Až třetina hotelů už neotevře. Investoři hledají příležitosti k levným nákupům

Ubytovací služby jsou jedním z nejvíce zasažených sektorů českého hospodářství. Březnové uzavření hranic a další vládní opatření kvůli koronavirové krizi v podstatě okamžitě zastavily přísun klientů pro hotely, penziony a další ubytovací podniky po celé zemi. Hotely a resorty v regionech, které tradičně spoléhají především na domácí hosty, se mohou těšit na léto, kdy se v nich budou ubytovávat stovky tisíc lidí, kteří obvykle tráví letní dovolenou v zahraničí.

Hotely v Praze, Karlových Varech a dalších destinacích zaměřené hlavně na hosty ze zahraniční však budou muset čekat na postupný návrat svých tradičních klientů, což může podle analytiků cestovního trhu trvat roky. Ne všechna ubytovací zařízení toto období přežijí, a v druhé polovině roku lze proto čekat vlnu nákupů těchto hotelů silnými investory.

"Na základě pravidelných diskusí téměř se stovkou investorů víme, že dvě třetiny z nich mají stále zájem o koupi hotelů, ale vzhledem k situaci očekávají sníženou cenu. Oportunističtí investoři z celého světa se nyní připravují a hromadí kapitál pro případné akvizice," říká Bořivoj Vokřínek z poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Infografika: Až třetina hotelů už neotevře. Investoři hledají příležitosti k levným nákupům

Zvětšit přes celé okno

Miliardové ztráty

Malebný Mikulov je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů jižní Moravy. Návštěvnost malého města na hranicích s Rakouskem v posledních letech trvale rostla a počet turistů přesáhl 200 tisíc. Kvůli obrovské poptávce po ubytování vznikly ve městě desítky hotelů, penzionů i skromnějších ubytovacích kapacit, které hojně využívají tuzemští turisté i návštěvníci z Polska, Slovenska či Rakouska.

Přímo v někdejší židovské čtvrti v objektu bývalé modlitebny vznikl před patnácti lety Hotel Templ se sedmnácti pokoji, který je populární spíše u majetnější klientely. "Přešli jsme na flexibilní režim. Restauraci pronajímáme, ale její provozovatel má pochopitelně výpadek tržeb. Musí nějak udržet personál, který byl nedostatkový," říká majitel hotelu Daniel Heler.

Infografika: Až třetina hotelů už neotevře. Investoři hledají příležitosti k levným nákupům

Zvětšit přes celé okno

Velkou výhodou mikulovského hotelu je v současné situaci skutečnost, že sídlí ve vlastní budově a po uvolnění vládních protiepidemických opatření může okamžitě znovu otevřít. Mnohem hůř dopadá koronavirová krize na větší hotely a hotelové řetězce, které mají více personálu a musí také platit mnohem vyšší fixní náklady bez ohledu na to, zda jsou otevřené či nikoliv.

Skupina Orea Hotels & Resorts ve vlastnictví investiční skupiny Cimex patří k největším ryze českým hotelovým řetězcům. Provozuje celkem 14 hotelů v Praze, Mariánských Lázních, Brně, Krkonoších a na dalších místech. Ředitel skupiny Gorjan Lazarov odhadl dosavadní celkové ztráty způsobené epidemií koronaviru zhruba na sto milionů korun. "Tento rok jsme začali výborně, leden a únor byl rekordní a těšili jsme se na super nárůsty, pak ale přišel covid," říká Lazarov. "Když zůstanou hranice zavřené, největší problémy budou mít městské hotely v Praze a v Brně. Platí to i pro hotely v Mariánských Lázních, ale může to být i příležitost přeorientovat Mariánské Lázně na letní dovolenkovou destinaci pro rodiny s dětmi, protože kapacita bude chybět," domnívá se Lazarov.

Ještě vyšším ztrátám čelí další český řetězec Czech Inn Hotels s 23 hotely umístěnými hlavně v Praze, který stoprocentně vlastní Jaroslav Svoboda. "Dva naše hotely v Praze 1 sice zůstaly otevřené, ale zájem klientů je velmi nízký. Uzavření znamená celkový propad tržeb téměř o 70 milionů korun za měsíc. Přitom musíme hradit veškeré náklady na zaměstnance, energie, údržbu a podobně. Celkové ztráty činí stamiliony korun," říká Svoboda.

Pokud se hotely budou moci otevřít do konce června, studie vypracovaná pro Asociaci hotelů a restaurací počítá s propadem tržeb v cestovním ruchu v letošním roce až o 67 procent, což představuje zhruba 200 miliard korun, přičemž zdaleka nejpostiženějším regionem bude Praha. "V Praze je přes 38 tisíc hotelových pokojů, takže celková ztráta v hlavním městě se může pohybovat kolem 750 tisíc až 1,5 milionu eur denně," předběžně odhaduje Bořivoj Vokřínek z Cushman & Wakefield.

"Cestovní ruch je téměř z 90 procent závislý na cizincích, z nichž necelých 45 procent přijíždí ze zemí mimo schengenský prostor. Pokud vláda a EU nezruší omezení, tak cizinci nepřijedou. Oni ale asi nějakou dobu nebudou jezdit v takové míře jako loni ani poté, co se protiepidemická opatření zruší," dodává.

Korporát a letní dovolená

Ztráty způsobené koronavirovou krizí nicméně dopadají na všechny provozovatele hotelů stejně, cesta ven z krize ale bude pro některé snadnější než pro jiné. V nejlepší pozici jsou velké nadnárodní hotelové řetězce jako například Marriott nebo Hilton. Ty nejčastěji fungují na principu franšíz nebo takzvaných manažerských smluv, v jejichž rámci poskytuje mateřská společnost provozovateli hotelu svou značku, přístup do rezervačních systémů a  know-how v osobě hlavního manažera. Při uzavření hotelu tak nese největší objem ztrát právě provozovatel, a nikoliv mateřská společnost.

Po znovuotevření hranic se za ně jako první vydají na služební cesty manažeři a ti se nejčastěji ubytovávají právě v mezinárodních hotelových řetězcích. "Jako první se vrátí firemní klientela, z čehož budou těžit hlavně mezinárodní řetězce, které jsou u korporátních zákazníků nejoblíbenější a mají s nimi podepsané dlouhodobé smlouvy. Jsou nejsilnější a mají svou trvalou loajální klientelu," popisuje hotelový konzultant Jan Adámek. Na firemní klienty by se podle něj měly zaměřit i nezávislé české hotely. "České firmy musí fungovat a potřebují školit a pořádat teambuildingy. Doporučuji proto všem hoteliérům, aby se soustředili na nabídku konferenčních prostor a dávali k tomu nějakou zajímavou službu navíc," říká.

Některé pražské hotely se také snaží zmenšit ztráty poskytováním dlouhodobého ubytování. Například zmíněný řetězec Czech Inn Hotels nabízí na svých stránkách pronájem pokoje za 9,5 tisíce korun měsíčně včetně všech poplatků. Dvoupokojový apartmán pro čtyři osoby pak přijde zhruba na 17 tisíc korun za měsíc. Zájem o tento typ ubytování je ale zatím spíše sporadický.

Mimopražská ubytovací zařízení zase čekají na letní sezonu a domácí klienty, kteří tentokrát zřejmě nebudou moci vyjet na dovolenou do zahraniční nebo jen v omezené míře. "To se týká hlavně hlavně regionů, kde je možné dostat se jednoduše do volné přírody. To jsou třeba horské oblasti jako Krkonoše a Šumava nebo jižní Morava s Pálavou a Lednicko-valtickým areálem," říká majitel mikulovského hotelu Templ Daniel Heler.

Řada ubytovacích zařízení už také začala nabízet letní pobyty. Orea Hotels nabízí od počátku července ve svých hotelech sedmidenní pobytový balíček, který například v dvoulůžkovém pokoji v šumavském hotelu Špičák vyjde na necelých 11 tisíc korun. "Obvykle se to dělá tak, že klient dostane zvýhodněnou nabídku výměnou za to, že nemůže měnit termín. My jsme se ale přizpůsobili a termín zůstává flexibilní až do 14 dnů před příjezdem, protože dnes nikdo neví, co se stane," vysvětluje ředitel hotelové skupiny Gorjan Lazarov.

Kolik hotelů nepřežije?

Celkové dopady koronavirové krize na hotelový sektor bude možné přesněji odhadnout až poté, co bude jasné, kdy se znovu otevřou hranice a kdy do Česka znovu začnou jezdit zahraniční návštěvníci. Podle Jana Adámka lze nicméně očekávat, že krize postihne čtvrtinu až třetinu hotelů v Česku. "Jako první to odnesou malé hotely vlastněné fyzickými osobami. Očekáváme, že řada těchto městských hotýlků se změní zpátky na nájemní bydlení a částečně i na kanceláře," domnívá se Adámek. "Praha se z toho vzpamatuje, ale na čísla, která zažívala dosud, se nedostane dříve než za dva nebo tři roky, to je jasné," dodává.