Pandemie v loňském roce akcelerovala řadu trendů, které ve společnosti a byznysu už nějakou dobu pozvolna probíhaly. Jedním z nich je i odklon od hotovostních k bezhotovostním platbám. Stačí se podívat na čísla. Tak třeba podle jednoho průzkumu společnosti Mastercard loni v Česku proběhlo 54 procent plateb bezhotovostně. Placení kartami, mobily a hodinkami tak bylo poprvé v historii častější než prostřednictvím bankovek a mincí.

Tento trend dokládají i samotní obchodníci na tvrdých datech. V hypermarketech Globus platí bezhotovostně už dvě třetiny nakupujících, v Penny Marketu více než polovina. Pro mě osobně pak je definitivním potvrzením útěku Čechů od placení hotovostí příklad mojí matky. Tato do minulosti zahleděná dáma, která by nejraději psala husím brkem a jezdila v kočáře taženém čtyřspřežím, si loni poprvé v životě pořídila platební kartu.

Znamená to konec bankovek a mincí v Česku? Ale kdeže. Úpadek zřejmě ano, ale pád snad nenastane nikdy. Jak ostatně tvrdí i samotný šéf společnosti Visa v Česku, na Slovensku a Maďarsku Marcel Gajdoš, hotovost tu byla již před naším letopočtem a přetrvá i nadále. Snad bude mít pravdu.

Související

Někteří slovutní ekonomové sice tvrdí, že konec hotovosti by přinesl i omezení daňových úniků a praní špinavých peněz. Jenže i kdyby to byla pravda (a to prosím není, protože k těmto účelům se používají daleko sofistikovanější praktiky než kufříky naplněné bankovkami), stejně by to bylo opatření nesprávné. Zabránilo by jen části nekalostí, ale omezilo by svobodu všech. Třeba svobodu vybrat peníze z banky a schovat si je do matrace, kdyby někdy v budoucnosti chtěli centrální bankéři podpořit utrácení občanů zavedením výrazně záporných úrokových sazeb.

Přeji pěkné čtení a pevné zdraví.

Související