Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Výroba aut v Česku letos klesla o třetinu
Výroba osobních aut v Česku se od ledna do července meziročně propadla o 29,7 procenta na 586 tisíc vozů. Škoda Auto zaznamenala pokles o 23,7 procenta na 391 tisíc aut. Nošovické Huyndai vyrobilo letos do konce července bezmála 115 tisíc automobilů, což je pokles o 39 procent, v TPCA produkce klesla o 40 procent na necelých 81 tisíc automobilů. I v létě tak pokračoval pokles způsobený koronavirovou krizí. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
Výroba v samotném červenci klesla o pět procent a byla ovlivněna letními dovolenými. Například v továrně TPCA byla v letošním roce vyhlášena v červenci, zatímco v roce 2019 až v srpnu, Škoda Auto pak dovolené rozprostřela rovnoměrně mezi oba prázdninové měsíce.
Za celý letošní rok počítá sdružení automobilek minimálně s pětinovým poklesem produkce.
"Nadále pozorujeme značně rozkolísaný vývoj v automobilovém průmyslu. Samotný červenec můžeme vzhledem k pětiprocentnímu meziročnímu poklesu produkce osobních vozů hodnotit pozitivně, do statistiky ale nyní kromě situace na trhu promlouvají rozdílné termíny letních dovolených letos a vloni. Celkový obrázek o dalším vývoji a zájmu zákazníků si budeme moci udělat po třetím čtvrtletí, nadále ale počítáme minimálně s pětinovým poklesem na konci tohoto roku," uvedl prezident sdružení Bohdan Wojnar.
K postupnému snižování poklesu výroby způsobeného pandemií koronaviru přispěl u Škody Auto v porovnání s předchozími měsíci nárůst její produkce v červenci, kdy automobilka vyrobila 53 tisíc vozidel, tedy o čtvrtinu více než loni. Podle Wojnara se automobilky neobejdou bez pomoci státu. "Pevně věřím, že vláda podpoří firmy jednak v oblasti zaměstnanosti formou prodloužení programu Antivirus a zároveň přijme další opatření, jako například zavedení zrychlených odpisů, přímých investic do technologií, infrastruktury, vědy a výzkumu a vzdělávání," dodal.
2) Polovině zájezdových dopravců hrozí krach
Až polovině tuzemských zájezdových dopravců hrozí krach. Současná krize v oboru podle jejich odhadů potrvá zřejmě až do jara příštího roku. Žádají proto o pomoc stát. V současnosti mají autobusoví dopravci zhruba pětinu obvyklého počtu zakázek. Uvedl to mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. V Česku krize zasáhla kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů.
Nepravidelná autobusová doprava patří k nejvíce postiženým oborům. Dopravcům během jara klesly zakázky téměř na nulu. V létě, které obvykle patří k nejdůležitějším obdobím pro zájezdové firmy, se dopravci dostali zhruba na pětinu běžného počtu zakázek. V dalších měsících se navíc situace zřejmě měnit nebude, objednatelé už nyní kvůli nejisté epidemiologické situaci ruší podzimní cesty.
Kvůli téměř nulovým příjmům během koronavirové krize ztratili zájezdoví dopravci schopnost splácet leasingové splátky za autobusy. Ty u běžného zájezdového autobusu činí až 150 tisíc korun měsíčně, u patrových vozidel s cenou okolo 14 milionů je to ještě o 100 tisíc korun více. Řada firem se proto vozů postupně zbavuje, poptávka po autobusech je však kvůli krizi nyní nízká.
3) Evropská komise podpoří kulturu
Evropská komise schválila 900 milionů korun na program Covid Kultura. Ten má pomoci pořadatelům kulturních akcí, kteří je museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru zrušit.
Evropská komise informaci zveřejnila na webu i Twitteru pro hospodářskou soutěž. Organizátoři mohou o dotace z programu žádat od úterý. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím eviduje žádosti za 13,6 milionu korun.
Notifikací Evropskou komisí se program Covid Kultura zařadil do skupiny, na kterou se vztahuje dočasný rámec, tedy maximální suma, kterou je možné čerpat z programů veřejné podpory. Na jednoho žadatele činí 800 tisíc eur (asi 21,3 milionu korun).
4) Dluh Británie překročil dva biliony liber
Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů.
Dluh se v červenci meziročně zvýšil téměř o 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta HDP, což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici 100 procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k DPH přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.
V období od dubna do července si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok.
5) Turecko objevilo velké naleziště plynu
Turecko objevilo v Černém moři své dosud největší naleziště zemního plynu. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že naleziště obsahuje 320 miliard metrů krychlových plynu. Poukázal navíc na možnost dalších nálezů v dané oblasti.
"Turecko uskutečnilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii," prohlásil Erdogan. Jeho země podle něj hodlá zahájit těžbu plynu z tohoto naleziště v roce 2023 a chce se stát čistým vývozcem energie, napsala agentura Reuters.
Turecko nyní k nevoli Řecka a Evropské unie sonduje možnosti těžby ropy a zemního plynu také ve východním Středomoří. Řecko tvrdí, že turecké lodě operují v jeho výsostných vodách a že jde o ilegální operaci. Erdogan tento týden prohlásil, že žádné hrozby jeho zemi od hledání přírodních zdrojů ve východním Středomoří neodradí.
Turecko se snaží snížit svou závislost na dovozu energie ze zahraničí, který zemi v loňském roce stál 41 miliard dolarů (více než 900 miliard korun).
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
