V jednom z minulých zaměstnání jej přinutili nedobrovolně přiznat odlišnou sexuální orientaci. Čelil pak pronásledování, vyhrožování a vydírání. „Nikdo by neměl zažít to, co jsem zažil já. Proto jsem rád, že v současné práci panuje tak přátelská atmosféra, že o své orientaci mohu mluvit, aniž by to mělo negativní následky,“ říká zaměstnanec společnosti Tesco Ladislav Lážňovský.
Aby pomohl pochopit svým kolegům a kolegyním, co může prožívat člověk s odlišností, vyprávěl svůj příběh i během celofiremní akce, kterou Tesco startovalo interní kampaň o soužití minorit a znevýhodněných skupin ve firmě. Vyznat se veřejně z odlišné sexuální orientace nebo genderové identity bývá jedním z nejtěžších životních momentů. Když to člověk udělá v práci, zpravidla se zvýší jeho výkonnost, přestane totiž investovat energii do skrývání své odlišnosti. Otevře se ale většinou až tehdy, cítí‑li se v bezpečí, má‑li pocit, že ho zaměstnavatel a kolegové nebudou diskriminovat.
Lidí s jinou než heterosexuální orientací je více než 10 procent, translidí jsou čtyři procenta. Pokud je firma podporuje, jsou to ti nejloajálnější pracovníci.
Podle mnoha signálů se vstřícnost českých podniků vůči skupině lidí LGBT, jak se společně označují lesby, gayové, bisexuálové, transgender osoby a další identity, zlepšuje. Barev duhy, která tuto skupinu symbolizuje, přibývá v marketingové komunikaci, proniká i do nitra firem. Vedle Tesca, jež s komplexními aktivitami začalo vloni, se skupině LGBT dlouhodobě věnuje Vodafone, ExxonMobil, SAP Group, Accenture či Microsoft. Všechny zmíněné firmy mají upravené interní předpisy tak, aby tito jejich pracovníci měli stejné podmínky jako heterosexuálové. Mají například volné dny pro různé rodinné a životní události, jako je registrace, pohřeb, doprovod partnera do nemocnice, narození dítěte či adopce. Funguje zde systém ohlašování diskriminace. Také propracované vzdělávání o těchto minoritách, které je podle expertů klíčové pro pochopení problematiky. V některých firmách je dokonce i povinné pro všechny. Tyto progresivní společnosti mají také zaměstnanecké skupiny, kde hledají možnosti zlepšení pro příslušníky minority. Nedávno ji založili i ve Škodě Auto.
Zaměstnanci s menšinovou sexuální orientací už ve firmách nejsou tabu
O tom, že se této skupině vyplatí věnovat pozornost, svědčí to, že není tak malá. Dlouhodobý průzkum evolučního biologa Jaroslava Flégra ukázal, že nikoliv tradovaná čtyři procenta, ale víc než 10 procent lidí má jinou než heterosexuální orientaci. Skutečná čísla jsou podle vědce ještě vyšší. Lidí, kteří se cítí být uvězněni v těle jiného pohlaví, odhalil kolem čtyř procent. Jiné průzkumy zase ukazují, že zhruba polovina z nich svou orientaci v práci tají. Vysoká loajálnost je pak u těch, kdo ji neskrývají. „Ti, kteří jsou spokojení, velmi dobře odolávají tlakům konkurenčních nabídek, protože se jim nechce podstupovat riziko, že se jim jinde nepodaří tak dobře adaptovat,“ vysvětluje Czeslaw Walek, prezident organizace Pride Business Forum, jež nyní pomáhá 39 firmám s problematikou LGBT na pracovišti.
Názory
Téma čísla
- Globální logistická krize prodraží Čechům Vánoce
- Česká byrokracie je otravná. Místo cíleného postihu nepoctivých zkomplikuje život všem
Rozhovor
Další témata
- Nájemní smlouvy často nahrávají pronajímatelům, některé jdou proti zákonu
- Polistopadová bilance: Politika pomohla byznysu třikrát, teď už na to ale nemá sílu
Investice
Technologie
Právo
Lifestyle
Auto
Kalendář
Czeslaw Walek je jedním z expertů, kteří hovoří o zlepšování podmínek v českých firmách. „Před dvěma třemi lety jsme museli firmy přesvědčovat, teď za námi chodí samy. Mysleli jsme si, že zájem během pandemie poklesne, ale stal se opak,“ říká Walek, vysvětluje si to tím, že na trhu není dostatek lidí, zaměstnavatelé se začali starat o to, aby si své stávající udrželi. Podobně to vidí i Jana Tikalová z organizace OPIM, která se věnuje všem minoritám a vloni pro ně vytvořila mobilní aplikaci propojující je s potenciálními zaměstnavateli. Nyní jejím prostřednictvím hledá zaměstnance 23 firem. „Téma LGBT rezonuje čím dál víc,“ potvrzuje Tikalová. „Ale zároveň se objevují i čím dál víc nenávistné reakce.“
Odpůrci jsou sice možná hlasití, ale už jsou v menšině, vyplynulo z posledního průzkumu JobsIndex společnosti LMC, provozující portály Jobs.cz a Práce.cz, který poprvé obsahoval i otázky na vnímání lidí s odlišnou sexuální orientací na pracovišti. „To, že je někdo gay nebo lesba, sice ještě není téma běžně diskutované, ale je to velkou částí lidí už přijímané. Tři čtvrtiny lidí má k těmto osobám buď kladný, nebo neutrální vztah. To je velký počet,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik společnosti LMC. Přesto je podle něj ještě těžké pro tyto osoby přiznat ve firmě svou odlišnost. Bojí se většinou, že to negativně ovlivní jejich práci, vyplynulo z průzkumu.
Firmy zpravidla pohne k zájmu o minoritu fakt, že o ní vědí. To ale v případě LGBT lidí i dalších minorit mít nemohou, otázka na sexuální orientaci by byla diskriminační. Jistou kvantifikaci však mohou získat z anonymních zaměstnaneckých průzkumů. Otázku na příslušnost k nějaké minoritě nebo znevýhodněné skupině zařadilo do svého zaměstnaneckého průzkumu Tesco. „Jsme si vědomi, že nám neodpověděli všichni, už jen proto, že jsme se ptali poprvé. Máme ale dost odpovědí a informací, které nám umožňují upravovat podmínky pro práci tak, že vyjdeme vstříc potřebám minorit,“ říká Daniela Hrbková, HR ředitelka Tesca, a doplňuje, že výsledky nechtějí zveřejňovat. Sloužily jako základ pro zmíněnou kampaň.
„Cílíme s ní na všechny zaměstnance, především však na manažery. Seznamujeme je s bariérami, kterým minority čelí, aby pak pracovní prostředí přizpůsobovali,“ vysvětluje Hrbková. „Pobočky máme ve 130 městech, zaměstnáváme tisíce lidí. Mnoho z nich ve svém okolí nemá nikoho s odlišnou sexuální orientací. Jak to neznají, mají tendenci se jich bát. Proto jim ukazujeme, že takové příběhy jsou i v Tescu, a ukazujeme jim příklady dobré praxe – tedy že to jde, žít otevřeně, spolu a spokojeně,“ říká Hrbková. Podstatnou součástí kampaně je vzdělávání, například trénink, jak s těmito lidmi mluvit s respektem. Nejtěžší je podle Hrbkové dostat respekt do každodenní praxe. „Češi jsou národ srandistů a v legraci se často schovávají neférové narážky,“ říká Hrbková.