České uhelné regiony jsou v různé fázi proměny, revitalizace a nového rozvoje

Pro Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj je v novém evropském Operačním programu Spravedlivá transformace pro období 2021–2027 připraveno 41 miliard korun. Mají pomoci řešit negativní dopady odklonu od uhlí, respektive transformovat oblasti nejen na čistší zdroje energie, ale k intenzivní digitalizaci, inovacím, rekultivaci a novému využití území, a zároveň pomoci rekvalifikovat lidi. S koncem těžby uhlí jich přijdou ve všech dotčených regionech o práci tisíce. Zástupci regionů podporu vítají, nicméně zároveň pro Ekonom uvedli, že ji berou jako první krok k nastartování procesu změn.

„Je to úplně nová cesta. Už od roku 2020 jsme sbírali projekty, zjišťovali absorpční kapacitu, nastavoval se plán, kam bychom chtěli transformaci zacílit. Jsme schopni si nastavit, na co peníze budeme skutečně potřebovat,“ konstatuje vedoucí Odboru podpory podnikání, inovací a transformace Ústeckého kraje Iva Tomešová.

Každý region vybral strategické projekty, kam by měla směřovat vždy zhruba polovina částky určené pro něj. Druhá polovina se rozdělí v soutěži mezi drobnější projekty. Ty strategické musí schválit ministerstvo životního prostředí, některé už mají dobrozdání od loňska. „Každý nositel má stanovené partnery ze Státního fondu životního prostředí (zprostředkující subjekt – pozn. red.) a průběžně projekty konzultuje. Musí se k nim dělat studie proveditelnosti, trvá to delší dobu,“ vysvětluje Tomešová a připouští, že ne všechny žádosti vybrané v jejím kraji budou úspěšné. „Posuzuje se třeba udržitelnost, životaschopnost projektu, financování či harmonogram. Může dojít ještě ke korekcím,“ připouští vedoucí odboru.

Rizikem může být nedostatek času na realizaci projektů i požadovaná rychlost čerpání peněz ze strany Evropské unie.

Autobusy na vodík

Kraj na severu Čech získá pro deset velkých projektů 15,8 miliardy korun. Jeden připravuje Dopravní podnik Ústí nad Labem – převážně z dotací má postavit systém veřejné autobusové dopravy bezemisně na vodíkovém pohonu vozů. „Projekt vodíkové mobility vychází z přítomnosti společnosti Spolchemie v Ústí. Vodík tam vzniká jako druhotný produkt při štěpení solanky. Do plnicí stanice by se nedovážel, proudil by tam zhruba třísetmetrovým vodíkovodem. To by bylo ojedinělé,“ konstatuje ředitelka DP Ústí nad Labem Simona Mohacsi.

Vodík ze Spolchemie kdysi vy­užívaly při ztužování tuků i Schichtovy závody, kde byla v roce 1911 první ztužovna tuků v kontinentální Evropě, jde tedy o historickou návaznost.

Rámcovou smlouvu na dodávku až 20 nízkopodlažních autobusů na tento pohon už má městský podnik podepsanou. „Zrovna v době, kdy nevíme, zda plyn bude, nebo ne, máme 80 procent autobusového parku na plyn. Díky projektu se poměr ale přerozdělí po třetinách mezi CNG, naftu a vodík,“ dodává ředitelka. Předpokládá, že peníze z fondu pokryjí 85 procent nákladů, zbývajících patnáct uhradí úvěrem.

Nyní se operátor MHD chystá stavět plnicí stanice a jeho dílny projdou rekonstrukcí. Musí ale počkat. „Teprve až budeme mít přiznanou dotaci, můžeme vypsat veřejnou zakázku. To může realizaci pozdržet,“ upozorňuje Mohacsi na to, že mezitím může celková částka narůst. „Vstupovali jsme do projektu s určitým rozpočtem už v prvním pololetí roku 2021 a už nyní víme, že náklady na výstavbu plnicí stanice a rekonstrukci haly budou vyšší tak o 30 procent. Budeme asi stát před rozhodnutím, v jakém rozsahu re­konstrukci skutečně provedeme.“ Konečná žádost musí obsahovat stejný rozpočet jako počáteční projekt zaslaný k posouzení.

Rizikem je čas, unie tlačí na rychlé čerpání

Na stejnou věc upozorňují i další kraje. „Transformace se nedá udělat za rok či dva, procesy trvají desetiletí. O Fondu spravedlivé transformace se začalo na evropské úrovni mluvit před dvěma lety. Přivítal bych, kdyby tomu ze strany členských zemí předcházela důkladná příprava. Teď to vše doháníme,“ podotýká radní pro regionální rozvoj Karlovarského kraje Patrik Pizinger.

Dalším rizikem může být rychlost, s jakou se bude muset z fondu čerpat. „EU si peníze půjčila, takže na to klade velký důraz,“ upozorňuje Pizinger. Podle něho může utrpět kvalita projektů a může být obtížné pro ně najít partnery.

V karlovarském regionu je naplánováno deset projektů, k dispozici je 6,3 miliardy korun. Podle radního půjdou zejména tradičním zaměstnavatelům, aby se dokázali se změnou vyrovnat a vytvořili nová pracovní místa. „Jde především o keramiky, skláře, ale i o lázeňství nebo strojírenství, které bylo napojené na těžbu a zpracování hnědého uhlí a musí hledat nové zakázky i odbytiště a přeškolovat zaměstnance.“

Sokolovská uhelná má připravený strategický projekt na rozvoj průmyslových ploch s vizí atraktivní nabídky uhlíkově neutrálních nemovitostí pro rychlý vstup investorů z oblastí čisté mobility, akumulace energie, výroby vodíku a zpracování kovů vzácných zemin.

Pomoc proměně dolů a krajiny

Moravskoslezský kraj má k dispozici 18,9 miliardy korun a připravil 13 strategických projektů. Jedním z klíčových je podle mluvčí krajského úřadu Nikoly Birklenové nové využití území po těžbě, jde ale i o podporu vzdělávání, kreativního učení a zaměstnanosti. „Mění se i zaměření, i směřování regionu,“ konstatuje.

Kraj s transformací začal už dřív. V roce 1993 těžba uhlí zaměstnávala 52 500 osob, v roce 2017 asi třetinu, teď už jen přibližně 3300. „Už dávno nejsme typickým krajem horníků. Za posledních 10 let přibylo zaměstnanců v IT sektoru a výrobě aut, kde vzniklo přes 14 tisíc nových pracovních míst,“ dodává Birklenová.

Evropské peníze tu teď mají pomoci k přerodu vědecké knihovny v moderní vzdělávací instituci s náplní pro širokou veřejnost, děti i seniory. V plánu je obnova krajiny Karvinska, silně poznamenané těžbou černého uhlí i těžkým průmyslem. Konkrétně na území bývalého Dolu Gabriela je připraven projekt POHO Park, který usiluje o rekonstrukci a přeměnu památkově chráněného objektu o rozloze 22,1 hektaru. Nabídne zázemí nejen návštěvníkům dolu, ale také přilehlého kostela svatého Petra z Alkantary.