Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekKdo může za vysokou inflaci a kdo by ji měl krotit? Zatímco guvernér České národní banky Aleš Michl opakuje, že s inflací má nyní bojovat hlavně vláda, ekonom Tomáš Havránek tvrdí, že situaci má ve svých rukách právě ČNB. Vedle zvýšení úrokových sazeb by ve větší míře měla využít devizové rezervy, které nastřádala v době intervencí proti koruně. Česko by podle něj mělo usilovat o úplnou cenovou stabilitu a nepřipustit žádnou inflaci. „V krizi je ideální doba na změnu. Je jasné, že současný systém selhal a potřebuje reformu,“ míní profesor Univerzity Karlovy, bývalý poradce viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla a zakladatel iniciativy Zrušme inflaci.
Má ČNB šanci srazit dnešní inflaci?
Nepochybně. Samozřejmě neovlivní šoky ze zahraničí. Ale ovlivní kurz koruny, který se přímo odráží v dovážených cenách. Zahraniční šoky navíc táhnou inflaci jen krátkodobě. V delším horizontu je inflace vždy domácího původu a máme nad ní v Česku úplnou moc. Kdyby inflace byla převážně dovážená z mezinárodních komoditních trhů, viděli bychom ve vlnách střídání inflace a deflace, protože ceny komodit kolísají oběma směry. Jenže to se neděje. Navíc by dynamika inflace byla podobná napříč zeměmi. To také nevidíme.
Měla by tedy centrální banka pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby inflaci zkrotila?
Musíme začít s nepříjemným faktem, že podle poslední ekonomické teorie vyšší sazby nakonec inflaci zvýší. Nezní to intuitivně a my také stále studenty v prvním ročníku učíme, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí. Jenže nové modely ukazují, že to tak není, pokud se lidé chovají racionálně. Centrální banka může kontrolovat nominální sazbu, ale dlouhodobě už ne reálnou. A když drží nominální sazbu vysoko, nakonec se musí zvýšit očekávaná inflace, a tedy i inflace skutečná. Ovšem může to trvat deset let.
To je však jen model. Potvrzují to i empirická data?
K výpočtu potřebujeme experiment. Ale centrální banka nezvyšuje sazby jen tak. Vždy tvrdí, že je zvedá, protože čeká rostoucí inflaci. Není jasné, co je příčina a co následek. V Česku nicméně experiment právě probíhá. ČNB po nástupu nového guvernéra přestala se zvyšováním sazeb, zatímco v okolních zemích s tím pokračují. Během dvou let by mělo být jasné, jaký střednědobý efekt zastavení růstu sazeb mělo. Nikdy v historii se u nás nestalo, že by centrální banka takhle změnila svoji politiku bez nových dat. Přitom nové vedení obrat nevysvětlilo. Třeba věří ekonomické teorii, že vyšší sazby nakonec inflaci zvýší a že ten dlouhodobý efekt přijde brzy. Ale to jsme se nedozvěděli. Komunikace ČNB by se měla více zaměřit na kvalitu. Méně je více a pravidelné týdenní sloupky guvernéra v MF Dnes tomu nepomáhají.
Zahraniční šoky táhnou inflaci jen krátkodobě. V delším horizontu je vždy domácího původu a máme nad ní v Česku úplnou moc.
Vliv vyšších sazeb na inflaci tedy nikdy není podle učebnice ve stylu „zvednu sazby, inflace klesne“?
Střednědobě vyšší sazby inflaci sníží. Tomu věřím, vidíme to v teoretických modelech i jakžtakž v ekonometrických odhadech. Je tam zpoždění nejméně rok a nefunguje to vždy. Zvýšení sazeb vede ke zdražení obsluhy státního dluhu, což prohloubí schodek rozpočtu. A u hodně zadlužených zemí s převahou dluhu o krátké splatnosti, jako třeba USA, to zhoršení státních financí může vést k dalšímu inflačnímu šoku. Na druhou stranu, zvýšení sazeb – a to zejména v otevřené ekonomice – vede k posílení domácí měny.
A co z toho plyne tedy pro domácí měnovou politiku?
V Česku potřebujeme nějakou dobu ještě vyšší sazby, které však nakonec musí dolů. Osobně zdůrazňuji použití devizových rezerv. Když posílíte korunu, klesne cena dováženého zboží a tím se sníží inflace. O tom není sporu. Nerozumím, proč při dnešním inflačním fiasku ten nástroj nepoužíváme ve větší míře.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
