání knih se stalo výnosným byznysem, jehož kvantitativní stránka by nás jistě překvapila. Již do konce 15. století se na evropském trhu objevilo přes tisíc knižních titulů z oblasti přírodních věd a matematiky, ať už antických nebo novějších. A jejich množství dynamicky rostlo.

Součástí vědecké revoluce byla i představa o racionální organizaci vědy. Předobrazem jí byl Šalamounův dům z Baconovy Nové Atlantidy z roku 1626.

Naopak náboženské rozpolcení na katolíky a protestanty, k němuž dochází ve stejné době, kdy propukla vědecká revoluce a expandoval knihtisk, hrálo menší roli, než by se intuitivně mohlo zdát. Soutěž mezi křesťanskými denominacemi teoreticky mohla dobře sloužit rozvoji užitečného vědění, jakmile přešla do podoby vojenského zápolení. Avšak konflikty náboženských frakcí nebyly žádným evropským specifikem, šlo spíše o standardní civilizační jev. Napětí mezi konfuciánstvím a buddhismem v Číně, nevraživost šíitů a sunnitů v muslimském světě nebo tenze v nábožensky pluralitní Indii dobře známe.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.