Málokteré téma dokáže rozproudit celospolečenskou diskusi tak jako politika, smrt nebo sex. Podobně tomu je i v průběhu posledních dvou týdnů, kdy ve společnosti rezonuje série obvinění ze sexuálního napadení dnes už bývalého poslance a člena politické strany TOP 09 Dominika Feriho. Sexuální skandály však nemusí ukončit jen jednu slibnou politickou kariéru − v nedávné historii otřásly také řadou světových firem.

Kvůli nařčení ze sexuálního obtěžování musel například v roce 2010 opustit funkci generálního ředitele společnosti Hewlett-Packard Mark Hurd. Akcie firmy následně spadly o deset procent. O devět let později se s postem generálního ředitele fastfoodového řetězce McDonald’s zase musel rozloučit Stephen Easterbrook. V jeho případě se sice nejednalo o znásilnění ani jiný druh nátlaku, protože vztahy probíhaly na základě oboustranného souhlasu. Nekorespondovaly však se stanovenou firemní politikou, která poměry na pracovišti striktně omezuje − na jedné straně stojí lidské hodnoty, na straně druhé dobrá pověst společnosti a prosperující byznys.

Podle analýzy zveřejněné v časopise Journal of Corporate Finance mezi sexuálními skandály a firemní prosperitou existuje přímá souvislost − tržní hodnota firmy, kde k odhalení dojde, klesá během následujících 24 hodin v průměru o 1,5 procenta. Co se týče Easterbrookovy kauzy, akcie společnosti McDonald’s klesly za den dokonce o 2,7 procenta.

Jak se k problematice staví české firmy a jaká opatření pro ochranu zaměstnanců i sebe samých zavedly?

Já také

Společnosti upravují partnerské a sexuální vztahy vnitřními směrnicemi běžně. Hlavním motivátorem se stalo dnes již notoricky známé hnutí Me Too, které upozorňuje na zneužívání a sexuální obtěžování žen.

Poprvé se heslo Me Too, pod kterým ženy otevřeně přiznávají, že i ony se staly oběťmi sexuálního násilí, objevilo na sociálním profilu aktivistky Tarany Burkeové v roce 2006. O jedenáct let později ho oprášila herečka Alyssa Milanová, jež na Twitteru nepřímo vyzvala všechny zástupkyně ženského pokolení, aby zkušenost se sexuálním napadením zveřejnily. Následovaly skutečně spousty statusů, vlna mediálního zájmu, stávek i vyhazovů, protože velká část incidentů se odehrála právě na pracovišti.

Vedle toho, že spousta firem preventivně upravila předpisy pro vztahy na pracovišti, zavedla například také tísňové linky důvěry, kam se zaměstnanci s choulostivými problémy mohou obrátit. Takové linky dnes běžně fungují i u řady českých firem a tuzemských divizí nadnárodních společností.

„Od loňského června zaměstnancům poskytujeme linku psychosociální pomoci EAP, kde mohou zdarma konzultovat problémy v psychologické, sociální i právní oblasti. Dosud linku využilo 750 zaměstnanců, kteří realizovali okolo 1300 hovorů,“ potvrzuje Filip Hrubý z České spořitelny s tím, že se konzultace zhruba ve čtvrtině případů týkaly negativních dopadů pandemie na zvládání stresu, nastavení rovnováhy mezi prací a rodinným životem, syndromu vyhoření a v neposlední řadě také vztahových problémů na pracovišti i v partnerském a rodinném soužití. Investice do projektu se podle něj pohybuje v řádu milionů korun. „Speciální směrnici nebo nařízení, které by upravovalo vztahy mezi pohlavími na pracovišti, nemáme − dosud jsme se s případem sexuálního obtěžování nesetkali,“ dodává Hrubý. Vedle tísňové linky Česká spořitelna zavedla také pozici interního ombudsmana, jehož posláním je právě řešení potenciálních mezilidských a pracovněprávních problémů ve firmě.

Vyhazov ani šikana nehrozí

Webovou aplikaci pro účely upozornění na porušení pravidel a nežádoucí chování v rámci prevence spustila Komerční banka. „V případě, že se zaměstnanec stane svědkem, či dokonce přímým účastníkem takového incidentu, může to zároveň nahlásit liniovému manažerovi, kolegům z útvaru lidských zdrojů či compliance,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek s tím, že společnost dlouhodobě usiluje o zamezení a potírání jakéhokoliv chování v rozporu s jejími hodnotami a etickým kodexem. Nepatří sem pouze sexuální obtěžování a sexismus, ale také rasistické či homofobní projevy.

Francouzská obchodní banka Société Générale, jíž je česká Komerční banka součástí, všem oznamovatelům zároveň poskytuje ochranu před postihy − ať už se jedná o ukončení pracovního poměru či diskriminaci na pracovišti − a zaručuje anonymitu. „Veškerá oznámení zpracovává mezinárodní a speciálně vyškolená skupina odborníků, jež je zaměstnancům k dispozici,“ dodává Zúbek.

Ani partneři, ani rodiče a děti

Skupina ČEZ, největší český výrobce a distributor elektřiny, zavedla etický kodex pro korektnost vztahů na pracovišti dávno před vypuknutím celosvětového hnutí Me Too. „Nevhodné chování na pracovišti řešíme skutečně ojediněle. Pracovní řády společností Skupiny ČEZ problematiku vztahů na pracovišti upravují nejen z hlediska partnerských vztahů, ale také těch rodinných,“ popisuje mluvčí společnosti Alice Horáková. Na pozicích, kde by jedna z osob byla přímo podřízená nebo podléhala přímé kontrole druhé, nemohou například působit nejen manželé, ale ani rodiče a děti, sourozenci či registrovaní partneři.

„Případy, kdy vztah vzniká až na pracovišti, se řeší individuálně. V případě opodstatněných pracovních důvodů je možné udělat výjimku,“ pokračuje Horáková. I zde mají zaměstnanci k dispozici linku, kam mohou nevhodné chování anonymně nahlásit. Podněty se následně zabývá útvar compliance a případně útvar personalistiky.

Tým takzvaných důvěrníků je připraven pomoci při řešení pracovních i soukromých starostí v rámci obchodního řetězce Lidl. „Dosud jsme však žádný problém se sexuálním obtěžováním nezaznamenali,“ dodává Horáková.

Související