Zelená dohoda, klimatické cíle, uhlíková neutralita a požadavky na udržitelnost budou českou ekonomiku a společnost v nejbližších letech ovlivňovat stále více. O tom, jakou roli v „zelené transformaci“ zaujímají firmy, jak jsou připraveny a jak nové požadavky na podnikání už teď ovlivňují zejména finanční a energetický sektor, se v debatě týdeníku Ekonom na téma udržitelné podnikání vyjadřovali experti z různých oborů. Vyplynulo z ní, že s tématy, která dosud nebyla v českém byznysu příliš doma, se firmy sžívají velmi pozvolna.

Podle Tomáše Babáčka, který v Deloitte Legal vede tým environmentální regulace, se české společnosti udržitelnosti učí a objevují ji. „Jde to pomalejším tempem než v západní Evropě, kde společenský kvas, tlak a diskuse začaly dříve a jsou intenzivnější. To situaci výrazně mění. Členové vysokého managementu firem jsou zároveň občany daných společností a ty diskuse si přenášejí do práce,“ popisuje Babáček. Vidí, že ve střední Evropě se řada firem požadavky ESG (environmentální, společenské a korporátní řízení) zabývá až ve chvíli, kdy musí ukazovat, jak to s touto agendou u nich je.

Kvůli celkovému skepticismu veřejnosti region v udržitelnosti podle Babáčka zaostává: „Společenská transformace samozřejmě bude mít negativa. Rychlost změn je enormní a není možné dohlédnout důsledky všech. Přesto je promarněná příležitost, když společnosti ve střední Evropě začínají později. Není dobře něco řešit, až když se vás zeptá banka.“

S Babáčkem diskutovaly ještě Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ, a Blanka Beranová z ČSOB, která má v této finanční instituci na starosti korporátní udržitelnost. Debatu moderovala zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Finanční sektor je klíčový

Beranová je přesvědčena, že role bank je ve snaze o udržitelnost a zelenou transformaci klíčová. „Instituce v Evropské unii a regulátoři si to uvědomují. Banky a finanční sektor prostřednictvím svých investičních rozhodnutí ovlivňují kapitálové toky,“ domnívá se. „Musíme řídit nejen finanční rizika našich klientů, ale též zohledňovat jejich ESG.“

Hodnocení ESG již letos na základě doporučení Evropské centrální banky a Evropské bankovní asociace začaly brát v úvahu všechny banky. Manažerka z ČSOB tím vysvětluje, jak se stalo, že se kritéria dlouhodobé odolnosti klienta podle ESG stala součástí hodnocení žádosti o úvěr.

Banky vlastně tlak, který pociťují od evropských orgánů, přenášejí ve formě konkrétních požadavků na klienty. „Snažíme se jim vysvětlit, že v rámci zachování svého byznysového modelu, který se musí transformovat, a nějakých budoucích výnosů je zapotřebí, aby znali svoji uhlíkovou stopu. Budou mít povinnost ji vykazovat,“ dodala Beranová.

ČEZ chce mezi nejudržitelnější

Odvětvím, o němž se v souvislosti s klimatickými cíli diskutuje nejvíce, je energetika. Podle Kateřiny Bohuslavové se pro ČEZ nejedná o nové téma, udržitelnost má prý společnost na zřeteli od svého založení v roce 1992. „Další závazky jsme přijali v roce 2015, kdy jsme se přihlásili k cíli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nové pro nás je, že zatímco dříve byly firemní strategie a strategie udržitelnosti dvěma nezávislými pilíři, od letošního roku chceme strategii posílit tak, aby se tyto dvě dimenze spojily do šroubovice – DNA firmy,“ přispěla do debaty.

Největší česká energetická společnost přijala závazek, že se v ratingu udržitelnosti do konce desetiletí dostane mezi pětinu nejlépe hodnocených v Evropě. Podle Bohuslavové je to do značné míry otázka komunikační strategie: „Jedním z důvodů, proč jsme nízko, je to, že se nechlubíme věcmi, které jsou ve střední Evropě 21. století normální. Například, že nezaměstnáváme děti v dolech, což by nikoho nenapadlo. Některá čísla potom ratingové agentury opomíjejí nebo je neberou v potaz.“

Bohuslavová nicméně připouští, že ČEZ má v reálném fungování rezervy. „Jsou to věci, které bychom měli dělat a zatím je neděláme. Proto jsme chtěli mít velmi důkladnou analýzu. V současné době implementujeme devět iniciativ v různých oblastech od ekologických přes sociální až po korporátní řízení,“ popsala aktuální stav.

Klíčem je taxonomie udržitelnosti

V debatě důrazně zaznělo, že čeští podnikatelé bez ohledu na odvětví by měli mít na paměti rok 2022, kdy se začne uplatňovat takzvaná taxonomie udržitelnosti. Jde o součást Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu, který má pomáhat plnění cílů Zelené dohody.

Záměrem je podle Evropské komise vyjasnit, které ekonomické činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU na poli životního prostředí. Mezi tyto cíle patří: chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství unie, přeměnit EU v ekologickou a konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku, chránit občany před tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a životní prostředí.

České firmy zavádějí pravidla udržitelnosti, bez nich bude podnikání těžší

Přehrát video

Tím, že začne být zřejmé, co a jak je ekologicky prospěšné a co působí protipólně, má být podle komise podpora udržitelných investic jednodušší. Taxonomie (výraz je převzat z biologie, kde se tato věda zabývá klasifikací organismů) zavádí povinnost pro společnosti a účastníky finančního trhu zveřejňovat informace o tom, nakolik je jejich byznys udržitelný. Pro společnosti, které nesplní požadavky tohoto druhu, bude stále obtížnější získat od finančních institucí peníze na činnost.

Vlažnost společnosti ve střední Evropě vede k tomu, že řada firem řeší ESG až ve chvíli, kdy se na to zeptá banka.

„Každý podnikatel nebo CEO by měl vědět, jak a zda je jeho byznys řešen taxonomií udržitelnosti. Jde totiž o základní nástroj pro pojmenování negativních externalit (činnosti, které způsobují nedobrovolné náklady společnosti nebo jiným subjektům – pozn. red.) v oblasti ESG,“ připomněl v debatě Babáček.

A ještě dodal, že ačkoliv je ekologický aspekt zásadní součástí kritérií ESG, nemělo by se zapomínat na další dvě písmena této zkratky. „S, tedy sociální aspekty udržitelnosti, znamená nepřenášení společenských stereo­typů dané země do chodu firmy,“ vysvětlil expert z Deloitte Legal.

Governance je pak aspekt korporátního řízení, v obecné rovině znamená zvýšenou odpovědnost firem za úroveň korupčního prostředí, formy přístupu k partnerům nebo státním institucím. „Na rozdíl od environmentálních hledisek se tato budou více lišit země od země. Problémy z hlediska transparentnosti nebo rovnosti mužů a žen má každá země jiné,“ uzavřel Babáček.

Související
Zobrazit
Zobrazit