Za nepřehlednou považují nyní zástupci firemního sektoru situaci v české a evropské energetice. „Jak se pořád mění pravidla hry, tedy legislativa, zejména na evropské úrovni, tak to narušuje trh a je těžké se v tom zorientovat,“ popisuje Jan Harnych, tajemník expertního týmu pro energetiku Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Energetické firmy musí opakovaně analyzovat, které zdroje se podle nejnovějších unijních plánů vyplatí v Česku stavět a provozovat. Naopak firmy z jiných odvětví řeší, jak se nejlépe popasovat s rostoucí cenou elektřiny. Ta se za poslední rok na energetických burzách zdvojnásobila. Jedna megawatthodina elektřiny nyní stojí přes dva tisíce korun.

Zpřísňují se ale také ekologické požadavky, které Evropská unie na průmyslové firmy klade. Ústředním tématem je takzvaná dekarbonizace, tedy omezení uhlíkové stopy. Na tu Evropská unie tlačí skrze finanční sektor. Pro firmy s neekologickými provozy tak začíná být obtížné získat bankovní úvěry. Naopak ekologické projekty banky zvýhodňují.

Od roku 2023 budou muset firmy s více než 250 zaměstnanci a obratem přes 50 milionů eur ve svých výročních zprávách referovat i o tom, jaký má jejich byznys vliv na životní prostředí a společnost jako celek. Tento takzvaný ESG reporting (z anglického environmental, social a corporate governance) by se tak měl stát vedle finančních výsledků vodítkem pro případné investory.

Kde získat dotace na energetické projekty

Hlavní zdroje financování opatření na ochranu klimatu a plnění cílů v oblasti úspory elektřiny v Česku tvoří národní dotační programy, programy financované z výnosů z prodeje emisních povolenek, jako je Modernizační fond či Inovační fond, a víceletý finanční rámec EU zahrnující především operační programy.

České firmy mohou čerpat dotace na investice v oblasti energetiky například z těchto zdrojů:

EFEKT pro období 2017–2021 je státní program na podporu úspor energie doplňkový k operačním a národním energetickým programům.
ELENA je grantová iniciativa zaměřená na pomoc místním a regionálním autoritám při investicích do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie.
ENERG je program administrovaný ČMZRB. Poskytuje malým a středním podnikům v Praze bezúročné úvěry na financování energeticky úsporných projektů.
Operační program Doprava pro období 2021–2027 představuje hlavní dotační program pro naplňování strategických investičních potřeb a řešení klíčových problémů v sektoru dopravy. Mezi jeho cíle patří rozvoj dopravní infrastruktury a čisté mobility. Vyhlašuje ho ministerstvo dopravy.
Operační program Technologie a aplikace pro konkurence­schopnost pro období 2021 až 2027. Dotačními prioritami programu jsou výzkum, vývoj a inovace, malé a střední podniky, energeticko‑klimatická politika a digitalizace ekonomiky.
Operační program Životní prostředí pro období 2021–2027 je kromě podpory udržitelného hospodaření s vodou a přechodu k oběhovému hospodářství zaměřen také na oblast energetické účinnosti, přizpůsobení se změnám klimatu, posílení zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění.
PF4EE – jedná se o evropskou iniciativu, která přináší firmám snazší realizaci energetických úspor. Zahrnuje úvěry zejména pro malé a střední podniky.

Soláry v automobilce či v pivovaru

Firmy tak začínají hledat možnosti snižování emisí a úspor energie. Přibývá případů, kdy si například na střechy svých výrobních hal nechávají montovat solární panely. Elektřinu z vlastní solární elektrárny už tak například částečně používá Škoda Auto. Fotovoltaické panely o maximálním výkonu 441 kilowattů na konci roku 2019 vyrostly na střechách servisního centra automobilky v Kosmonosech. Elektrárna stála 30 milionů korun. Servisní centrum díky ní pokrývá zhruba čtvrtinu své spotřeby elektřiny.

Nyní automobilka ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ zahájila další podobný projekt. Na střechách závodu a logistických budov v Mladé Boleslavi vznikne největší střešní solární elektrárna v Česku. Instalováno tam má být téměř šest tisíc solárních modulů, jejichž výkon bude činit 2,3 megawattu. Ročně pak má tato elektrárna vyrobit přes 2200 megawatthodin elektřiny.

Podobné plány má také Budějovický Budvar. V příštím roce má v logistickém areálu pivovaru vyrůst fotovoltaická elektrárna za 8,5 milionu korun. „Tento zdroj bude napájet mimo jiné lahvárenskou linku, novou linku na plnění plechovek, a chladicí zařízení pivovaru,“ uvádí ředitel pro strategii pivovaru Robert Chrt.

Díky fotovoltaické elektrárně podle něj Budvar ročně vypustí zhruba o 230 tun oxidu uhličitého méně. To při současných cenách emisních povolenek znamená úsporu téměř 13 tisíc eur, tedy přes 300 tisíc korun ročně.

„Instalace vlastního zdroje je rozhodně jeden z nástrojů, který může být velmi efektivní. Tato strategie je navíc podpořený tím, že na ně firmy mohou využít různé dotace, ať už z modernizačního fondu či inovačního fondu Evropské unie a řady dalších zdrojů,“ říká energetická konzultantka poradenské společnosti EY Martina Hořejšková.

U větších projektů mohou firmy podle ní žádat o financování Evropskou investiční bankou, které může být výhodnější než komerční úvěry. V takovém případěj lze očekávat i lepší úrokovou sazbu z úvěrů u tuzemských bank, z nichž mohou projekt doplatit. „Snížení o několik desítek bazických bodů může znamenat významný posun v celkovém hodnocení zamýšlené investice,“ dodává Hořejšková.

Na začátku boomu

I přes výše uvedené projekty celkový výkon firemních solárních elektráren v Česku nestoupá nijak závratně. Loni jich sice vyrostlo téměř 1400, avšak úhrnný výkon těchto nových instalací dosáhl jen 28,8 megawattu a to je z pohledu celkového instalovaného výkonu tuzemských elektráren, který dosahuje 22 tisíc megawattů, jen velmi malé číslo.

Do budoucna by nicméně zájem o fotovoltaiky v podnicích mohl růst. „Máme podobné podmínky osvitu jako Rakousko nebo Bavorsko. A tam lze vidět, že reálný může být nárůst ve stovkách až tisících megawattů nového výkonu. Očekávám, že v českých podmínkách se to v příštích letech akceleruje z desítek na stovky megawattů,“ říká energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

České firmy naskakují na vlnu energetické udržitelnosti. Plánují stavbu solárních elektráren v továrnách, přemýšlí, jak vyrobit elektřinu z odpadu.

Růst zájmu o solární elektrárny předpokládá také poradenská společnost EY. Zatímco nyní se celkový instalovaný výkon tohoto typu elektráren v Česku pohybuje kolem dvou tisíc megawattů, do roku 2030 by se podle její prognózy mohl více než zdvojnásobit. „Kvůli v minulosti nešťastně uchopené státní podpoře to byl dlouho nepopulární zdroj energie. Nicméně v současné době, jak roste cena elektřiny, a díky podpoře čisté energie ze strany Evropské unie popularita solárních elektráren stoupá. Firmy opět o těchto projektech uvažují a realizují je,“ popisuje Hořejšková.

Řešení na míru

Avšak výstavba solárních elektráren zdaleka není jedinou cestou, po níž se mohou podniky vydat. „Papírna Mondi Štětí má komplexní plán, jak používat veškeré odpady ze své výroby k výrobě energie,“ uvádí jiný příklad Harnych ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

A kvůli růstu cen elektřiny, která je nyní nejdražší od roku 2008, začínají firmy hledat také úspory. Budějovický Budvar tak například místo klasických žárovek ve svých provozech instaluje úspornější LED osvětlení. Po úsporných agregátech pivovar sáhl při výměně chladicího systému.

A jak by měly podniky při hledání vhodného mixu úsporných a energetických opatření postupovat, aby byl výsledek co možná nejlepší? Úvahám o změnách by měla předcházet komplexní energetická analýza podniku. „Důležité je zmapovat společnost jak z hlediska spotřeby energií, tak z hlediska produkce uhlíkové stopy,“ radí Hořejšková.

Na základě toho je pak možné navrhnout sérii konkrétních opatření, která umožní firmám na elektřině ušetřit. A ačkoliv budou muset peníze za nové, energeticky šetrnější technologie nejprve vydat, při současných vysokých cenách elektřiny a emisních povolenek mohou podle expertů většinou počítat s rychlou návratností v řádu jednotek let.

Související