V Bibli Bůh nechal pršet čtyřicet dní a čtyřicet nocí. A to bylo to nejlepší léto, jaké jsme kdy měli, prohlásil před deseti lety britský komik Rhod Gilbert. Tenhle vtip, odkazující na typické ubrečené a pošmourné ostrovní počasí, už moc používat nejde. Velká Británie zažila tenhle týden nevídanou situaci – teploty se vyšplhaly až ke 40 stupňům Celsia. Tedy o 10 až 15 stupňů výše, než je v tomto období běžné.

Pokud jde o oteplování, není ostrovní země vý­jimkou. Průměrné teploty rostou po celém světě a vlny horka ohrožují ekonomiku i lidské zdraví a doslova i naše životy. Vždyť třeba podle vědecké práce publikované ve známém medicínském časopisu The Lancet zemřelo kvůli extrémním teplotám v roce 2019 ve světě na 350 tisíc lidí. Zhruba polovina lidské populace je pak podle odhadů vystavena alespoň nějakou část roku zdraví nebezpečnému horku.

Kvůli vysokým teplotám jsme také podrážděnější, vystresovanější a méně šťastní, což se mimo jiné projevuje i ve vyšším počtu pokusů o sebevraždu. Děláme také více chyb a ztrácíme chuť pouštět se do mentálně namáhavějších činností. Obecně tak klesá produktivita. Jak spočítalo několik indických ekonomů s každým zvýšením teploty o jeden stupeň klesala produktivita až o devět procent.

Podle jedné mezinárodní studie tak hrozí, že když se nepodaří zbrzdit globální oteplování, bude v roce 2100 celkem 77 procent zemí světa v přepočtu na obyvatele chudší, než kdyby v té době byla teplota stejná jako dnes. Není vám z toho trochu horko?

Přeji pěkné čtení a pevné zdraví.

Související