Funguje trochu jako elixír mládí, protože likviduje stárnoucí buňky. U myší se osvědčil i jako pilulka na hubnutí. Navíc umí donutit nádorové buňky, aby spáchaly sebevraždu. Tak zázračnými vlastnostmi se může pochlubit preparát MitoTam, který před časem vyvinul tým českého chemika a biologa Jiřího Neužila.

Látka zatím úspěšně prošla první fází klinických testů pro léčbu rakoviny. Pokud vyjdou finální jednání s novým investorem, mohla by druhá fáze klinických testů začít za několik měsíců. Nový výzkum navíc ukazuje, že látka dokáže zbrzdit také cukrovku.

„Nechtěli jsme hledat elixír mládí. Ale všimli jsme si, že MitoTam u myší zabíjí stárnoucí buňky, čímž je z určitého hlediska ‚omlazuje‘,“ vysvětluje Jiří Neužil, který působí v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR a zároveň na Griffith University v australském Southportu. S kolegy vybíral nemoc, pro kterou je typické velké množství stárnoucích buněk. Nakonec se rozhodli pro diabetes druhého typu, protože je velmi rozšířený. V industrializovaných zemích v nějaké formě postihuje 30 až 40 procent lidí nad 65 let.

Když byl v rámci experimentu myším s nadváhou a cukrovkou podáván MitoTam, zhubly. Kleslo u nich také množství glukózy v krvi a snížila se produkce inzulinu. Zlepšil se stav jater, která v případě cukrovky trpí cirhózou. Dlouhodobé podávání malých dávek MitoTamu u myší pomáhalo proti cukrovce. Efekt přetrvával ještě určit­ou dobu po vysazení preparátu, uvádějí vědci v časopise Nature Communications. „Dovedu si představit, že by se podobně časem léčil diabetes u lidí,“ říká Neužil. Tomu ale musí přecházet série studií a klinických testů.

Když byl přípravek podáván myším s nadváhou a cukrovkou, zhubly. Kleslo u nich také množství glukózy v krvi a zlepšil se stav jater.

Vědec nemá co ztratit

Blíže k léčbě lidí je zatím MitoTam v případě rakoviny. Od léta 2019 až do poloviny loňského roku probíhala první fáze klinických testů, do které se celkově zapojilo téměř 80 pacientů se zhoršujícím se nádorovým onemocněním v pokročilém stadiu. Podmínkou účasti bylo, aby pro dotyčné neexistovala standardní léčba. „V první fázi se testovala hlavně toxicita přípravku, při jednorázovém a následně při opakovaném podání,“ vysvětluje profesor Neužil. Ukázalo se, že látka pacientům neškodí. Největší přínos měl preparát u nemocných s rakovinou ledvin, tam se růst nádorů zastavil nebo došlo i k jeho zmenšení.

Přípravu klinického testování nejprve z větší části financoval Karel Komárek starší, zakladatel investiční skupiny KKCG, prostřednictvím své firmy Smart Brain. Následně přizval ke spolupráci svého syna Karla Komárka mladšího, který je podle žebříčku časopisu Forbes druhým nejbohatším Čechem.

Když spolupráce před více než deseti lety začínala, nechali si investoři udělat od specializované auditorské firmy kvalifikovaný odhad toho, že se MitoTam stane registrovaným lékem. „Tehdy byla pravděpodobnost úspěchu 1 : 1000. Bylo odvážné do projektu investovat,“ říká Neužil.

Komárkové zatím investovali do projektu více než 100 milionů korun. Peníze vystačily na první fázi klinických testů. Aby se mohl preparát začít používat jako lék, musí projít ještě druhou a třetí fází testování, do kterých se zapojí stovky pacientů. Druhá fáze vyjde zhruba na půl miliardy korun, třetí fáze na několik miliard. Tak obrovské částky je nutné hledat u velké farmaceutické firmy, která má i větší šanci uspět při vývoji léku díky svým zkušenostem. „Proto skupina KKCG našla zahraniční poradenskou společnost, která pro nás nyní vyhledává vhodného partnera,“ popisuje Neužil. Tito poradci mají s farmaceutickým výzkumem bohaté zkušenosti. „Dokázali posunout řadu případů podobných, jako je ten náš,“ říká Neužil.

V první fázi poradci oslovili několik desítek firem a výběr postupně zužují. „Pokud nějaká firma postoupí do finále, bude s ní podepsána dohoda o mlčenlivosti a budou jí prezentovány detailní výsledky naší práce,“ popisuje Neužil s tím, že jde o náročný proces, kdy je nutné připravit stovky stránek s daty a grafy. Výběrové řízení nyní míří do finále, takže by čeští vědci mohli brzy získat partnera ochotného financovat druhou a případně i třetí fázi klinických testů. „Dovedu si představit, že by se testování rozjelo letos na podzim nebo v první polovině roku 2023,“ podotýká.

Práce v laboratoři na dvě směny

Jiří Neužil vede dvě laboratoře zároveň, jednu v Česku a druhou v Austrálii. Fyzicky mění působiště většinou čtyřikrát ročně. Ale aktivně se na dálku zapojuje i do chodu laboratoře, kde zrovna není osobně přítomen.

Když například přijde z Griffith University do australského bytu, čeká ho druhá směna. „Od 18 hodin zdejšího času, to je v Česku deset dopoledne, jsme měli hodinu a půl online schůzku české laboratoře. Teď si povídám s vámi a ve 21 hodin se znovu spojím s laboratoří ve Vestci. Pak ve 22 hodin mě čekají ještě laboratorní prezentace,“ popisuje Neužil, jak tráví večer během pobytu v Austrálii.

Na počátku vývoje preparátu byla šance na úspěch 1 : 1000. Přesto investor do projektu postupně vložil 100 milionů korun.

Čas na krátký odpočinek si ale najde. Využívá toho, že v Austrálii bydlí na pobřeží ve městě Gold Coast. Každé ráno si jde zapádlovat na prkně. „Máme tady velký záliv, takže se vlny s trochou snahy dají zvládnout,“ říká vědec, který kromě paddleboardu odpočívá při jízdě na kole nebo při hraní badmintonu.

Pokud to ale vyžadují okolnosti, přeruší Jiří Neužil práci i na delší dobu. „Někdy musíte priority přeházet,“ říká a vzpomíná, jak v únoru, když začal ozbrojený konflikt na Ukrajině, běžely v televizi neustále záběry válečných hrůz. „Jsem trochu neklidnější povahy. A vyburcovalo mě to natolik, že jsem se vydal na ukrajinské hranice pomáhat,“ popisuje. Vlastním autem odvážel uprchlíky. „Ale i na dálku ze silnice mezi Košicemi a Ublou jsem řešil chod laboratoře. Takže moje práce za těch pár dní určitě neutrpěla,“ podotýká český vědec.

Související