Vypuštění samořiditelných aut do běžného provozu je zase o kousek blíž realitě. Německo schválilo jako první země na světě zákon, který od příštího roku umožní bez speciálního povolení jízdy autonomních vozů. Dřív než běžná osobní auta budou brázdit silnice robotické autobusy a nákladní vozy. Zejména výrobci kamionů v poslední době uzavírají kontrakty s vývojáři systémů bezpilotní přepravy. Ti vybírají od investorů stovky milionů dolarů, které potřebují na vývoj.

Revoluční zákon

Nový německý zákon umožní autonomní řízení vozidel na čtvrté úrovni pětistupňové škály. To znamená, že řidič sice ještě musí být v autě přítomen, ale volant vezme do ruky jen v hraničních situacích, třeba při velice špatném počasí, kdy systém nemusí fungovat přesně. Pokud člověk v takovém momentu řízení nepřevezme, auto se zastaví. Jinak může řidič klidně odpočívat nebo si číst. „Německo bude první zemí na světě, která přesune autonomní auta z výzkumných laboratoří do ulic,“ uvedl německý ministr dopravy a digitální infrastruktury Andreas Scheuer.

Německo bude první zemí na světě, která přesune autonomní auta do běžného provozu.

Novou legislativu ještě letos doplní technické parametry. Podle prohlášení německé vlády nebude prováděcí vyhláška vypočítávat konkrétní varianty možného využití samořiditelných aut, rámcový dokument ale předpokládá, že nejdřív budou takto jezdit pravidelné linky hromadné dopravy, kamiony mezi logistickými centry nebo osobní vozy budou samy parkovat tak, že řidič vystoupí a s pomocí aplikace nechá auto zajet například do garáže.

Konzultační společnost Acumen Research and Consulting očekává, že jen hodnota trhu s autonomními kamiony dosáhne do roku 2027 přibližně 88 miliard dolarů, přičemž bude meziročně růst v průměru o 10 procent. Podle dopravních odborníků má tato technologie potenciál způsobit revoluci na trhu nákladní přepravy. „Je to obrovská příležitost. Autonomní nákladní vozy budou mít největší dopad na úsporu nákladů a vyšší efektivitu provozu,“ uvedl pro BBC Patrick Penfield, profesor pro oblast dodavatelských řetězců na Syracuse University v USA. Německá vláda si pak od nové legislativy slibuje zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení jejích negativních dopadů na životní prostředí.

Při autonomní jízdě poklesne spotřeba paliva, protože systém bude auto řídit plynuleji než řidič a bude přesněji předvídat, kdy má přidat nebo ubrat plyn. To ostatně umí kamiony částečně už nyní. Autonomní nákladní vozy také zrychlí přepravu, protože se zkrátí čas, který musí řidiči trávit povinným odpočinkem.

S bezpečností provozu samořiditelných vozů je to ale složitější. Třeba vozy Tesla už umí obstojně jezdit na autopilota, což před pěti lety zachránilo život Američanovi s plicní embolií, kterého vozidlo samo odvezlo do nemocnice. Na druhou stranu se ale objevují i opačné případy, kdy auto ilegálně jedoucí na automatiku nabourá a způsobí smrt řidiče nebo chodce.

Příležitost pro německý autoprůmysl

Německý autoprůmysl považuje povolení provozu autonomních vozů za příležitost stát se na tomto poli světovým lídrem. „Obrovský užitek z toho budou mít spotřebitelé, průmysl i celé Německo,“ uvedla prezidentka Německé asociace automobilového průmyslu Hildegard Müllerová. Automobilové firmy předpokládají, že nový německý zákon bude předlohou pro podobnou legislativu i na evropské úrovni.

Německé, ale i další světové automobilky proto stupňují své aktivity ve snaze dokončit vývoj samořiditelných vozů a uzavírají partnerství s firmami, které se zaměřují na technologie potřebné k jízdě bez řidiče. Volkswagen získal podíl v americkém start-upu Argo AI. Ten svou technologií vybavil elektrododávku ID. Buzz, jejíž prototypy budou od letošního léta jezdit bezpilotně ve zkušební zóně u Mnichova.

„Naším cílem je umožnit komerční využití autonomní verze modelu ID. Buzz v oblasti přepravy osob a doručovacích služeb od roku 2025,“ uvedl Christian Senger, vedoucí oddělení autonomní jízdy značky Volkswagen Užitkové vozy. Argo spolupracuje i s Fordem. Nákladní divize společnosti Daimler se zase dohodla s firmou Waymo, která patří do stejné skupiny jako Google. Waymo uvádí, že vozy s její technologií už najely v testovacím provozu na veřejných silnicích 32 milionů kilometrů.

Podobné kontrakty uzavřeli i další výrobci nákladních aut a autobusů. Paccar, který vyrábí vozy DAF nebo Kenworth, se dohodl s technologickou firmou Aurora Innovation, kterou založili bývalí manažeři Googlu, Tesly a Uberu. Právě Uber nyní prodává kvůli tlaku investorů svou nevýdělečnou divizi pro vývoj autonomních osobních aut Auroře, která tak zvýšila svou tržní hodnotu na 10 miliard dolarů. Scania zase investovala miliony eur do německého start-upu Scantinel, který vyvíjí laserové technologie Lidar pro přesné měření vzdálenosti.

Investice do vývojářů

Start-upy zaměřené na autonomní jízdu tak registrují zvyšující se zájem o své technologie a hledají další možnosti financování, aby zrychlily vývoj. PlusAI ze Silicon Valley díky spojení s Hennessy Capital Investment, účelově založenou společností pro rychlejší a snadnější vstup na akciovou burzu, získá na svůj rozvoj kolem 500 milionů dolarů. Technologická firma, která pracuje pro evropského výrobce užitkových aut a autobusů Iveco nebo čínský FAW Jiefang, navíc už letos v zimě získala od amerických a čínských investorů 200 milionů dolarů a celkem obdržela dosud investice v hodnotě 600 milionů dolarů.

V Česku má povolení pro zkušební provoz autonomních vozů několik desítek firem.

Konkurenční kalifornská společnost TuSimple, která spolupracuje s výrobci nákladních aut a autobusů Navistar nebo dceřinkou Volkswagenu Traton, pod niž spadají Scania nebo MAN, už na burzu vstoupila. Při primárním úpisu akcií získala 1,35 miliardy dolarů.

„Trh potvrzuje názor, že autonomní nákladní vozy dorazí mnohem dříve než robotické taxíky,“ řekl deníku The Wall Street Journal Asad Hussain, hlavní analytik pro oblast přepravy v poradenské společnosti PitchBook. Podle něj dojde k rozsáhlému nasazení autonomních nákladních vozidel pravděpodobně během první poloviny tohoto desetiletí, zatímco u osobních aut to bude až ve druhé polovině.

O autonomní dopravě se stále častěji mluví i v Česku. Zatím je zde kompletní právní úprava jen pro automatické metro, přičemž první takovou stavbou má být připravovaná linka D. V Česku se už ale testují i bezpilotní auta. Podle údajů ministerstva dopravy tu mají zkušební provoz povolený desítky firem. Jde například o automobilku Škoda Auto nebo výrobce dílů Valeo.

Související