Evropské peníze na podporu českého zdravotnictví jsou podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka zřetelně vidět. „Zvýšila se kvalita nemocnic, a to především díky pořízeným špičkovým přístrojům,“ řekl týdeníku Ekonom. Pomohly ale také reformovat péči o duševní zdraví nebo budovat nemocniční paliativní týmy.

Na co vlastně jdou v českém zdravotnictví unijní peníze?

Finanční prostředky z Evropské unie lze čerpat z několika finančních zdrojů. Jedná se o Evropské fondy 2021+, Národní plán obnovy a další programy řízené přímo Evropskou komisí. V předchozím období v letech 2014–2020 se vynakládaly především na akutní lůžkovou péči včetně onko‑gynekologie, perinatologie a deinstitucionalizaci psychiatrické péče. Jednalo se o takzvané tvrdé projekty zaměřující se na stavby, rekonstrukce a modernizace budov a pořízení nových přístrojů. V rámci aktuálního období 2021 až 2027 je podpora zaměřena také na následnou lůžkovou péči a domácí péči včetně paliativní. Jde i o vznik a modernizaci urgentních příjmů a podporu vzniku základní sítě infekčních klinik, což je reakce na covid‑19. Finanční podpora dále cílí na neinvestiční projekty týkající se zkvalitnění zdravotních služeb, prevence, vzdělávání zdravotnických pracovníků, péče o duševní zdraví. A nově na integraci sociální a zdravotní péče.

Jak konkrétně ale tuto pomoc pociťují domácí pacienti?

Využité prostředky lze vidět na kvalitě českých nemocnic, a to především díky pořízeným špičkovým přístrojům. Díky evropským fondům ale vznikají i nové pavilony nemocnic, například unikátní stavba hemato‑onkologie ve Fakultní nemocnici Olomouc. Daří se posouvat české zdravotnictví jako takové. V období 2014 až 2020 tak začala reforma péče o duševní zdraví či byl podpořen vznik nemocničních paliativních týmů. Aby pacientům na konci života a jejich blízkým byla poskytována opravdu komplexní péče.

Při užití dotací je vidět odklon od podpory specializované akutní péče do oblastí týkající se stárnutí populace.

Zmínil jste důraz na duševní zdraví. O co konkrétně jde?

V rámci projektů ministerstva zdravotnictví nejvýznamnější počin představovaly tři projekty na vznik celkem 29 pilotních center duševního zdraví financované z Operačního programu Zaměstnanost. Šlo o systémový krok zavádějící zcela nový prvek péče na zdravotně‑sociálním pomezí umožňující pacientům s vážnější psychickou diagnózou život mimo psychiatrické nemocnice. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zase realizoval a reali­zuje projekty pilotních screeningových programů včasného záchytu onemocnění.

Kolik prostředků na zdravotnictví už do Česka přiteklo?

Odpověď je docela složitá. V rámci fondů EU jsou některé prostředky určeny jen na zdravotnictví. Třeba v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027, známého pod zkratkou IROP, jde o 9,6 miliardy korun, v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus o 2,7 miliardy. Nemocnice a další poskytovatelé zdravotních služeb však mohou získat prostředky také na rozvoj kyberbezpečnosti, na zateplení budov, vědu a výzkum. I tam se pohybujeme v řádu miliard. Konkrétní částku ale přesně nelze vyčíslit, neboť čerpat mohou i příjemci z jiných oblastí. Přes Národní plán obnovy má jít do oblasti onkologické péče a prevence až 8,4 miliardy korun, další prostředky ve výši čtyř miliard jsou určeny na další oblasti rozvoje péče. Na ministerstvu se právě vyjednává podpora na rozvoj geriatrické péče. Pokud se jedná o již vyčerpané prostředky nebo prostředky těsně před vyčerpáním, byl nejvýznamnějším zdrojem nástroj REACT‑EU, který přinesl v podobě evropské reakce na covid‑19 do českého zdravotnictví 22 miliard. Podpora směřovala primárně do nemocnic s urgentním příjmem, na investice do budov i zdravotnické techniky.

Jakub Dvořáček

  • Vystudoval psychologii a sociální vědy a reli­gio­­nistiku na Univerzitě Karlově v Praze.
  • Působil jako projektový manažer organizace Člověk v tísni a výkonný ředitel uprchlického tábora. Byl i výkonným ředi­telem Asociace inovativního farmaceutic­kého průmyslu.
  • Počátkem roku 2022 nastoupil jako ná­městek ministra zdravotnictví. Mimo jiné má na starosti čerpání peněz z unijních fondů.

Z jakých dalších evropských fondů se čerpá?

Jedná se především o Evropský fond pro regionální rozvoj, z kterého jsou poskytovány finanční prostředky na IROP a Operační program Životní prostředí 2021–2027 podporující ekologičtější fungování a provoz zdravotnických zařízení. Dále se jedná o Evropský sociální fond plus. Evropské fondy se podílejí i na financování Operačního programu Jan Amos Komenský, zaměřeného na rozvoj vědy a vzdělávání.

Obešlo by se české zdravotnictví bez evropských peněz?

Účelem fondů EU není řešit problémy českého zdravotnictví. Jejich cílem je přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony, v rámci zdravotnictví se jedná především o snižování rozdílů v dostupnosti péče a zajištění doplňkových prostředků na realizaci nových prvků v systému a reforem. Toto zaměření je také ze strany ministerstva zdravotnictví při přípravě jednotlivých výzev a projektů striktně uplatňováno. Nezastírám, že to naráží na již vžité přesvědčení, že evropské fondy jsou tu od toho, aby zajistily investice do obnovy přístrojů. To se může postupně vymstít, neboť „fondy“ tradičně fungují v horizontu sedmi let a v tuto chvíli se nedá predikovat, jak budou vypadat v období po roce 2028.

Budoucnost zdravotnictví

Dále čtěte

Když si to shrneme: čeho se budou týkat budoucí projekty a v čem se liší od těch předchozích?

Zaměření investičních projektů financovaných především z IROP jsem již zmiňoval. Je v něm vidět odklon od podpory specializované akutní péče do oblastí týkající se stárnutí populace. Projekty systémového charakteru ministerstva zdravotnictví rovněž kopírují tento trend, prioritou je propojení zdravotně‑sociálního pomezí. V těchto dnech postupně startují projekty řešící tuto problematiku u péče o pacienty se vzácnými onemocněními. Připraven je i návrh plánovacích mechanismů zdravotně‑sociálních služeb na krajské úrovni, což je jeden z kroků reformy dlouhodobé péče.

Budou evropské fondy pomáhat i při digitalizaci zdravotnictví?

Projekty na digitalizaci jsou významnou měrou podpořeny v IROP, a to zejména v oblasti eHealth a kyberbezpečnosti. Digitalizaci dále podporuje Národní plán obnovy, kde se podpora zaměřuje jak na interoperabilitu, tak na kyberbezpečnost.

Dosáhnou na dotace i soukromá zdravotnická zařízení?

Pokud naplní stanovené podmínky, tak jejich účasti nic nebrání. Samozřejmě v případě, že poskytují podporovaný typ péče.

Související
Proměny Česka