Teplo, slunce a mírný větřík, který lehce klouže po hladině přehrady. Podle starosty obce Lipno nad Vltavou je v třetí červencovou středu (kdy vznikl snímek) ideální počasí na projížďku lodí. Zdeněk Zídek byl přímo u toho, když to před dvaceti lety bylo jiné – chybělo už jen pár dní do jedné z největších povodní v české historii. Od 12. do 18. srpna 2002 se částí země přelila pětisetletá až tisíciletá voda. Nejsilnější byla na Vltavě a jejím povodí, později přišla na dolní tok Labe a okrajově také na toky v povodí Ohře a Dyje. Zídek tehdy šéfoval jihočeskému Povodí Vltavy a spolurozhodoval o tom, kdy se začne upouštět voda z Lipenské přehrady. „Ideální je, aby se nepřidávala voda z hráze, dokud přítoky dole nepřestanou kulminovat. A poté doplňovat to, o co klesnou. Ale prostě bojujeme s přírodou a ta rozdává karty,“ vytahuje ze zkušenosti. Tehdy voda zpustošila řadu měst a obcí a zanechala obrovské škody, ale lidé mají naštěstí podle starosty krátkou paměť. „A to je dobře, protože u vody je krásně,“ dodává s pohledem upřeným na hladinu.

S vodou jste spjatý celý život. Pocházíte z Roudnice, vyrostl jste na Orlíku, vystudoval jste na ČVUT vodní stavby a vodní hospodářství. Když jste se jí profesně věnoval, napadlo vás, že přijde povodeň, která se spolu s těmi na Moravě v roce 1997 zařadí k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie?

Vzpomínám si, že když jsem nastoupil v roce 1985 u podniku (Povodí Vltavy) a do podmínek různých stavebních projektů uplatňoval podmínku, že musí vyhovět na Q100 (označení povodně, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jednou za 100 let – pozn. red.), ‚staří‘ projektanti se smíchem říkávali: No jo, mladej, stoletá voda… Jako že nikdy nepřijde. Až se mi to těžko vyslovovalo, až jsem si připadal jako potížista, teoretik.

Takže jste měl pocit, že velká povodeň přijít může?

Viděli jsme záběry různých katastrof ze světa, takže jsme si dovedli představit, že může přijít i nějaká u nás, i když v našich zeměpisných šířkách byl rozsah povodně, který v roce 2002 nastal, těžko představitelný. Znali jsme sice data historických povodní, stejně ale myslím všechny zaskočila. Průběh každé povodně je jiný, člověk si ale řekl, že už umíme lépe předpovídat. A také že máme přehrady, i když jsme věděli, že jejich ochrana je částečná. Ale realita člověka stejně překvapí. Když máte před očima, kam všude hladina dosáhne, říkáte si, že to snad ani není možné. Pro mě je nejhorší rozhodování v okamžiku, kdy si nejste jistí, jaký bude vývoj, protože předpovědi srážek jsou pro rozhodování v podobných situacích dost nepřesné. A říkáte si, kdybychom počkali ještě chvíli a mělo to takový a takový vývoj, může to být lepší. Ale zase když počkáme a vývoj bude špatný, bude to daleko horší.

Když to máte před očima a vidíte, kam všude hladina dosáhne, říkáte si, že to snad ani není možné.

Takže na předpovědi jste se nemohli spolehnout?

Rok 2002 nebyl opravdu předvídatelný. Na jaře se říkalo, že srpen bude nejsušší měsíc.

Připomeňme si, jak situace po dnech kulminovala: 6. srpna s tlakovou níží přišly vytrvalé silné srážky a naplnily většinu jihočeských a západočeských řek do té míry, že 8. srpna už na některých místech dosáhla povodeň padesátileté vody. Následně se situace uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Ale 11. a 12. srpna začal déšť znova a v týdnu od 12. do 18. srpna část Čech postihla pětisetletá až tisíci­letá povodeň. Nezbylo tedy než v určitý okamžik začít jednat a Lipno upouštět?

Ano, přesně podle toho, jak stanoví manipulační řády. Sice se následně na ně a na související postupy snesla kritika, ale při rozhodování musíte mít nějaký zákon, něco, o co se opřete, protože jinak by to bylo ryze osobní. Věci v manipulačních řádech jsou exaktně spočítané a jasně říkají, že když je hladina na nějaké úrovni, musí se udělat něco, nesmí se nechat překročit něco jiného, a že při téhle situaci už musí být tamto otevřené. Říkají i to, jak reagovat z hlediska možné předpovědi, jenže… tam je právě to slůvko „možné“. Po bitvě je každý generál a říká, kdybyste bývali…

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.