Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1. Ceny elektřiny se zvedají, dolů nepůjdou
Velkoobchodní ceny elektřiny v Česku vystoupaly na nejvyšší hodnotu v historii. Elektřina s dodávkou na příští rok se na pražské energetické burze obchoduje za 94 eur za megawatthodinu. Cena tak překonala dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.
Analytici se shodují v tom, že velkoobchodní ceny elektřiny ženou nahoru hlavně rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry.
Cena emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé překročila 60 eur za tunu, aktuálně podle dat burzy Intercontinental Exchange, která ceny sleduje, cena činí kolem 62 eur za tunu.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu.
Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň uvedl, že neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.
„Při současném podílu špinavých a čistých zdrojů energie činí povolenky zhruba deset procent ceny energií. Pokud nyní domácnost platí zhruba dva tisíce korun měsíčně za energie, tak každé další euro zdražených povolenek bude znamenat zhruba čtyři koruny měsíčně v nákladech,“ uvedl Bartoň.
Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí.
U elektřiny a plynu očekávají experti nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově o deset procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
2. Čínský vývoz i dovoz rychle rostou
O více než třetinu narostl vývoz i dovoz zboží z Číny za prvních osm měsíců tohoto roku ve srovnání s loňskem. I když v roce 2020 zasáhla svět pandemie a výměna zboží se rapidně propadla, ekonomy letošní výsledek překvapil.
„Tohle se nečekalo. Ukazuje se, že čínská ekonomika je hodně odolná,“ prohlásil Louis Kuijs, šéfekonom pro Asii z Oxford Economics.
Export táhla elektronika a vybavení pro domácnosti. Klíčovým trhem byly Spojené státy. Ty jen v srpnu přivezly z Číny zboží za 52 miliard dolarů. „Čínští výrobci těží z toho, že zejména obchodníci ve vyspělých zemích začali doplňovat sklady před blížící se vánoční nákupní sezonou,“ uvedla Sheana Yue z Capital Economics.
Podle analytiků se Čína zotavila z pandemie lépe než ostatní velké světové ekonomiky. Země má přesto problémy. Hrozí jí lockdowny kvůli propukajícím ohniskům koronaviru, nedávné zavedení tvrdých pravidel pro technologické firmy znamenal odliv kapitálu, citlivým bodem jsou i přetížené logistické uzly pro přepravu zboží.
3. Dovozy aut už jsou na předcovidové úrovni
Dovoz ojetých osobních aut do Česka letos za osm měsíců vzrostl meziročně o pětinu na 118 593 vozů. Průměrné stáří dovezených aut je 10,5 roku, přičemž podíl vozidel starších deseti let činí více než polovinu, starších 15 let je pětina. Dovozy byly stejné jako v roce 2019 před koronavirovou krizí.
Nových vozů se od ledna do konce srpna v Česku prodalo 147 659, což představuje proti loňsku nárůst o 12 procent, stále je to ale o 16 procent méně než v roce 2019. Vyšší prodeje brzdí nedostatek dokončených aut kvůli chybějícím čipům. Nejvíce dováženou značkou byla Škoda s 26 143 vozy těsně před Volkswagenem.
4. Británie obnovila zdroj energie spalující uhlí
Británie v srpnu obnovila provoz zastaralé uhelné elektrárny West Burton A. Stalo se tak kvůli nízké výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a vysokým cenám zemního plynu, který má v energetickém mixu země významné postavení.
Britský síťový operátor National Grid ESO plánuje, že přestane kupovat elektřinu vyrobenou z uhlí nejpozději v roce 2024. V britském energetickém mixu představovalo uhlí před pěti lety 25 procent vyrobené elektřiny, vloni to bylo pouze 1,6 procenta. Kvůli vysokým cenám zemního plynu by mohlo využití uhlí ve výrobě elektřiny vzrůst.
5. Zisky bank v daňových rájích jsou mimořádné
Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
Studie zkoumala údaje o 36 předních evropských bankách z let 2014 až 2020. Banky vykazují v daňových rájích zhruba 14 procent svých celkových ročních zisků, což odpovídá asi 20 miliardám eur. Procentní podíl zisků z daňových rájů se podle studie od roku 2014 drží bez změn. Studie poukazuje na abnormálně vysokou ziskovost bank v daňových rájích. Tam vykázané zisky dosahují v přepočtu na jednoho zaměstnance zhruba 238 tisíc eur, zatímco v ostatních zemích pouze 65 tisíc eur. „To naznačuje, že zisky vykazované v daňových rájích jsou do nich převážně převáděny z jiných zemí, kde se poskytují služby,“ uvádí studie. V současnosti se pracuje na globální minimální dani se sazbou ve výši 15 procent.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
