Současná krize, kterou Česko zažívá, je velká šance pro budoucnost, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Tuzemské firmy podle něj mají na to zařadit se ke světovým lídrům. Jde jen o to využít příležitostí, které se v aktuální době nabízí – třeba při obnově Ukrajiny. Správné uchopení příležitosti bude výzvou pro Hanákova nástupce, kterého sněm svazu vybere v květnu. S ním český byznys vstoupí do nové hospodářské epochy.
Český průmysl má za sebou několikaleté těžké období. Začalo to covidem, pak dodavatelskou a logistickou krizí. Teď tu máme krizi energetickou. Jak tuto dobu ran český průmysl zvládá?
Jsem nepřítel toho, aby se říkalo, že jsme v beznadějné krizi, že budou firmy padat. Ano, někdo může skončit, ale naše situace není tragická. Skvěle se daří bankám, které zneužily zvyšování úroků vůči firmám. Skvěle jsou na tom energetické firmy, protože energie je nedostatek a mohou si diktovat její cenu. Daří se také zbrojnímu průmyslu, protože jsme ve válce. Co do výkonu se dokonce přibližuje našemu dosavadnímu zlatému vejci – automobilovému průmyslu. Samotný autoprůmysl se po výpadcích dodávek způsobených dodavatelskou krizí vrací zpátky do svého původního tempa. Základ, fundament české ekonomiky je dobrý, a kdybychom měli lepší vládu, lepší úředníky, trochu více vnímali podnikatelské prostředí, tak musíme být ve dvacítce nejsilnějších zemí světa. My na to prostě máme, drtivá část podnikatelů na to má.
Přinesla ta těžká doba také příležitosti pro rozvoj zcela nových odvětví?
Komu se daří, jsou výrobci léků a zdravotnické techniky. Covid zájem o zdravotní péči popohnal. Nacpaly se tam obrovské peníze, a to nejen v Evropě, ale i v dalších vyspělých zemích. A jsem si jistý, že tato oblast pojede dál. To, co také nenávratně narostlo za covidu, jsou firmy, jež rozváží jídlo, jako je Dáme jídlo, Rohlík, Wolt. A nejčerstvější příležitost teď vidím ve výstavbě terminálů na zkapalněný zemní plyn. Z toho mám radost. Doufám, že naše firmy nezaspí a budeme spoluvlastnit nebo úplně vlastnit terminál. Nejlepší by to bylo v Polsku, případně v Nizozemsku nebo v Německu.
Rád bych viděl český byznys v nanotechnologiích, cirkulární ekonomice a biotechnologiích.
Jak hodnotíte směr, kterým se česká ekonomika, český byznys ubírá?
Já bych českou ekonomiku viděl raději vynikat v jiných oborech, než ve kterých vyniká teď. V těch sofistikovanějších. Rád bych viděl český byznys v nanotechnologiích, cirkulární ekonomice, kde se můžeme ve světě předvést, viděl bych ji rád v biotechnologiích, kde jsme byli vždycky dobří. O tom se teď moc nemluví, přitom si ale myslím, že krize tyto oblasti nijak nepoškodila. Ze současného směřování ekonomiky prostě radost nemám.
Český průmysl patří k těm energeticky nejnáročnějším v Evropě. Neměla by ho tedy současná krize přimět k reformě?
Ano, to je to nejzásadnější. V tomto ohledu je krize velká šance pro budoucnost. Firmy se vzpamatovávají z té hrůzy cenových nárůstů – šestkrát, sedmkrát, osmkrát, než se ceny zastropovaly. Zároveň ale částky šest korun na kilowatthodinu elektřiny a tři koruny za plyn jsou stále ještě vysoké, a je tedy jasné, že to podnikatele donutí, aby přemýšleli úplně o všem, co jim pomůže na energiích ušetřit – od výměny žárovek přes fotovoltaiky na střechy po změnu technologie. Takto zareagovalo 90 procent podnikatelské sféry. Firmy zabraly, pochopily to. Samozřejmě brzda je v tom, že je pomalá státní správa. Mohla lépe využít evropské fondy. V modernizačním fondu, když budou stát povolenky kolem 80 eur, bude 385 miliard korun. To jsou obrovské peníze, které firmy mohou použít právě třeba na fotovoltaiky nebo úsporné technologie. Ale my máme tak komplikovanou byrokracii, takovou zbytečnou složitost, že to celý proces zpomaluje. To podnikatele štve.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později