V roce 1972 prožíval automobilový průmysl klid před bouří. Pro některé firmy představovaly problém požadavky odborů a jiné musely pospíchat, aby se stihly připravit na zpřísnění bezpečnostních předpisů. Poptávka se ovšem vyvíjela dobře a na trhu převládal opatrný optimismus. Jenže už na podzim následujícího roku měl drtivě udeřit ropný šok. Benzinové pumpy zůstaly na suchu, úřady zakazovaly jízdu autem o nedělích, papež nechal zapřáhnout koně do kočáru. Ani po obnově dodávek už nic nebylo jako dřív, protože pohonné hmoty radikálně zdražily.
Ropná krize na mnoho let výrazně ovlivnila konstrukci vozidel, vedla k majetkovým přesunům, některé značky pohřbila a jiné přinutila ke změně orientace. Poněkud to připomíná současnost, ale s tím rozdílem, že v roce 1972 nikdo z manažerů o blížící se bouři nevěděl.
Evropská nabídka zůstávala pestrá, a to jak z hlediska počtu výrobců, tak z technického pohledu. Prosazovaly se bezpečnostní a ekologické trendy: v nových modelech nechyběly pásy u předních sedaček, montovaly se účinnější brzdy i deformovatelné sloupky volantu. Byla patrná snaha o zvýšení komfortu řidiče, oproti předchozí dekádě nová auta například znatelně ztichla.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později