Konec kryptoměnového eldoráda. Tisíce českých podnikatelů skončí

Kryptobyznys v Česku je jeden z nejvyspělejších na světě. Firmy tu vyrábějí kryptoměnové peněženky, bankomaty a aplikace, posílají je do celého světa a obstojí i v nejostřejší konkurenci. To by se ale mohlo změnit. Nastupující evropská regulace zřejmě většinu z nich zadusí. Je to jako válka světů: dosud anarchistická, undergroundová scéna se bude muset podřídit pravidlům, jaká platí pro banky.

Od roku 2009, kdy vznikl bitcoin a začal si pozvolna razit cestu, se svět alternativních peněz rozrostl natolik, že ho klasické finanční instituce chtějí dostat pod dohled a určit mu jasná pravidla. Obávají se, že by mohl otřást stabilitou celého finančního sektoru. Regulace je tady a Česko na změnu zřejmě doplatí nejvíc.

Kryptobyznys světového rozměru

Zisky, které do země plynou z bitcoinů, dosahují téměř dvou miliard dolarů ročně, což Česko řadí v absolutních číslech na 19. místo na světě. Ještě výš je podle přepočtu zisků na obyvatele. Se 181 dolary na hlavu patří mezi světové premianty. Vyrovná se Nizozemsku a dotahuje se na Švýcarsko, kterému s 230 dolary patří první místo na světě. A daleko předčí Spojené státy.

Investice do bitcoinů jsou navíc jen jedním ze střípků domácí mozaiky virtuálních peněz. „Máme tady v kryptoměnách všechny obchodní modely, které si dokážete představit. Pochází odtud několik globálních a evropsky významných firem. V roce 2013 až 2015 jsme byli daleko před Švýcarskem a Lichtenštejnskem,“ popisuje předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal.

Český kryptobyznys patří k nejvyspělejším na světě. Firmy v něm ročně utrží miliardy korun a dobře prodávají i v cizině.

Byla to i souhra okolností. K průkopníkům tohoto trhu patří Marek Palatinus, jeden za zakladatelů SatoshiLabs, který na kryptoměnách začal jako jeden z prvních na světě stavět funkční byznys a přitáhl k nim pozornost IT komunity. „V roce 2014 se to spojilo s umělci. Mám na mysli Paralelní polis. Bitcoinu se chopili jako zajímavé extenze umění a začali s ním experimentovat,“ popisuje českou evoluci ekonom a specialista na kryptoměny Dominik Stroukal.

Navzdory silným vyjádřením centrálních bankéřů, že bitcoin a další jemu podobná virtuální platidla nejsou penězi v pravém slova smyslu a že jejich používání je nesmírně rizikové, začal byznys s nimi díky velkému PR růst. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu má aktuálně podnikatelské oprávnění k podnikání s kryptoměnami přes 14 tisíc firem a podnikatelů.

Vývoj kurzu bitcoinu k dolaru

Zvětšit přes celé okno

Je mezi nimi několik hvězd mezi­národního významu. Češi jako první na světě přišli například s bitcoinovou „peněženkou“, díky níž mohou uživatelé bezpečně uchovávat digitální peníze přímo ve svém počítači, aniž by se museli bát hackerů. Výrobce SatoshiLabs ročně za prodej tohoto bezpečnostního vybavení utrží kolem miliardy korun. České firmy vyvážejí bitcoinmaty, platební brány, díky nimž je možné platit kryptoměnou například v e‑shopech, nebo vybavení pro těžbu bitcoinů. (Přehled nejvýznamnějších firem v českém kryptoměnovém byznysu najdete v následujícím infoboxu.)

„Jediné, co tu myslím chybí, je nějaká platforma pro poskytovaní kryptopůjček,“ říká zakladatel platební brány Confirmo Daniel Houška.

Tisíce podnikatelů v mlze

Na druhou stranu většina ze zmíněných 14 tisíc podnikatelů není na trhu příliš viditelná. „Bude tu zřejmě také hodně garážových firem a šedé ekonomiky,“ míní člen bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek.

Totéž naznačují i zkušenosti Finančního analytického úřadu. Firmy z tohoto segmentu by mu podobně jako banky měly oznamovat transakce zavánějící praním špinavých peněz. Za dva roky, co tuto povinnost mají, úřad narazil jen na 65 takových subjektů. Buď samy oznámení o podezřelém obchodu podaly, anebo se jich týkalo.

I těch několik desítek viditelných a známých firem je nicméně zahaleno mlhou. Účetní závěrky v obchodním rejstříku zpravidla nezveřejňují, takže není jasné, zda se jim daří, či nikoliv. Při jejich hodnocení je potřeba spoléhat na údaje, které o sobě sdělují buď samy, anebo se najdou ve zprávách jejich obchodních partnerů.

Finanční analytický úřad úskalí kryptoměn vidí v tom, že je to stále relativně nový a po finanční stránce neregulovaný svět a také ideální prostředí pro praní špinavých peněz. Jen za loňský rok úřad zaznamenal 429 takových případů. Tvořily téměř třetinu jím podaných trestních oznámení. A to FAÚ hlídá celý český finanční sektor a také advokáty nebo daňaře.

Investice do alternativních peněz jsou pak velmi rizikové, trh je rozkolísaný a dokáže velmi rychle ztratit velkou část své hodnoty. U bitcoinu to jen loni od dubna do konce roku bylo 65 procent. Investice v kryptoměnách stojí mimo jakýkoliv nezávislý dohled, a pokud se člověk splete a pošle peníze na špatný účet, není centrální autorita, u níž by mohl platbu reklamovat a domoci se vrácení peněz.

„Je to divoký svět, to je pravda. Ale jestli někoho v roce 2023 překvapí, že v kryptoměnách je to divoké, to si nemyslím. Pokud fanoušci kryptoměn chtěli velký anarchistický svět, tak ho dostali,“ podotýká Stroukal.

Kryptoměny však také stále více pronikají dál mezi drobné investory, domácnosti či podnikatele z běžných odvětví, jako je třeba automobilový či zpracovatelský průmysl. Jen v největším českém e‑shopu Alza.cz jejich prostřednictvím Češi v roce 2021 zaplatili 200 milionů korun. Suma ročně vyměněná v tuzemských směnárnách virtuálních měn se blíží 10 miliardám.

„Kryptoměny už nejsou nástrojem mužů v černých kápích sedících v tmavých komorách u počítačů, jak by si ještě před pár lety mnozí představovali. Stále více je zvažují k financování svých aktivit také firmy jako alternativu k emisím dluhopisů či bankovním úvěrům,“ popisuje Luděk Chvosta, partner advokátní kanceláře Noerr. „Otázka kryptoměn vždy přichází v kontextu poptávky po financování, po růstu. Byť je to exotický produkt, konverzace s námi právníky o nich je daleko blíže konverzaci o jakémkoliv jiném finančním produktu.“

Od anarchistů k bankám

Právě to, a také rostoucí zájem některých evropských bank o podnikání v tomto sektoru, přimělo Evropskou unii změnit pravidla hry. Připravované nařízení o trzích s kryptoaktivy přiblíží podnikání s kryptoměnami standardním finančním tokům. Finální verze se očekává během prvního čtvrtletí letošního roku.

„Největší novinkou bude povinnost mít licenci od centrální banky. Jak vydavatelé kryptoaktiv, tak poskytovatelé služeb, tedy obchodování s krypto­aktivy, úschova, burzy a podobně, všichni budou muset projít licenčním řízením,“ upozorňuje advokát Noerr Filip Murár. Nová regulace tedy bude mít vliv prakticky na všechny, kteří obchodují nebo podnikají na trhu virtuálních měn.

„Smyslem je vytváření čínských zdí, aby se problémy ze světa kryptoaktiv nepřelily do klasického finančního světa a neohrozily stabilitu bank,“ uvádí Dědek. Zkušenosti podle něj ukazují, že když se nechá neregulovaný, převládnou tam spíše nekalé praktiky. „A to, co je pozitivní, tedy technolo­gický přínos a byznysové využití v platebním styku, vůči tomu potom vzniká neoprávněná nedůvěra,“ dodává.

Obavy z dopadů nastupující regulace na tuzemský kryptobyznys jsou obrovské. „Mám svůj soukromý odhad, kolik společností je schopných to zvládnout: tak tři čtyři,“ říká Vinopal.

TOP 25 zemí s nejvyššími realizovanými zisky z bitcoinů

Zvětšit přes celé okno

Projít licenčním řízením České národní banky je velmi náročné. Obecně lze konstatovat, že většina žádostí o licenci v obdobných kategoriích, například od platebních institucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu či vydavatelů elektronických peněz, je neúspěšná. „Záleží samozřejmě na typu řízení, ale trvá to zhruba šest až 24 měsíců,“ popisuje advokátka Zuzana Stuchlíková, která žádostí o licenci platební instituce provedla například WBTCB, provozující mimo jiné síť bitcoinmatů.

Ještě před podáním žádosti o licenci je nutné nastavit vnitřní předpisy, splnit požadavky na management a v některých případech i požadavky na kapitálovou přiměřenost. Žadatel musí počítat s dotazy centrální banky, jak by reagoval v různých hypotetických situacích v ekonomice.

Je dobré se připravit předem, obvykle s externími poradci a advokáty. I ČNB je doporučuje. Ale bude to stát peníze. „I v případě nejlepšího možného scénáře, kdy se úplně napoprvé podaří dodat centrální bance kompletní balík dokumentace a nebude třeba nic doplňovat, se mohou náklady pohybovat mezi 20 až 30 tisíci eur,“ uvádí Chvosta.

Související

Kryptoměny

Trh s kryptoměnami vyrostl natolik, že by mohl otřást celým finančním světem

11 minut čtení

Potřeba regulovat obchodování s kryptoměnami dospěla po úpadcích některých z nich i celé kryptoburzy do stadia, kdy se pro to v Evropě chystají...

Nebývá ale výjimkou (a zvlášť v dosud neprobádané regulaci kryptoměn to zřejmě bude dlouho standard), že si žadatel s centrální bankou projde třeba pět až osm kol komunikace a požadavků na doplnění. A to zvedne náklady na licenční řízení. „V tom případě budou na úrovni 70 až 80 tisíc eur,“ dodává partner Noerr.

Byť nová pravidla začnou naostro platit až zhruba za dva roky, nejvýznamnější firmy na zdejším kryptotrhu se už na ně připravují, aby měly na licenční řízení dost času. „Nařízení o trzích kryptoaktiv jsme analyzovali a pro Confirmo to znamená začít s přípravami už teď, ačkoliv ještě není schváleno,“ uvádí Houška. A shoduje se s Vinopalem z České kryptoměnové asociace: Projít složitou zkouškou dokáže jen několik málo firem.

Jak se v Česku perou špinavé peníze přes kryptoměny

Zvětšit přes celé okno

Ostatní buď skončí, anebo se pokusí získat licenci v zahraničí, například na Maltě nebo na Slovensku, kde bývá licenční řízení zpravidla jednodušší. Tamní regulátoři totiž nejsou podle zkušeností firem i advokátů v uplatňování evropských pravidel pro finanční sektor tak důslední jako Česká národní banka.

Celkově je jasné, že byznys kolem kryptoměn čeká naprostý přerod a změna myšlení. „Na jedné straně nám to může otevřít možnosti spolupracovat s dalšími společnostmi ze světa tradičních financí, což byl dosud problém. Celkově to ale evropský trh s kryptoměnami oproti zbytku světa zpomalí,“ míní Marek Kyrsch, jednatel společnosti MP Developers, která stojí za směnárnou Anycoin.

„Není to konec krypta, ale konec puberty krypta. Začnou se o něj zajímat úplně jiné segmenty investorů. Jestli tím ztratí trošku toho punkového kouzla – ano, možná ztratí. Ale to je život,“ říká advokát Chvosta.

Za posledních třicet let prošly podobným vývojem od neregulované a nehlídané „džungle“ k prověřeným finančním nástrojům třeba i nebankovní spotřebitelské úvěry. Ze statisíců firem, které tyto půjčky poskytovaly, jich nakonec získalo licenci ČNB jen několik desítek. I tak je Češi dál seženou prakticky na každém roku.