Státní podniky by měly jít na burzu. Pomohlo by to jim i kapitálovému trhu

Pořád od politiků slyšíme, že Budvar je stříbrem tohoto národa. Tak proč to stříbro nedat lidem v Česku? Máme tu deset milionů lidí, emitujme deset milionů akcií Budvaru a dejme každému jednu, říká portfolio manažer BHS Kamil Bednář. Na burzu by podle něj měly jít i další státní podniky, jako třeba České dráhy, Letiště Václava Havla Praha nebo Česká pošta. Pomohlo by to oživit nejen kapitálový trh v Česku, ale tlak soukromých investorů by zlepšil i fungování samotných firem.

Poslední tři roky jsou pro investory jako jízda na horské dráze. Koncem roku 2021 vystoupaly akciové indexy na historická maxima, načež přišel prudký propad během roku 2022. Nyní nastoupila vysoká inflace. Co by investoři v těchto divokých dobách měli dělat?

Já si především myslím, že na investování na kapitálových trzích by se lidé měli dívat z dlouhodobého horizontu, nikoliv pouze na základě vývoje v několika málo letech. Investování je běh na dlouhou trať. Kdyby se člověk snažil nyní porazit inflaci, tak je to strašně těžké a možné jen za cenu obrovského rizika. Když se budeme bavit o tom, které segmenty akciového trhu jsou pro investory nyní zajímavé, pak jsou to podle mě spíš takzvané hodnotové akcie. Tedy firmy, které mají dlouhodobou historii, prokázaly, že dokážou být pravidelně ziskové, mají silné rozvahy, generují volnou hotovost, mají nízkou potřebu velkých kapitálových výdajů a na konci roku jim tak zbude dostatečná finanční hotovost, o kterou se s investory podělí. Ať již formou dividendy, či v podobě zpětných odkupů vlastních akcií. Když inflační tlaky významně oslabí a potvrdí se očekávání trhu, že případná krize v USA bude velmi mírná, pak budou moci investoři do portfolií přidávat i tituly růstové. Tedy firmy, které teprve tvoří svou pozici na trhu, vykazují spíše vysoký růst tržeb s příslibem, že zisku se dočkají až za několik let.

A co další investiční nástroje, třeba dluhopisy?

V tuto chvíli jsme podle mě blízko vrcholu úrokových sazeb. Pokud se nic zásadního nestane, tak v Česku už na něm jsme, ve Spojených státech může přijít ještě jedno či dvě zvýšení, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Každopádně to ale znamená, že konzervativnější investoři mohou popřemýšlet o státních dluhopisech s delší splatností, případně o kvalitních korporátních dluhopisech.

Politici kapitálový trh upozaďují. Měli by lidi víc edukovat a nabádat, aby investovali a připravovali se tak na důchod.

Doporučoval byste investorům i jiné třídy aktiv? Třeba drahé kovy či nemovitosti?

Nemovitosti jsou určitě jednou z tříd aktiv, jež mají patřit do investorských portfolií. Je ale zároveň třeba říct, že na investice do nemovitostí jsou asi nejvhodnější fondy kvalifikovaných investorů a tam je minimální investice ve výši jednoho milionu korun, takže to vaše portfolio už musí být opravdu velké. Nemovitosti jsou určitě spíše pro bonitnější klienty.

Neplatí vlastně pro většinu drobnějších investorů, že už do nemovitostí investovali? Vždyť většina domácností v Česku nějakou nemovitost vlastní.

Ano, to je správný pohled, pokud jde o míru vlastnického bydlení, tak jsme na špičce Evropy a většina lidí tak na nemovitostním trhu už zainvestována je. Když tedy chtějí dál investovat, proč zrovna do nemovitostí? Jsou tu přece další třídy aktiv.

A co třeba zlato, doporučoval byste ho jako investici?

Když tuhle otázku položíte stovce odborníků, padesát vám odpoví ano a padesát ne. Já osobně k zlatu nijak netíhnu, především proto, že mám rád investice, které mi hned nebo v dohledné době přinášejí nějaký peněžní tok. Zjednodušeně řečeno z výnosů z takové investice mohu žít. U akcií jsou to typicky dividendy. To u zlata není možné, taková investice může teoreticky přinášet naopak náklady, zlato musíte třeba někde uskladnit, což stojí peníze. Na druhou stranu z historického hlediska zlato prokázalo, že peníze dokáže před inflací ochránit.

Investorským hitem posledních let jsou kryptoměny. Doporučoval byste do nich investovat, nebo to stejně jako řada expertů na kapitálové trhy považujete spíš za hazard?

Řadím se do té druhé skupiny. Možná se za patnáct let ukáže, že jsem se mýlil a utekla mi velká příležitost, v tuto chvíli ale kryptoměny za investiční aktivum nepovažuji. V lepším případě jde o spekulaci.

Poslední tři roky byly pro spoustu investorů vzrušující. Na trzích se objevilo množství nováčků, které nalákala vidina snadných zisků. Zaznamenali jste příliv nových klientů i v BHS?

Oproti standardním letům jsme určitě v roce 2020 po velkých propadech trhů zaznamenali nadprůměrně velký příliv nových klientů. Hodně lidí si řeklo, že akcie jsou levné, a třeba v případě českých firem uvažovali, že pandemie jejich výsledky tolik neovlivní. Část z nich dosáhla solidních výnosů, peníze vybrali a s investováním skončili, část ale určitě zůstala.

Když se bavíme o českých investorech, myslíte, že se jejich finanční gramotnost zvyšuje a chtějí víc investovat do akcií?

Rád bych tomu věřil, ale pořád si myslím, že by to mohlo být mnohem lepší. Negativně k tomu podle mě přispívá školství, které se na základních a vlastně i středních školách oblasti financí úplně vyhýbá. A rozhodně tomu neprospívají naši politici, kteří dlouhodobě kapitálový trh upozaďují. Měli by lidi mnohem víc edukovat a nabádat, aby investovali a připravovali se tak na důchod. Pořád tu podle mě ze strany politické reprezentace spíš slyšíme, že stát se přece o seniory postará, vždyť tu máme státní důchod. Přitom právě politici by mohli kapitálový trh snadno oživit, máme tu hned několik státních podniků, které by mohly jít na burzu. Pořád od politiků slyšíme, že Budvar je stříbrem tohoto národa. Tak proč to stříbro nedat lidem v Česku? Máme tu deset milionů lidí, emitujme deset milionů akcií Budvaru a dejme každému jednu. Máme tu Českou poštu. Když se podíváte na Západ, uvidíte v Německu Deutsche Post, podnik, který je dlouhodobě na burze a je dlouhodobě ziskový. Na burze je třeba i pošta v Nizozemsku nebo ve Velké Británii. Jenom u nás si politici z nějakého důvodu myslí, že pošta musí být státní, asi aby mohli svým kamarádům přidělovat teplá místečka. Ale máme tu i další státní podniky, které už mohly být na burze. Třeba Letiště Václava Havla Praha nebo České dráhy. Kdyby se do všech těchto firem pustili soukromí investoři, pevně věřím, že jejich tlak by přispěl k lepšímu fungování podniků.

Firmy označené jako zelené budou mít snadnější přístup k financování, dotačním programům i státním zakázkám.

Často se mluví o tom, že akciové trhy se v posledních letech staly závislými na levných penězích. Jak nebezpečné je a bude, když tahle „droga“ nebude dostupná?

Ten šok se ukázal v loňském roce. V jedné studii od Deutsche Bank jsem našel, že rok 2022 byl ve Spojených státech prvním za 150 let, kdy jak akciové trhy, tak i desetileté americké státní dluhopisy oslabily o více než deset procent. A to na akciovém trhu byla i spousta titulů, které oslabily o 60, 70 nebo i 90 procent. Jednalo se o podniky, jejichž byznysplán byl postavený na tom, že si půjčovaly peníze v podstatě zadarmo a počítaly s tím, že v zisku budou až za pět nebo třeba deset let. Teď už peníze zadarmo rozhodně nejsou, tím pádem plány těchto firem vůbec nedávají smysl a ty podniky jsou v podstatě bezcenné. A dost možná zaniknou. Tohle vystřízlivění sice podle mě přišlo pozdě, ale buďme rádi, že přišlo. Jsem přesvědčený, že šokem jsme si prošli loni a finanční svět se letos bude pozvolna blížit dlouhodobé realitě, v níž peníze rozhodně zdarma nejsou a standardní úroková sazba je někde mezi třemi a čtyřmi procenty. To znamená, že rizikové peníze budou úročeny klidně sedmi až deseti procenty. Kapitál se tedy opět stává vzácným, musí se o něj bojovat a v tom boji zvítězí jen kvalitní projekty.

Kamil Bednář

Na finančních trzích se pohybuje již od od roku 2001. V BH Securities působí od roku 2006, kdy nejprve pracoval na oddělení Front Office na pozici makléře a následně rozšířil tým pro služby Asset management. V současné době zastává roli portfolio manažera se zaměřením jak na české tak zahraniční trhy.

Foto: Tomáš Nosil

Poslední roky nabylo na velké popularitě takzvané pasivní investování, kdy investor vloží peníze do fondu kopírujícího složení nějakého akciového indexu. Myslíte, že nyní, když se situace na trzích mění, může přijít opět doba aktivně spravovaných portfolií, kdy se investor snaží najít tituly, které budou výkonností překonávat trh?

Já vždycky říkám, že pasivní investování je sázkou na historický vývoj. Víme, že třeba index S&P 500 dosahuje v dlouhodobém horizontu určité průměrné výkonnosti, a sázíme na to, že podobně výkonný bude i v budoucnosti. U aktivního investování sázíme na konkrétního portfolio manažera, případně na to, že my sami dokážeme vybrat ty správné firmy. Na to ale nemá každý čas ani schopnosti. Zatímco ale u pasivního investování se dá se slušnou mírou pravděpodobnosti předpokládat nějaký vývoj a nebude se příliš odlišovat od toho historického, u aktivně spravovaných portfolií je to často jinak. Aktivní správa mi umožňuje se občas úplně urvat a vydělat výrazně více než trh, ale zároveň je tu i odpovídající riziko, že to dopadne úplně opačně. Takže velkou roli hraje i naturel investora, co je ochoten riskovat. No a pak je tu samozřejmě známá statistika, že asi 80 procent aktivně spravovaných fondů nedokáže v pětiletém horizontu porazit svůj benchmark, tedy index, s nímž porovnává svou výkonnost.

Zmínil jste loňské propady na akciových trzích. Ty vždycky přinesou i velké investiční příležitosti. Jaké jsme mohli vidět loni a jaké vidíte letos?

Když zůstanu ve Spojených státech, tak vidím, že se letos nejvíce daří sektorům, které byly loni pod největším tlakem. Typicky jde o sektor komunikačních služeb, tedy společnosti jako Meta, Google, nebo třeba Walt Disney. Já sám jsem byl překvapený, jak loni oslabily akcie Mety a dostaly se tak na velmi atraktivní úroveň. No a letos již posílily asi o 70 procent. Pro letošek se mi například zdá atraktivní akcie společnosti Whirlpool, která od začátku loňského roku oslabila o nějakých 40 procent a podle mě je nyní podhodnocená.

Jakým akciím byste se teď naopak obloukem vyhnul?

Od představitelů americké centrální banky Fed slýcháme, že k tomu, aby mohlo dojít k ochlazení inflace, se musí zvednout nezaměstnanost a spotřebitelé musí omezit své výdaje. Asi bych byl tedy opatrný, pokud jde o sektor zbytného zboží. Jako typický příklad vždy uvádím firmu Harley‑Davidson. Když člověk vidí, že se blíží horší ekonomické období, tak si tuhle motorku nekoupí. Sice ji chce, ale nepotřebuje ji.

Kolik svého příjmu by měl investovat člověk, který má před sebou investiční horizont zhruba dvacet až třicet let?

V podstatě kolik může. Neřeknu vám konkrétní procento, musíte pokrýt své základní životní potřeby a určitě i něco navíc, rozhodně nechci tvrdit, že člověk musí žít asketicky a pouze investovat. Měl by investovat sumu, která ho nějak dramaticky v životě neomezí. Každopádně by bylo hříchem ty zbytné peníze neinvestovat. A čím dřív člověk začne, tím lépe, matematika složeného úročení je v tomto ohledu neúprosná. Takže klidně začít s malými částkami, ale v co nejmladším věku.

Jedním z trendů poslední doby je takzvané zelené investování. Tedy investice do firem, které jsou ekologicky nebo třeba i sociálně odpovědné. Měla by podle vás takováto kritéria ovlivňovat svět investic?

Určitě to situaci na trzích pokřivuje. Pro mě jako investora by mělo být stěžejní, co pro mě dokáže firma na konci dne vygenerovat. A mělo by mně být v podstatě jedno, jestli těží ropu, vyrábí zbraně, nebo staví větrné elektrárny. Důležitá je ale samozřejmě i udržitelnost toho byznysu. Firma, která staví větrné elektrárny, má potenciál tu být i za deset let. Regulace a boj proti špinavé ekonomice oproti tomu mohou způsobit, že podniky označené za špinavé, přestože jsou dnes ziskové, nakonec padnou. Nechci a nemůžu spekulovat, jestli tenhle politický tlak je, nebo není správný. Jako investor se tomu prostě musím přizpůsobit. A je realitou, že firmy, které budou označené jako zelené, budou mít snadnější přístup k financování, k dotačním programům a také ke státním zakázkám. Když se tedy budu jako investor rozhodovat mezi dvěma podobnými firmami, přičemž jedna z nich bude mít lepší ESG rating, tak to pro mě rozhodně má význam.