Oznámení Andreje Babiše, že se rozhodl kandidovat na prezidenta republiky, nepřekvapilo. Déle vyčkávat osmašedesátiletý šéf opozičního hnutí ANO už prostě nemohl – kvůli termínu pro přihlášky i z hlediska vyvrcholení vlastní kariéry. Horší však je, že Babišova účast hatí i žádoucí překvapení z blížící se změny na Hradě. Minimálně celou kampaň opět promění v obehranou vykřičenou odrhovačku. A jestli populistický politik vyhraje, zamrzne ve starých vyježděných kolejích na příštích pět let i bahno tuzemské politiky. Česko třiatřicet let po listopadu ’89 nutně potřebuje seriózně řešit budoucnost, jenže s Babišem obtíženým letitými kauzami ustrne v jalových návratech k minulosti.
Jistě, sama představa oligarchy na Hradě může působit revolučně. Tato země zažila ve svém čele intelektuály (Masaryk, Beneš, Hácha, Husák, Havel, Klaus, Zeman – ano, i on je spíš odpadlým příslušníkem „pražské kavárny“ než prezidentem dolních deseti milionů), truhláře (Gottwald), kameníka (Zápotocký), zámečníka (Novotný) i vojáka (Svoboda). Ještě nikdy ale neseděl pod standartou s příslibem Pravda vítězí miliardář, majitel nejsilnější politické strany v zemi a vládce nad třetinou tuzemského mediálního trhu – to všechno v jedné osobě. Navíc člověk aktuálně souzený v kauze dotačního podvodu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později