Zelená dohoda pro Evropu ve své současné podobě kvůli rusko‑ukrajinskému konfliktu končí, míní někteří odborníci. Cílem bylo snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a mít z Evropy do konce roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. K jeho splnění měl dodávky z jaderných a uhelných elektráren nahradit levný ruský plyn, jenže to se teď patrně nestane. Podle předsedy České rady pro šetrné budovy Karla Fronka to ale neznamená, že je Green Deal mrtev. „Firmy tak neuvažují. Dva milníky, roky 2030 a 2050, jsou jasně dané termíny pro uhlíkovou neutralitu a ty zůstanou. Co se měnit bude, je rozsah cílů,“ řekl v rozhovoru pro Ekonom.

V EU spotřebovávají budovy 40 procent energie a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů. Zelené investice by proto měly směřovat i sem. Mění to aktuální situace?

Především bych podotkl, že jestliže někdo čekal od Green Dealu jednoduché řešení, pomocí kterého spasíme svět, musí být roztrpčen. V historii ale nebyla jednoduchá řešení, ta možná umí jen totalitní režimy. V naší asociaci firmy vždy volí holistické, tedy celistvé a vizionářské přístupy. Neuvažují o odsouvání závazků v čase. Co teď budou zvažovat, jsou ambice. Změna je nutná, protože tady je dvouciferná inflace, přechod na jiné dodavatele zdrojů a základní materiály, jako je kamenivo, ocel nebo i dřevo, jsou skoro nedosažitelné. To bude znamenat poměrně zásadní dopad na realizaci šetrných projektů. A ještě nesmíme opomíjet socioekonomické nerovnosti.

Jaké máte na mysli?

Města, obce i komunity budou čelit daleko vyšším rizikům. Extrémům v počasí, což už jsme i zažili. Nebo extrémům ekonomickým, neboť náklady na energie jdou strmě nahoru a ještě porostou. Socioekonomické nerovnosti se budou muset řešit legislativně i na úrovni byznysu. Zase se tím ale mohou otevřít možnosti třeba v podobě speciálních prefabrikací, malých domků a udržitelných řešení v nich.

Platí tedy ještě cíle, které si města či firmy stanovily?

Například Praha ještě před zmíněnou válkou sepsala a odsouhlasila strategii Cirkulární Praha 2030. Podílel se na tom byznys, akademická sféra, veřejná i státní správa. Jde o velice dobře udělaný strategický rámec, který je možné dodržovat.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.