V současnosti není legislativně dostupný žádný základ, jenž by sjednocoval prvky systémů elektronizace zdravotnictví. Elektronizace zdravotnictví probíhá roztříštěně, a to nejen z legislativního pohledu. Dílčí právní úpravy a jejich nejednotné standardy je pak neumožňují efektivně spravovat ani využívat. Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který ministerstvo zdravotnictví představilo letos v létě, má přinést sjednocující kostru pro vytváření prvků elektronizace zdravotnictví. To je jeho největším přínosem.

Největší úskalí návrhu naopak souvisí s integrací množství dat o poskytovatelích zdravotnických služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech a jejich správě v aktuální podobě. S masou takto citlivých dat jsou mimo jiné spojena vysoká rizika vyplývající z nebezpečí jejich úniku.

Kromě toho integrace systému, kterou přináší návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, přinese další administrativní povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb. Ti bez toho, aby měli zároveň pro jejich správu dostupné propojené systémy, je budou vnímat jen jako další administrativní překážku odvádějící od práce pro pacienty. To je ostatně jistě i jeden z důvodů, proč Česká lékařská komora trvá na tak netypicky dlouhé desetileté lhůtě pro přechod na nové technické standardy, ačkoliv podle návrhu zákona má ministerstvo základ integrace systémů zřídit již k 1. červenci 2022.

Související