Levná energie je minulostí. Extrémní ceny nicméně časem klesnou

České firmy vstoupily do mimořádně turbulentního období. K razantnímu růstu cen surovin, výpadkům v zásobovacích řetězcích či nedostatku pracovních sil se přidal i prudký nárůst cen energií. „Situace je opravdu dramatická,“ komentoval šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš radikální zdražení plynu a elektřiny. Státem kontrolovaný koncern navýší od nového roku koncové ceny elektrické energie o třetinu a plynu pak o polovinu až dvě třetiny. Zdražení se vyhnou jen zákazníci, kteří mají smluvně zafixované ceny. Těch je i mezi firemními zákazníky spousta.

Současný překotný vývoj mnoho českých firem zaskočil. „Na tak rapidní nárůst cen elektrické energie jsme rozhodně připraveni nebyli, je to pro nás šok,“ uvádí Dušan Krankus, ředitel Měšťanského pivovaru Dudák ze Strakonic. Podobný vývoj nečekal ani Lukáš Chmel, ředitel energetické divize Žďárských strojíren. „Rychle se vyvíjející situace s růstem cen energií rapidně snižuje naši konkurenceschopnost,“ říká.

Tak rapidní nárůst cen elektřiny nečekali

Podle Bohuslava Čížka, ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy, znamená pro některé tuzemské podniky zdražení energií, ale i dalších komodit doslova nákladový šok. „Záleží, jaký jim energie tvoří podíl na celkových nákladech produktu či služby,“ říká Čížek. „Nejvíce to dopadne na energeticky náročná odvětví, jako jsou například chemický, ocelářský či sklářský průmysl, tam to může v souhrnu znamenat navýšení nákladů až o miliardy korun ročně.

Vývoj ceny elektřiny 2022

Zvětšit přes celé okno

„Nedostatek některých vstupů a výrazné zdražení určitých komodit a mezivstupů momentálně patří mezi největší problémy českého průmyslu,“ doplňuje Čížek. I podle specialisty na ekonomii energetiky z centra CERGE‑EI Silvestera van Kotena je český průmysl obecně energeticky náročný. „Prudké a velké výkyvy v cenách elektřiny či plynu ho vždy dosti zasáhnou,“ popisuje náchylnost tuzemské ekonomiky, jejíž významnou část tvoří zpracovatelský průmysl.

Například právě Ždárské strojírny v současnosti pracují na jedné z největších zakázek v historii podniku. Do ruského Magnitogorského metalurgického kombinátu firma dodá jednotku na výrobu stlačeného vzduchu. Kontrakt má hodnotu více než čtyři miliardy korun. Právě rostoucí ceny energií na domácím trhu ovšem nyní prodražují produkci určenou na export. „Na východních trzích je totiž situace v cenách energií stabilnější,“ popisuje Chmel.

Firmy, co si zafixovaly ceny, zdražení neplánují

Zatímco souběžný rychlý růst cen surovin, jakými jsou ocel, dřevo či automobilové součástky, nebo zvýšení cen přepravy mají přímý a okamžitý vliv na náklady firem, vzestup nákladů u energií zasáhne firmy různě. Nejlépe jsou na tom v tuto chvíli ty, které si dodávky energií, ať již elektřiny či plynu, nakoupily v dlouhodobých kontraktech a ceny si zafixovaly.

Navýšení cen energií projeví české firmy v cenách produktů či služeb. Vyšší ceny za elektřinu dopadnou nejvíce na sklářství, ocelářství či chemický průmysl.

„Máme fixaci do konce roku 2022, nerozumím pláči v byznysu, když tohle s cenami mohl udělat každý,“ myslí si Jindřich Fikar, majitel stejnojmenné čokoládovny. Zdražování tak letos neplánuje.

Jiným případem je valašskomeziříčský výrobce bazénů firma Diamant. Zájem o výrobky společnosti se kvůli covidovým restrikcím výrazně zvýšil, nákupčí firmy se tak loni i letos potýkali s nedostatkem materiálu. Od Nového roku se zase utkávají s cenami energií. Zatímco minulý měsíc přišla firmu jedna megawatthodina silové elektřiny pro velkoobchodního zákazníka na 1600 korun, od ledna to bude 4100 korun. Dosavadní měsíční náklady firmy na elektřinu ve výši zhruba 150 tisíc korun tak výrazně narostou. „Zdražení je pro nás vysoké a nečekané,“ říká Martin Lukáš, majitel firmy, která zaměstnává více než stovku zaměstnanců a má roční obrat kolem 400 milionů korun.

České firmy už nebudou mít energii nikdy tak levnou

Navýšení cen energií i ostatních vstupů budou muset české firmy dříve či později zohlednit v cenách. Velký vliv bude mít zdražení například na strojírenskou a slévárenskou firmu Beneš a Lát z Poříčan. „Situace se nás již dotýká, a to zásadně,“ konstatuje Jan Lát, finanční ředitel firmy, podle kterého podnik musí zdražit. „Bez promítnutí nových cen energií do prodejních cen by nám letošní zdražení vstupů za období čtyř měsíců vymazalo hodnotu celého loňského zisku,“ popisuje Lát.

Jestliže rostoucí ceny materiálu již letos významně zdražily ceny staveb, totéž se podle Evžena Korce, generálního ředitele developerské firmy Ekospol, odehraje kvůli energiím. „Jejich zdražování je tak velké, že se promítne do cen nových bytů,“ říká Korec.

Vývoj ceny plynu 2022

Zvětšit přes celé okno

Podle analytiků oslovených týdeníkem Ekonom české firmy už nikdy nebudou mít tak levnou energii jako dříve. Extrémní ceny elektřiny či plynu z posledních týdnů sice časem opadnou a trh se uklidní, na hodnoty z let 2019 či 2020 ale neklesnou. „Ceny energií byly v posledních letech extrémně nízké, trh se jen vrací na určitou úroveň,“ říká Pavel Štorek, zakladatel firmy Energomonitor, která se zabývá sledováním spotřeby energií. „Po celou dekádu se prakticky nezdražovalo, nynější vysoké ceny jsou mimořádným výkyvem. S nadsázkou říkám, že energie nakupovaná nyní na krátké kontrakty nebude v příštích sto letech takto drahá,“ uvádí Michal Šnobr, analytik trhů s energiemi, minoritní akcionář společnosti ČEZ a poradce investiční skupiny J&T.

Obnovitelné zdroje energie jsou náchylné. Nedostatek větrných dní způsobil výpadky výroby elektřiny v Británii i v Německu.

I podle ekonoma van Kotena se z dlouhodobého hlediska není třeba obávat konstantně vysokých cen. „Zdrojů energií máme jednoznačně dostatek,“ tvrdí. I proto ceny budoucích dodávek energií opět klesnou. Dobře je to vidět na cenách kontraktů na rok 2023 a 2024. Ty jsou výrazně nižší než na rok příští. Zatímco plyn přijde v tuto chvíli na pražské energetické burze na rok 2022 na 59 eur za megawatthodinu, o rok později je to již jen 33 eur. Hladina kolem 15 eur jako před lety je ale už podle expertů minulostí. „Ceny už vždy budou vyšší,“ podtrhuje Michal Šnobr.

Za celosvětovým zdražením energií stojí podle analytiků mix několika faktorů. Vedle vysoké poptávky oživené postpandemickým boomem za ní stojí i snižující se podíl investic do uhelných elektráren a přechod k obnovitelným zdrojům energií. Ty mají ovšem velice nestabilní produkci. Například letošní nedostatek větrných dní způsobil výpadky v turbínách větrníků v Británii i v Německu. Ostrovní země se tak dokonce vrátila k výrobě energie z uhlí. Rovněž skandinávské hydroelektrárny dodávaly letos méně elektřiny než v jiných letech kvůli nedostatku vody. Rostoucí německá poptávka pak zvedla ceny i v Česku.

„Německý a český energetický trh je propojen, prostě kopírujeme jejich ceny,“ říká Michal Šnobr. Německo navíc již před lety přišlo s útlumem výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. „Dostali jsme se do kleští, se kterými jsme vůbec nepočítali,“ vysvětluje Šnobr. České firmy ani domácnosti v nadcházející zimě mrznout nebudou, plynu bude dostatek, část zákazníků ovšem za něj zaplatí vysokou cenu. Obří růst cen energií nicméně ukázal, jak zranitelná a závislá je Evropa na přítoku ruského plynu, který tvoří více než 40 procent její celkové spotřeby. Podtrhl také prozatímní nenahraditelnost uhelných elektráren.

Vývoj ceny ropy 2022

Zvětšit přes celé okno

Prudké navýšení cen energií je pro některé tuzemské firmy ovšem i příležitostí. „Energie byly extrémně levné, nikoho netrápily, teď se dostanou lidem do hlavy a ti budou mít potřebu je řešit,“ říká zakladatel Energomonitoru Štorek. „Je třeba vyvolat tlak na optimalizaci celého systému.“

Štorek i Šnobr se shodují, že je třeba začít u aktualizace zastaralé české energetické koncepce. Ta pochází již někdy z let 2013 až 2014. „Nebyli jsme schopni její revize, vůbec jsme si neuvědomili, kam se posouvá evropská energetická koncepce,“ myslí si Šnobr, který vidí jako klíčové ve střednědobém horizontu opřít se o energetiku založenou na plynu a v dlouhodobém pak na jádru. Podle Pavla Štorka je například v celém elektrickém systému možné výrazně ušetřit. „Je možné snížit spotřebu minimálně o pětinu,“ tvrdí.