Také irský herec Cillian Murphy se těší na Barbie. V jeho populárním memu na YouTube se střídají záběry z filmu o nejznámější panence světa a ze snímku, kde Murphy vytvořil postavu J. Roberta Oppenheimera – fyzika, jemuž svět přiřkl titul „otce atomové bomby“. Obě ambiciózní kinematografická díla jdou do kin v jeden den a z rozdílu v jejich tématech, žánru, vizuálním ztvárnění a vůbec vlastně ve všem, co představují, se zrodil fenomén Barbenheimer.

Pokušení postavit tyto filmy proti sobě je zejména na sociálních sítích až příliš silné, a tak vznikají různě zdařilá dílka. Některá protiklady spojují jako dvě strany jedné mince, nebo dokonce symbolicky jako dva životní principy (radost a zmar, možná jin a jang). A zvláštní symbióza slaví i komerční úspěch – napůl růžové a napůl černé triko s propojenými názvy obou filmů se úspěšně prodává za 27,99 dolaru, na trh v posledních týdnech zamířila spousta podobného „guerilového“ merchandisingu. Čtvrtečním uvedením do kin ale už začíná seriózní byznys a přináší mnohem větší napětí i riziko. Otázka zní jasně: přitáhnou Barbie a Oppenheimer dostatek diváků, budou komerčně úspěšné?

Závažná témata v thrillerech i komiksech

Startovní čáru mají stejnou, oba byly natočeny za 100 milionů dolarů a sázejí na hvězdy. V životopisném snímku o americkém fyzikovi, jenž je ovšem především stylovým thrillerem, Murphyho v hlavní roli doplňují Emily Bluntová, Matt Damon, Florence Pughová a několik dalších herců z první hollywoodské ligy. Tvůrci Barbie vsadili na sex‑appeal Margot Robbie a v úloze Kena jí nechali sekundovat Ryana Goslinga. A taky se v obou produkcích myslí, byť nepřiznaně, na Oscary.

Spontánní zrod Barbenheimeru dává šanci uvědomit si, jak a čím komerční kinematografie zásobuje publikum. Z omylu usvědčuje toho, kdo ji považuje jen za stroj bezduché zábavy. Tu sice vidíme v množství béčkových nebo nízkorozpočtových filmů zacílených na první signální, blockbustery ale otevírají závažná témata, jako je vztah otec–syn (Strážci galaxie), odpovědnost za životní prostředí (Avatar) nebo přílišná koncentrace moci v rukou nejbohatší elity (Spectre). Vesměs obsahují uvěřitelnou love story mezi mužem a ženou, což je – s úctou k genderové rozmanitosti – jediný spolehlivý způsob, jak lidstvo může přežít a najít jinou budoucnost této planety, než jakou jí chystá dnes.

Související

Tento průmysl zároveň umí dát prostor ryze existen­ciálním tématům. U Oppenheimera je to etické dilema, byl natočen podle biografie Americký Prométheus, v níž se sváří motivy pokání a volby menšího zla vykoupeného dobrým úmyslem. Ostatně, zodpovědnost výrobce zbraní populární formou podal divákům jako téma už komiksový Iron Man.

Překážky na cestě ke komerčnímu úspěchu

Byznysová linka je jasná. Specializovaný web Businessinsider.com píše, že u obou snímků se v prvním víkendu promítání počítá s příjmem 130 milionů dolarů ze vstupného. Pak už má Barbie svého souputníka začít předhánět.

Jednoduché to mít nebude. Pravda, převést na plátno stavebnici Lego se povedlo. Základní film z rozpočtu 65 milionů vydělal už takřka půl miliardy USD a následně vznikly tři další. Franšíza Transformers, robotů měnících se v auta, firem Hasbro (USA) a Takara Tomy (Japonsko) už chystá osmý snímek. Hračkářské vpády do kin musí být pro komerční úspěch koncipovány jako rodinná zábava. Panenky jsou ovšem pro děti, a ačkoli film bude přístupný od 13 let, snaha zaujmout dospělé je zjevná.

U Barbie se zúčastnění navíc museli vypořádat s politickou korektností, pod jejímž tlakem už výrobce Mattel řadu let neprodukuje jen figurky štíhlých bílých blondýn. Robbie tak ovšem vypadá, a tak si marketing dává záležet na tom, aby snímek inzeroval jako zábavný i feministický. Napětí je veliké – distributor Warner Brothers čeká na diváky a sám Mattel, zda film zvedne prodeje Barbie.

Oppenheimer čelí jiným výzvám. Americké diváky musí přesvědčit, že není antivlastenecký, a přestože existuje čínský plakát, úřady asijské velmoci zatím čekají, jaký film bude, aby rozhodly, zda ho na významný trh pustí.

Související