Boj s plýtváním potravinami čeká další krok. Nově jej podpoří dotace z EU

Ne všechny suroviny se podaří prodat, stejně jako ne všechny potraviny se povede zpracovat a zkonzumovat. Jídlo tak čas od času končí v popelnicích a nejedná se vůbec o zanedbatelné množství.

Plýtvání jídlem se snaží zamezit neziskové organizace, které "přebytečné" potraviny shromažďují a distribuují je tam, kde je potřeba. Říká se jim potravinové banky. V Česku jich aktuálně funguje patnáct, první vznikla před šestadvaceti lety.

"Impulzem k založení těch prvních byla hlavně potřeba, která vzešla z poptávky sociálních služeb. S těmi potravinové banky úzce spolupracují," vysvětluje ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. V posledních letech vznikaly organizace hlavně kvůli potřebě vytvoření celonárodní sítě − tak, aby každý region měl "tu svou".

Nejsme sociální služba

Do bank míří zboží z řetězců, z různých sbírek, evropského programu potravinové a materiální pomoci, od pěstitelů i jednotlivých dárců. Z většiny se jedná o zboží určené k rychlé spotřebě, s uplynulou dobou minimální trvanlivosti, o neprodejné potraviny s poškozeným obalem nebo špatným označením, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně. Na základě novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích mají od 1. ledna 2018 maloobchodní řetězce s prodejní plochou větší než 400 metrů čtverečních navíc povinnost takové potraviny poskytnout bezplatně právě potravinovým bankám.

Z obchodních řetězců, sbírek a od producentů získávají potravinové banky zboží zdarma a zdarma jej také dál distribuují.

"Nejsme však poskytovateli sociálních služeb, jsme potravinářské podniky. Staráme se o kvalitu a bezpečnost zboží, které získáváme a nadále distribuujeme zdarma. Nikdo v potravinové bance u nás ani v nikde v Evropě ale nerozhoduje o tom, komu pomoc přísluší a komu nikoliv," popisuje Veronika Láchová závazek vyplývající z evropské charty potravinových bank. Propojení s neziskovými organizacemi a poskytovateli sociálních služeb je pro distribuci konečnému uživateli proto naprosto nezbytné. "Ke zjednodušení systému aktuálně připravujeme ještě projekt výdejen, kde bude možné na základě doporučení poskytovatele sociálních služeb vyzvedávat jídlo přímo koncovým uživatelem."

Jídlo pro samoživitelky i bezdomovce

Současný počet potravinových bank podle Láchové dokáže dostatečně pokrýt celé Česko. "Každý region má svůj sklad a síť obchodů, ze kterých potraviny sváží. Nelze mít banku v každém malém městečku, neboť provoz jejich skladů je zejména ekonomicky velmi náročný," pokračuje s tím, že potravinové banky jídlo v rámci určené lokality nejen svážejí, ale také je rozvážejí dle potřeby dalším organizacím − charitám a dobročinným spolkům. Jejich prostřednictvím se jídlo dostává ke koncovým klientům, jako jsou mimo jiné matky samoživitelky či lidé bez domova a v nouzi.

Potravinové banky běžně čerpají peníze pro svou činnost z národních peněz, nově je pro ně však vyhlášena také dotační výzva ministerstva životního prostředí, která vychází z dotací Evropské unie s cílem snížit množství potravinových odpadů. Peníze bude možné získat především na budování či rekonstrukci skladů potravin, nákup svozové a manipulační techniky a pořízení vybavení skladů potravin. Vyčleněno je 150 milionů korun a žádosti mohou podávat pouze existující banky, které jsou členy České federace potravinových bank. Podle informací Státního fondu životního prostředí může podpora pokrýt až 95 procent celkových výdajů.

Jídlo není odpad

"Problematika potravinového odpadu je vnímána jako aktuální problém. Ten zohledňuje i Program předcházení vzniku odpadů České republiky, kdy je jeden ze stanovených cílů konkrétně zaměřen na vytvoření podmínek pro postupné snižování takových odpadů. Nově přijaté evropské předpisy schválené v rámci takzvaného balíčku k oběhovému hospodářství se rovněž zaměřují na předcházení vzniku a snižování množství potravinových odpadů," uvádí Lucie Früblingová ze Státního fondu životního prostředí s tím, že důvodů pro vypsání dotačních výzev na podporu potravinových bank bylo hned několik.

Do potravinových bank míří například zboží s uplynulou minimální trvanlivostí či poškozeným obalem.

Foto: Václav Vašků

Darování potravin a jejich další přerozdělování pro lidskou spotřebu je podle evropských směrnic o odpadech chápáno jako jedno z opatření, která členské státy musí přijmout. Potravinové banky se ukázaly jako dlouhodobě fungující struktura, která efektivně snižuje vznik odpadů z potravin a zlepšuje celkové využívání jídla, které by jinak putovalo do koše.

Podle Lucie Früblingové spolu s legislativními změnami spojenými s nástupem povinnosti darování potravin došlo k jejich výraznému nárůstu a zároveň poklesu vzniku potravinového odpadu v sektoru obchodu. "Dotační podpora je proto pro banky vítanou finanční pomocí, která jim umožní zajistit úplný svoz potravin z potravinových řetězců," pokračuje.

Státní fond životního prostředí na přípravě a nastavení aktuálně běžící výzvy spolupracoval přímo s Českou federací potravinových bank. "Nyní již intenzivně konzultujeme přípravu jednotlivých projektů. Podporu dosud získala Potravinová banka Džbánsko, a to ve výši 950 tisíc korun," říká Früblingová. Žádosti o dotační podporu je možné podávat od 1. září do 15. března 2021.

"Spíš než zdroj je pro nás velkou výzvou a změnou typ vypsaného programu. Dává nám příležitost vybudovat v regionech vlastní plnohodnotné sklady a nevyčerpávat každoročně naše rozpočty na platby nájmů," říká ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

S tím souhlasí i předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. "Je určitě třeba vystavět nové sklady a vyřešit také ekologický provoz, co se týče vytápění a dalších energií."

Pokud v budoucnu banky nebudou muset vynakládat finance za pronájem potravinářských prostor, budou moci tyto finance směrovat sem, zvýšit kapacity a rozšířit provoz, který je stěžejní.

Potravinový odpad je stále globálním problémem. Průměrný spotřebitel vyhodí více než 30 procent nakoupených potravin.

Každé jídlo má svou hodnotu

Podle Veroniky Láchové se v současné době poněkud odvrací pozornost od ekologického aspektu boje proti plýtvání potravinami a lidé se vrací k sociálnímu pohledu. "Jídlo, které míří do potravinových bank, nejenže se nestane odpadem, ale zároveň může pomáhat. Lidé si také více uvědomují jeho stoupající hodnotu a menší dosažitelnost pro některé skupiny," vysvětluje, proč se lidé i společnosti ve vyspělých zemích momentálně snaží více omezovat plýtvání a zároveň výrazně podporují maximální využití potravin a jejich transformaci.

"Bohužel tak tomu ale není všude. Lokálně i celosvětově je třeba se těmto tématům věnovat a nadále hodnotu potravin vysvětlovat a připomínat." Doušová vnímá plýtvání potravinami vyloženě jako problém devastace životního prostředí.

"Nadvýroba vyvolaná nezodpovědnou spotřebou, kdy průměrný spotřebitel v Česku i v Evropské unii vyhodí více než 30 procent potravin, působí na vzduch, vodu i půdu. Ačkoliv výzkumy ukazují, že si lidé uvědomují závažný vliv plýtvání na životní prostředí, dosud to nepřešlo k činům a plýtvání jídlem zůstává v posledních čtyřech letech procentuálně beze změny," říká šéfka potravinové banky.