Informační modely budov přinášejí do stavebnictví úspory i přehlednost

Informační model budovy, známý především pod anglickou zkratkou BIM (Building Information Modeling), představuje významnou novinku ve stavebnictví. Umožňuje vytvářet, užívat a spravovat data o stavbě během celého jejího životního cyklu. Vytvořením informačního modelu vznikne digitální dvojče budovy. Obsahuje veškeré informace o stavebním projektu a pomáhá v jeho realizaci i při následném užívání.

V Česku je nástup BIM pozvolný. O důvodech, které brzdí využívání této metody, i o hlavních výhodách vytváření informačních modelů budov a změnách, které to přinese do českého stavebnictví, hovořili odborníci v debatě týdeníku Ekonom. Shodli se, že nepředstavuje pouze nový postup, ale úplnou změnu v přemýšlení o tom, jak přistupovat k projektu stavby.

„Jedná se o inovativní krok srovnatelný s přechodem od rýsovacího prkna k AutoCAD (program využívaný k 2D projektování – pozn. red.) nebo jinému softwaru. Mezi hlavní plusy patří zpřehlednění komunikace a eliminace různých nadbytečných finančních nákladů, které vznikají chybovostí projektu,“ přiblížila některé z výhod Jana Gottvaldová, BIM manažerka ve společnosti Dopravoprojekt Brno.

Kolik peněz využívání informačních modelů budov přinese, ovšem v tuto chvíli není možné spočítat. „Největší úspora by se dala vyčíslit právě při užívání a provozu, tedy při nejdelší části života stavby. Na to je teď ještě brzy, protože projekty v užívání buď ještě nejsou, nebo se teprve začínají užívat. Až za pár let budeme schopni získat relevantní data, kolik ta metoda ušetřila,“ osvětlil Michal Faltejsek, jednatel ve společnosti Smart Urbido a BIM manažer na Vysoké škole báňské při Technické univerzitě v Ostravě. Za jednu z hlavních výhod revoluční novinky považuje datovou základnu.

Hlavními plusy používání informačních modelů budov jsou zpřehlednění komunikace a eliminace nadbytečných nákladů.

Michal Šobr, BIM manažer ve společnosti Prodin, k tomu přidal vlastní zkušenost s tím, jak metoda sice začíná být v Česku rozšířenější, ale zákazníky k ní přes všechny uvedené přínosy zatím láká spíš zvědavost: „Primární motivací by mělo být udržování aktuálních a správných dat po celý život stavby. V současné době si zákazníci prostě chtějí BIM vyzkoušet.“

Čekání na zákon i obecná skepse

Většímu využívání informačních modelů budov do jisté míry brání chybějící česká legislativa. Účastníci debaty hovořili také o přetrvávající nedůvěře a obezřetnosti lidí jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru. Gottvaldová vidí jako jednu z příčin této obezřetnosti odklad přijetí zákona o BIM, na který se řada firem již připravovala. „I státní správa vzala lehce zpátečku a není tam tlak. Spousta firem si řekla – proč se mám snažit, když nemusím.“

Šobr vnímá, že zákon mohl být odsunut na později i v důsledku délky připomínkového řízení k věcnému návrhu. Zainteresované strany nebyly s navrhovaným textem ztotožněny. Dodal však, že zvýšit zájem o informační modely nemusí pouze legislativní povinnost: „Všichni tady voláme po zákoně a po nějaké mandátní povinnosti používat BIM, ale nějak postrádám dobrovolnost a zájem na tom, mít skvělá data. Spíš bych tlačil na pozitivní rovinu než na restriktivní, danou legislativně.“

I přes chybějící právní úpravu se zaměstnanci státní správy na práci s informačními modely už zaškolují. Jako inspirace mohou sloužit Benelux či Skandinávie. „V Norsku například stavební úřady už běžně fungují tak, že se tam posílá 3D model pro nějakou základní kontrolu. Když se tam člověk zeptá, ne nutně znají pojem BIM, ale jeho principy už po­užívají,“ přibližuje Faltejsek.

Digitalizace stavebnictví se nemusí omezovat na jednotlivé budovy. V budoucnu by mohla vytvářet modely větších územních celků a pomoci udržitelnosti.

Rozšíření nové metody v českém prostředí by podle jednotlivých odborníků pomohlo i zvýšené množství projektových zakázek vypisovaných v režimu BIM. Gottvaldová však i u veřejných zadavatelů v této oblasti vidí určité limity: „Určitě by také chtěli, aby se to někam posunovalo, ale mají nějaké svoje rámcové mantinely, ať už finanční, či politické, za které jít nemohou.“

Pro překonání nedůvěry v soukromých společnostech je podle Šobrových zkušeností klíčové přesvědčit o výhodách BIM manažery. „Ve chvíli, kdy to management vzal za své a řekl – fajn, tohle je správná cesta, kterou chceme jít, začal postupně mizet i odpor a připravili jsme nějaké podhoubí pro další rozvoj,“ vylíčil.

Studijní programy a digirepublika

Debatující odborníci se přesto shodli, že informační modely budov mohou v blízké budoucnosti významným způsobem proměnit české stavebnictví. Přispět k tomu mohou i nové studijní programy přímo zaměřené na informační modelování, ale i vy­užívání této metody v jiných učebních předmětech. „Na Vysoké škole báňské jsme zavedli nový studijní program, BIM engineering, který je vysloveně zaměřen na to, aby třeba někteří vystudovaní inženýři byli BIM manažery. Do dalších předmětů napříč katedrami a obory jsme téma vnesli tak, aby o něm vzniklo povědomí,“ popsal praxi na domovské vysoké škole Faltejsek.

Shoda mezi diskutujícími panovala v tom, že ke zvýšení zájmu o informační modely budov paradoxně přispěly krizové události posledních let, které jasně ukázaly obecné výhody digitalizace.

Využít jejích možností neznamená omezovat se pouze na modely staveb. V budoucnu mohou být teoreticky podobně vytvářeny i modely větších územních celků. Pomůže to efektivně řešit vše, co se týká udržitelnosti. „Když pohlédnu do nějaké utopie digitálního vystavěného prostředí, vidím tam, že s digitálním dvojčetem republiky budu mít jako stát perfektní přehled o tom, v jaké stavbě je uložen jaký materiál. Když to dovedu do extrému, můžu vědět i to, že když někde zbourám dálnici, mohu z toho materiálu někde vedle postavit třeba přehradu,“ nabídl vizi vzdálené budoucnosti v závěru debaty Šobr.