Ministr práce a sociálních věcí chce, aby lidem chodila informace o předpokládané budoucí výši jejich starobního důchodu jednou ročně třeba do datové schránky. Nebo jako součást informací v internetovém bankovnictví.

Loni byl deficit důchodového účtu přes 18 miliard korun. V letošním roce to bude určitě přes 80 miliard. „Pokud nic neuděláme, v roce 2035 tam budeme mít schodek pět procent HDP, což by v dnešních cenách znamenalo více než 300 mi­liard,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

V půlce února jste prohlásil, že je špatně, když vyšší důchody rostou více než nižší. Už dnes ale máme situa­ci, že někdo bere 25 procent původní mzdy a někdo 90. Proč chcete tuto extrémní solidaritu ještě posílit?

Neřekl jsem to. Jen říkám, že v době mimořádně vysoké inflace není valorizační mechanismus schopen adekvátně zohlednit lidi, kteří mají podprůměrné důchody. To znamená, že se zhoršuje životní situace některých seniorů. To je kontext mých vyjádření, které jste citoval.

Myslíte, že změna valorizace může skutečně projít? V roce 2011 Ústavní soud rozhodl, že ten systém má být více zásluhový.

Změna, kterou teď chystáme, by se měla týkat jen valorizace v červnu letošního roku. Pokud bychom nic neudělali, příjmové nůžky mezi jednotlivými skupinami seniorů se ještě více rozevřou. V dobách, kdy je vysoká inflace, je třeba nahlížet na důchody jinak, než když je kolem dvou procent. Chceme všem přidat 400 korun a k tomu by se měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta. Za tímto krokem stojí celá vláda. Jedná se o pomoc hlavně lidem s nižšími důchody. Než něco namítnete, jen jedna poznámka: jinak mají vyměřené důchody lidé, kteří jdou do důchodu dnes, a jinak ti, kteří odešli před 15 lety, část života pracovali před rokem 1989 a často těžce. Těm chceme pomoci.

V Česku je maximální měsíční vyměřovací základ, ze kterého se odvádí sociální a zdravotní pojištění, stanoven na čtyřnásobek průměrné mzdy. V Německu je to 1,5násobek. Uvažovali jste někdy o snížení tohoto stropu?

Tímto směrem debata rozhodně nevede.

Teď se rozhoduje, kterým ročníkům zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu. V rozhovoru pro MF Dnes jste uvedl, že se to týká Husákových dětí, zároveň ale říkáte, že to nebude pro lidi narozené před rokem 73. Ministr financí Zbyněk Stanjura a vládní NERV k tomu uvádějí, že zvedat se tato hranice bude už po roce 2030, takže se to bude týkat lidí narozených v roce 1965. Co tedy bude s lidmi narozenými mezi lety 1965 až 1973? Vlastně nevědí, na čem jsou.

Opakuji to novinářům neustále. Dokud nejsou uzavřena jednání, jak v koalici, tak s opozicí, nechci nic říkat. Pokud venku běhají nějaké interní pracovní materiály ministerstva práce a sociálních věcí, rozhodně je nechci komentovat. Lidí, kteří jsou dnes v předdůchodovém věku a je jim 50 let a víc, se změny odchodu do důchodu vůbec nedotknou. Pokud to ale myslím vážně s důchodovou reformou, tak musím pracovat s tím, co se děje. Prodlužuje se naděje dožití a s tím spojená průměrná délka výplaty důchodů. To je dnes 21,5 roku. Chci je zachovat a zároveň zajistit nějaký důstojný důchod. K tomu všemu je třeba přidat ještě jeden parametr a tím je doba, po kterou člověk platí pojistné. To je v průměru 41 let. Vidíme, že lidé déle studují, nastupují později do školy, máme deváté třídy a roste podíl lidí s vysokoškolským vzděláním, což znamená pozdější nástup na pracovní trh. To se logicky promítá do toho, že u dnešní generace čtyřicátníků, třicátníků a mladých lidí se bude posouvat doba odchodu do důchodu.

Lidí, kterým je 50 a víc a jsou dnes předdůchodového věku, se změny v odchodech do důchodu vůbec nedotknou.

Proč tedy máte v programovém prohlášení, že chcete třeba vysokoškolské studium vrátit do takzvaných náhradních dob, z nichž se do doby pojištění pro nárok na odchod do důchodu počítá jen část?

O tom se ještě povede debata.

Marian Jurečka

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí, pověřen řízením ministerstva životního prostředí.

Za studií na vysoké škole začal podnikat na rodinné farmě v Rokytnici.

V roce 2007 začal působit jako poradce ministra a předsedy Legislativní rady vlády pro zemědělství a životní prostředí, poradce ministra pro místní rozvoj a stal se členem Výboru pro rozvoj cestovního ruchu.

V roce 2013 kandidoval za KDU‑ČSL do Poslanecké sněmovny a byl zvolen. Od roku 2020 je předsedou strany.

V lednu 2014 byl jmenován ministrem zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Foto: Lukáš Bíba

Můžete tedy alespoň naznačit, co čeká Husákovy děti?

Vysvětlíme to nejpozději na konci března. Celých 30 let se to neřešilo, tak to několik týdnů počká. Budou ale platit principy, které jsem zmínil. Samozřejmě teď nejsme schopni říct, jak přesně budou jednotlivé parametry vypadat za pár let. Navíc do děje ještě vstupuje jeden důležitý faktor a tím je demografie. Vzpomeňte si na rok 2010. Odborníci tehdy říkali, ať nečekáme, že se změní porodnost. Tehdy byla 1,2 dítěte na jednu ženu. Dnes ji máme 1,8 dítěte, což je hodnota, která může ovlivnit podíl pracujících a jejich odvodů za 25 let. Podobně je to s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Nevíme, kolik jich tu zůstane, a zase to je nějaká neznámá pro náš důchodový systém.

Můžete alespoň říct, koho se prodloužení určitě bude týkat?

Hranice zatím není stanovena a bude se hledat shoda. Cílem je jen dát jistotu těm, kteří se na důchod už nemohou připravit. Ale třeba dnešním čtyřicátníkům a mladším je třeba jasně říct: když budete odvádět tolik a tolik, od státu můžete jednou očekávat tolik a tolik. Měli by vědět, jestli mají změnit své chování a třeba si více spořit na důchod ve třetím pilíři.

Počítáte vůbec s tím, že by náš důchodový systém měl být někdy samonosný, tedy že se vydá jen to, co se vybere?

Ve vyspělých zemích takový systém neexistuje a ani my takovou ambici nemáme. Jsou země, které už dnes přispívají do důchodového systému z jiných daní výrazně více než my. Loni byl deficit důchodového účtu přes 18 miliard. Letos to bude určitě přes 80 miliard. Pokud nic neuděláme, v roce 2035 budeme mít na důchodovém účtu schodek pět procent HDP, což by v dnešních cenách znamenalo více než 300 miliard korun.

Související

Programové prohlášení vlády říká, že lidé budou moci ze svých odvodů přispívat přímo svým rodičům. Chcete také dřívější odchody do penze v náročných profesích, zvýšíte vdovské a vdovecké důchody, vrátíte vysokoškolské studium mezi takzvané náhradní doby, zavedete bonus za vychované děti. Jsou tam mnohé další sliby a všechny dohromady buď znamenají snížení příjmů, či naopak zvýšení výdajů na důchody.

Počkejte si na konec března. Představíme parametry, které budou znamenat zvýšení příjmů do systému. Rozhodně není dobré se na věci koukat jen ekonomicky a posuzovat je jen za důchodový systém, ale třeba i v kontextu sociálního systému. Takže pokud něco vydám v důchodové části, následně to nemusím vydávat v sociální. Plánujeme rovněž posílit pracovní aktivitu lidí, kteří dnes na pracovním trhu nejsou, a to včetně těch v důchodovém věku. Chci třeba usnadnit jejich zaměstnávání na částečný úvazek, což se bude promítat do příjmů systému, byť ne v důchodové oblasti.

Ti, kteří odváděli na pojistném minimální částky, když jim přijde minimální důchod, žádají o jiné dávky, protože nejsou schopni fungovat.

Problém je, že dnes je pro lidi v důchodovém věku výhodné pracovat a zároveň pobírat důchod. Chcete s tím něco dělat?

Dnes, když pracujete a neberete důchod, nápočet na budoucí důchod je skutečně tak malý, že se vám vyplatí pracovat a brát důchod zároveň. Ano, to bych chtěl změnit.

Když nám za pár let hrozí schodek na důchodovém účtu ve výši pěti procent HDP, kde už teď hledat daně přímo určené k vyrovnání tohoto schodku?

Teď se o tom bavíme s panem ministrem financí Stanjurou. Tyto změny jsou navázány na celkovou debatu kolem daňového systému a konsolidaci veřejných financí. Návrhy uslyšíte v březnu.

Jednou z aktuálně probíraných variant je ta, v níž by se mohly výrazně zvýšit zálohy na sociálním pojištění pro OSVČ. S jakými příjmy do státní kasy navíc by se dalo počítat, kdyby prošel tento návrh?

To zatím nechci říkat, dokud není schválen. Obecný princip je, aby byl systém férový. Nelze mít skupiny lidí, kteří pracují na dohodu, a počítat s tím, že nic od státu nebudou potřebovat. Dobře to ukázal covid. Totéž vidíme u důchodů. Ti, kteří odváděli na pojistném minimální částky, když jim přijde minimální důchod, žádají o jiné dávky, protože nejsou s nízkým důchodem schopni fungovat. To je neudržitelné. Pokud bychom se všichni stali dohodáři a OSVČ, neuplatíme ani důchody, ani zdravotní systém. Už dnes je důchodový systém v deficitu. Musíme mnohem více přemýšlet, jak zatraktivnit třetí pilíř důchodového systému, aby byly zajištěny dostatečné zdroje na stáří třeba za 20 či 30 let.

Máte s ministrem Stanjurou už nějakou představu, jak lidi přesvědčit, aby si více spořili na důchod sami právě v tomto pilíři?

Potřebujeme, aby lidé měli informace. Kdo z těch, kterým je mezi 20 a 40 lety, se zajímá, jaký bude mít jednou důchod? Už přes rok si můžete na ePortálu ČSSZ zjistit, jaký vám při současných příjmech vychází předpokládaný důchod. Chci zajistit, aby tato informace byla lidem doručena minimálně jednou ročně například do datové schránky nebo by to mohlo být součástí informace v internetovém bankovnictví. O tom plánuji jednat s Českou bankovní asociací.

Letos se poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem přehoupne přes 50 procent.

A dál? To asi stačit nebude.

Ministerstvo financí připravuje parametrické změny právě u příspěvků na doplňkovém penzijním spoření. Já vidím ještě jednu zajímavou možnost a tou je lepší zhodnocení dlouhodobých vkladů, které už v tomto systému jsou, což je asi 600 miliard korun. Například ve strategických investicích českého státu, jako jsou investice do výstavby jaderných zdrojů, modulárních reaktorů a podobně. Ty by generovaly jisté výnosy pro splácení. Obecně jde o energetické zdroje či výstavbu klíčové infrastruktury, kde se vybírá mýto. Smysl by to dávalo i státu, protože by fakticky za financováním jeho strategických zájmů stáli občané.

Náhradový poměr, tedy poměr důchodů vůči průměrné mzdě, je dnes nejvelkorysejší od začátku 90. let. Je to udržitelné?

Samozřejmě že není. Proto teď upravujeme červnovou valorizaci. I s ní ale letos náhradový poměr překročí 50 procent. Během roku a půl jsme se dostali ze 41 procent na více než 50. Problém vidím v tom, že se nám tu zase rozevírají nůžky. Jen si vezměte, jaký má inflace dopad třeba na mladé rodiny, kterým tolik nerostou mzdy.

Aby byl důchodový účet vyrovnaný, musel by náhradový poměr klesnout někam ke 30 procentům. Nemůže se to stát?

To si nedovedu představit, protože by přišly obrovské následky, včetně sociálního napětí ve společnosti. Také by to znamenalo obří nápor na sociální systém, který by lidem musel pomoci.

Lidovci hrozí, že pokud se zruší výchovné, položí vládu. Ukazuje to, jak jsme všichni závislí na momentálním rozpoložení politiků. Není to chyba?

Počkejte. Pro nás je výchovné naprosto klíčový prvek v onom mezigeneračním systému, kdy se poprvé bere v potaz, že bez dětí jsme všichni v háji. Potřebuji, aby systém oceňoval ty rodiče, kteří kvůli péči o děti nemohli odvádět do systému tolik, ale jejich děti živí další důchodce. Jen moje maminka vychovala pět dětí a má 22 vnoučat. Většina jsou vysokoškoláci a živí důchodový a zdravotní systém. Chci tím jen ukázat, že bez dětí máme obří problém, protože na nich celý systém stojí.

Ano, ale stačí, aby přišla nová vláda, změnila některý z parametrů a všechno bude úplně jinak. A to se bavíme o malých změnách. Vzpomeňme si, jak lidovci s ANO a ČSSD zrušili druhý důchodový pilíř.

Budeme se snažit, aby se nic takového nestalo. Je jeden předpoklad, aby byl chystaný návrh úspěšný. Obsahuje věci, u nichž nastala shoda napříč politickým spektrem už za minulé vlády a její důchodové komise pod vedením Danuše Nerudové.

Ministr Stanjura vám teď v Deníku N vyčetl, že jste v říjnu zveřejnili informace o výhodnosti předčasného důchodu a že šlo o hrubou chybu. Považujete to zpětně za chybu?

Ne, ptala se nás média a my jim transparentně odpověděli. Přece jim nebudeme něco zatajovat.

Související