Možnost uzákonit poplatky za studium na veřejných vysokých školách vyvolává v Česku už více než třicet let vášnivé diskuse. Naposledy se pro jejich zavedení vyslovil guvernér České národní banky Jiří Rusnok, a dokonce si rovnou troufl navrhnout částku 15 tisíc korun za semestr.

Otázka zpoplatnění vysokoškolského studia nestojí buď, anebo. V podobě odloženého školného, které by se hradilo až po nástupu do zaměstnání, ho chtěla uzákonit už vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS). Padla však v roce 2009 dříve, než stačila tento bod programového prohlášení uskutečnit. A o osm let dříve s obdobným návrhem v parlamentu neuspěl unionistický poslanec Petr Mareš.

Projekt odloženého školného je však ještě starší, existuje už od roku 1992, a tehdy také měl ke schválení nejblíže. K jeho sepsání hned po pádu komunismu vedla představa, že přispěje k nárůstu počtu vysokoškoláků, kterých v Česku tehdy bylo jen 109 tisíc. Nyní jich je třikrát více a tento důvod padá. Kdyby však byl stejný návrh upraven pro současnou situaci, mohly by takto získané peníze zkvalitnit výuku.

Podle australského vzoru

Odložené školné by také mladé lidi mělo přimět, aby pečlivěji zvažovali plány do budoucna, aniž by chudším uchazečům znemožnilo přístup ke vzdělání. Podle jednoho z tvůrců návrhu zákona z roku 1992 Davida Součka by absolventi platili státu příspěvek na rozvoj vysokých škol až v letech, v nichž by po dokončení studia nadprůměrně vydělávali.

Text vznikal na ministerstvu školství v týmu ekonomického náměstka Jana Kouckého. Zamítli ho až ve třetím čtení v parlamentu poslanci KDU‑ČSL, kteří se postavili nesmlouvavému postoji tehdejšího premiéra Václava Klause. Předseda ODS trval na tom, že peníze vybrané systémem školného se nestanou automaticky příjmem vysokých škol, ale „rozpustí se“ ve státním rozpočtu jako jeho běžný příjem. To vedlo k obavám rektorů, kteří následně intervenovali u lidovců s cílem raději přijetí zákona zabránit a předejít situaci, že by výsledně do vysokých škol plynulo dokonce méně prostředků než do té doby.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.