Nástup elektromobilů ve světě přechází do další fáze. Po osobních vozech a dodávkách začaly firmy nasazovat i větší nákladní auta na elektřinu. První už jezdí také v Česku. Ve střední a východní Evropě ale tento vývoj brzdí nedostatek nákladních elektrovozů, automobilky je přednostně směrují na západní trhy. Ovšem kvůli krátkému dojezdu elektromobilita proniká zatím jen do lokální a regionální nákladní přepravy. A lidé z branže předpokládají, že to tak už zůstane. Elektřina se v dálkové přepravě neuchytí a reálnější alternativou k naftě se stane vodík.
Západ má prioritu
České doručovací firmy začaly využívat dodávky na elektřinu zhruba před dvěma lety. A tyto flotily se stále rozšiřují. Například e‑shop s potravinami Rohlík.cz už využívá 60 doručovacích elektromobilů a tento rok chce jejich řady navýšit až na čtyři stovky. Celý vozový park firmy, jenž jezdí převážně na plyn, nyní zahrnuje bezmála tisícovku aut. Firma plánuje, že od roku 2025 budou všechny její vozy jezdit na elektřinu. Už na to připravuje i svou infrastrukturu. Ve spolupráci s energetickou firmou E.ON staví u svých skladů stovky dobíjecích stanic.
Podobným směrem se ubírá i balíkový dopravce DPD, který využívá dvě desítky elektrododávek a letos jich plánuje nasadit celkem 50. „Řešíme ale s výrobci a dealery, jestli auta vůbec budou, protože si je teď hodně rozebírá západní Evropa. Podobná situace je v celém regionu východní Evropy. Velké trhy na západě mají při dodávkách aut prioritu,“ říká Miloš Malaník, šéf DPD ve střední a východní Evropě.
Užitková auta na elektřinu vyrábí už většina automobilek, například Volkswagen, Stellantis, Nissan či třeba čínský SAIC Maxus. Trh se však stále teprve rozjíždí. Elektromobily a hybridy měly loni podle asociace výrobců automobilů ACEA podíl na všech prodaných dodávkách v Evropě necelých pět procent. Meziročně ale prodeje elektrododávek vzrostly o 63 procent.
První elektrokamiony v Česku
Také větší nákladní elektroauta už vyrábí řada automobilek jako Volvo Trucks, Scania nebo Mercedes‑Benz. I v tomto případě jsou prodeje v Evropě na začátku. Firmy si jich pořídily podle asociace ACEA v Evropské unii přes tisícovku, oproti roku 2020 o čtvrtinu více. Většina se prodala v Německu.
První elektrokamiony se loni rozjely i po českých silnicích. Logistická firma DHL je začala využívat pro rozvoz mezi pěti sklady ve Středočeském kraji a také Škoda Auto pro dopravu po svém areálu. V budoucnu chce mladoboleslavská automobilka elektrokamiony využívat pro dopravu všech komponent z blízkého okolí.
Letos tyto firmy budou následovat další dopravci. C. S. Cargo hodlá od poloviny roku s pomocí elektřiny rozvážet zboží z centrálního skladu obchodního řetězce Lidl po blízkých obchodech a na podobných projektech se domlouvá i s dalšími zákazníky.
Řešíme s výrobci a dealery, jestli auta na elektřinu vůbec budou, protože si je teď hodně rozebírá západní Evropa.
Podle šéfa dopravní firmy Aleše Willerta brzdí nástup těžších nákladních aut na elektřinu především jejich cena. Ta se pohybuje podle typu vozu na dvou‑ až třínásobku vozu na naftu. Také chybí dobíjecí infrastruktura určená pro velká nákladní auta, která potřebují vysoký příkon elektřiny, od 150 kilowattů, a mnohem větší prostor pro manévrování, než stačí osobním autům. Takových nabíječek jsou v Česku jen jednotky.
Kvůli vysokým počátečním nákladům musí do nasazení nákladních elektromobilů investovat spolu s dopravci i jejich zákazníci. Vyšší leasingové splátky, které C. S. Cargo platí za pořízení elektrokamionu oproti autu na naftu, se tak promítají i do plateb Lidlu za přepravu. Ten navíc s dopravcem uzavřel delší, tříletou smlouvu, zatímco obvyklá doba přepravního kontraktu je rok až dva. C. S. Cargo také bude pro nabíjení kamionu využívat nabíječku u skladu řetězce.
Přes vysoké náklady firmy do přepravy v kamionech na elektřinu investují zejména proto, že Evropa směřuje ke snižování emisí a omezení spalovacích motorů ve vozidlech. Dopravci i jejich zákazníci proto testují různé alternativní možnosti přepravy. „Chceme všechny nové technologie vyzkoušet, být v obraze a být trochu napřed. Přechod na alternativní pohony z pohledu dopravce vyžaduje poměrně dost času,“ říká Willert.
Chybějící kabely
Elektromobily nasazuje i logistická firma Dachser. Ze svého kladenského skladu rozváží v dodávce palety se zbožím po centru Prahy, část z nich předává v malém depu na Florenci cyklistům na nákladním elektrokole. „Aby to mělo větší ekonomický smysl, potřebujeme ale větší nákladní auto na elektřinu, které uveze 10 až 12 palet,“ říká obchodní ředitel Dachseru Jan Polter.
Jedno takové si chtěla firma pořídit, na českém trhu se však vybraný vůz od japonské firmy Fuso, která patří pod německý Mercedes‑Benz, stále ještě neprodává. Nyní proto uvažuje o Volvu, jež má dodací lhůtu půl roku. U dalších značek je to běžně i přes rok. „Do Česka se dostane málo nákladních elektromobilů. Český trh je poměrně malý, takže první auta směřují do západní Evropy, pak teprve postupně do střední a východní Evropy. A letos výrobci nestíhají pokrýt objednávky ani v Německu,“ říká Polter. Proto si myslí, že se prodej elektrokamionů v Česku víc rozjede až příští rok.
Vedle nedostupnosti vozů je podle Poltera další velkou bariérou dobíjecí infrastruktura. V trafostanicích u skladů na ni chybí kapacita elektřiny. Navíc se musí elektrické kabely dotáhnout k rampám skladů, kde se auta dobíjí při nakládce a vykládce zboží, a také na parkoviště, kde se dobíjí přes noc.
Cestou je vodík
Všechna zmíněná nákladní auta na elektřinu ujedou na jedno nabití baterií maximálně 250 kilometrů a jejich maximální hmotnost je kolem 20 tun nákladu. Proto se uplatní jen v okolí skladů. Elektrokamiony pro dálkovou přepravu, které by převezly 40 tun nákladu na vzdálenost tisíců kilometrů, prakticky neexistují. „Výrobci aut sice tvrdí, že je mít budou, reálně je ale zatím nikdo nemá,“ říká Martin Felix ze sdružení autodopravců Česmad Bohemia.
Podle Willerta z C. S. Cargo se při současných technologických možnostech jeví jako vhodnější alternativa pro dálkovou dopravu vodík. „V horizontu roku 2027 a dále výrobci deklarují, že vozidla na vodík budou k dispozici v i těžké řadě,“ říká.
Vodík nejčastěji funguje jako palivo, ze kterého se v palivových článcích vyrábí elektrická energie pro pohon vozu. Ten se tak nemusí zdlouhavě dobíjet, stačí do zásobníku dotankovat vodík. Přestože je vodíková doprava v Evropě úplně na začátku a například v Česku se mají teprve v létě otevřít první dvě čerpací stanice, věří jí i další dopravci. „Myslím si, že v dlouhodobém horizontu vodík v dálkové kamionové přepravě povede,“ říká Polter z české pobočky firmy Dachser, která se v Německu účastní výzkumných projektů a testování vodíku v nákladní dopravě.
Současná invaze Ruska na Ukrajinu navíc může nástup vodíku urychlit. Evropa totiž hledá cesty, jak se zbavit závislosti na ruských energetických zdrojích. S tím, že jednou z cest může být vodík, počítá například německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Také podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely by se měl vodík více využít, a to zejména v chemickém průmyslu a dálkové dopravě.
Pro nasazení elektromobilů hovoří i rychle rostoucí cena nafty, která kvůli válce na Ukrajině a panice na trzích vystřelila až k 50 korunám.
Cena nafty nahrává elektrice
Přestože v mezinárodní kamionové dopravě mají elektromobily nejistou budoucnost, v lokální a regionální distribuci se začínají pozvolna prosazovat. Vedle řady zmíněných nevýhod oproti naftovým vozům mají i mnoho pozitiv. Tím nejvýraznějším jsou nulové emise v místě provozu, tedy zejména ve městech, která trpí znečištěným ovzduším. „Primárně tak chceme mít co nejrychleji pokrytou Prahu a Ostravu,“ plánuje Malaník z DPD. V těchto městech chce firma do tří let nasadit kolem 220 elektrododávek.
V řadě evropských zemí včetně Česka se ovšem elektřina vyrábí převážně z fosilních zdrojů, což snižuje ekologický efekt elektromobilů. Ani to však nemusí být překážkou. V mnoha lokalitách mohou firmy k nabíjení zvolit elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Martin Felix z Česmad Bohemia si také pochvaluje uživatelské vlastnosti nákladních elektromobilů. „Auto je tiché, nemá vibrace, má slušnou akceleraci. Z hlediska řidiče je to příjemnější než naftové auto,“ říká. Navíc podle něj nákladní vozy na elektřinu většinou ujedou – na rozdíl od osobních aut – vzdálenost, kterou výrobci v dokumentaci k vozu uvádějí.
Pro nasazení elektromobilů hovoří i rychle rostoucí cena ropy a tím také nafty, která kvůli válce na Ukrajině a panice na trzích vystřelila až k 50 korunám. Během pandemie covidu rostla i cena elektřiny, ta se ale v posledních měsících začala stabilizovat.
Čekání na dotace
Provoz nákladních elektromobilů vychází oproti naftovým autům výhodněji už nyní. „Ze zkušenosti kolegů z Paříže víme, že by nám to nemělo finančně narušit ekonomiku,“ říká Malaník z DPD. Francouzi využívají přes dva roky několik stovek elektromobilů a podle jejich propočtů byl provoz těchto aut levnější než u vozidel se spalovacím motorem.
Výrazně vyšší však stále zůstává pořizovací cena nákladních elektroaut. Řada dopravců v Česku tak s rozšířením nákladní flotily o elektromobily čeká na dotace. „Pokud u nás nejsou dotace a bateriový nákladní automobil stojí trojnásobek dieselového, tak byť je provoz zpravidla levnější, firma vyšší pořizovací cenu čistě na provozu nedožene,“ vysvětluje Lukáš Kadula, analytik Centra dopravního výzkumu.
V únoru chtělo ministerstvo průmyslu vypsat dotační program pro firmy s částkou téměř miliarda korun na pořízení elektromobilů. Kvůli námitkám Evropské komise jej ale bude muset přepracovat. Zatím tak není jasné, které kategorie vozů dotace podpoří a v jaké formě.
Na konečnou podobu finanční podpory čeká také Česká pošta, která si chce pořídit doručovací i osobní elektromobily. Tendr by měl proběhnout letos. „Dotace na nákup elektromobilů samozřejmě mají obrovský vliv, a to hlavně vzhledem k vysokým cenám těchto vozidel,“ říká mluvčí pošty Ivo Vysoudil.
Jan Polter z Dachseru předpokládá, že elektromobily se v distribuční dopravě i přes řadu problémů během pár let prosadí. „Postupně bude výroba masovější a v tu chvíli dojde ke snížení cen. Pak může dojít i k rozšíření využití,“ říká.