Česko se už několik let snaží změnit svoji ekonomiku, jejíž základy vznikly na kdysi levné pracovní síle. Chce se zbavit image montovny, v níž drtivá většina firem nemá finální výrobek, pouze dodává relativně levné komponenty do zahraničí. Hlavní zisk z výsledného produktu tak končí mimo republiku. Vláda by zemi ráda přeměnila v hi-tech velmoc s hospodářstvím založeným na vysoké přidané hodnotě, opírající se hlavně o investice do výzkumu a vývoje. Zatím se ale nezdá, že by k tomu Česko mělo dobré předpoklady.

Obrázek o tom, jak by měla vypadat česká ekonomika budoucnosti, je možné si udělat na příkladu brněnské společnosti Tescan. Firma ročně utrží přes dvě miliardy korun a je pátým největším výrobcem mikroskopů na světě. Přibližně 95 procent produkce Tescan prodává v zahraničí. Mikroskopy z Brna míří do celého světa − od Německa přes Spojené státy až po asijské země včetně Japonska, Jižní Koreje nebo Číny. Tescan má po světě 14 dceřiných společností a už mnohokrát prokázal, že v soutěžích o zakázky dokáže porazit i nejsilnější konkurenty v oboru, jako je japonská Hitachi High-Technologies nebo německá Carl Zeiss. Tescan sice nevyrábí mikroskopy nejvyšších kategorií pro nejmodernější laboratoře světa, jeho produkty ale i tak patří k vyšší střední třídě. Díky příznivé ceně si je oblíbily zejména univerzity.

Přidaná hodnota Tescanu se pohybuje kolem 50 procent, polovina hodnoty tržeb tak vzniká přičiněním samotné firmy. Například v automobilovém průmyslu, který je tradičně považován za tahouna české ekonomiky, tvoří přidaná hodnota jen 18 procent.

Za jeden ze základních stavebních pilířů úspěchu Tescanu považuje předseda představenstva Jaroslav Klíma to, že firma má finální výrobek, který navíc prostřednictvím sítě svých dcer sama prodává a servisuje. Díky tomu má těsné spojení se zákazníky a může své mikroskopy pružně přizpůsobovat jejich potřebám. Nejde přitom jen o samotný mikroskop, ale i služby, které s ním souvisí. "Zákazníci už nekupují jen přístroj, ale celý pracovní postup. To znamená, že jim pro celý jejich obor musíme nabídnout proces od přípravy vzorků včetně potřebných chemikálií až po způsob, jak je vyhodnocovat," popisuje Klíma. Za vývoj utratí ročně kolem 14 milionů dolarů, což je podobná částka jako u jejich konkurentů ze Spojených států či Německa.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.