V předchozích dílech jsme si pověděli o tom, jak divergentní jsou vysvětlení historiků o vzniku moderního kapitalismu spojeného s dlouhodobým a podle mnohých i nezvratným hospodářským růstem. Ti, kteří hledají původ hlavně v geografii, stojí vedle jiných, kteří si za výkladovou perspektivu berou duchovní hodnoty. A další akcentují význam vojenských konfliktů, globálního obchodu, koloniálního vykořisťování nebo vysokých mezd na evropském severozápadě.

A nikoli nevýznamný proud badatelů zvláště ve druhé polovině 20. století hodlal nalézt zdůvodnění primárně v demografických procesech. Nebyla to myšlenka nijak originální.

Již anglikánský pastor Thomas Malthus na konci 18. století s minimálními empirickými doklady, které měl k dispozici, usuzoval, že původ novověké divergence mezi západem a východem Eurasie spočíval v rozdílných rodinných vzorcích jednotlivých populací. Podle Malthuse to byly nízký sňatkový věk a vysoká porodnost, co v raném novověku Číně bránilo v růstu životních standardů. Stagnující reálné příjmy domácností ani nevytvářely potřebnou konzumní poptávku po zboží nabízeném na trhu, ani nepodněcovaly technologický pokrok. Při vysokých mzdových nákladech zaměstnavatelů Čína směřovala do malthuziánské pasti přelidnění. Pro evropskou populaci se naopak v raném novověku stala charakteristickou schopnost tuto bezprostřední hrozbu přinejmenším oddálit.

V roce 1965 myšlenky Malthusovy teorie o růstu populace oprášil maďarsko‑britský demograf John Hajnal. Do sociálních věd zavedl dnes již notoricky známé rozdělení novověké Evropy na dva modely rodinného chování, západoevropský a východoevropský, přičemž dělicí linie kontinentu vedla po spojnici Petrohradu a Terstu. Základ teorie je v předpokladu, že obyvatelé Západu dokázali dávno před vynalezením moderní antikoncepce omezovat úhrnnou plodnost (počet narozených dětí na ženu), což mělo pro vývoj hospodářství osudové důsledky. Klíčovou roli v tomto omezení hrály kulturní vzorce. Založení rodiny zde znamenalo zároveň vznik samostatné domácnosti. A to – jak dobře víme z vlastní zkušenosti – je záležitost velmi nákladná.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.