Některé stereotypy − pozitivní i negativní − se natolik vrývají do paměti společnosti, že se o nich léta může mlčet a ony stejně prosáknou na povrch. Tak třeba i za komunismu stačilo říct tatíček a automaticky naskakovalo jméno Masaryk. Díky Baťovi si zase spousta Čechů dodnes myslí, že jejich země je světovou jedničkou ve výrobě bot. Taky ale platí, že jakmile se v televizním zpravodajství objeví záběry, jak davy uprchlíků překonávají vnější hranici Evropské unie nebo i hranice mezi evropskými státy − aktuálně jde o tisícovky imigrantů snažících se přejít z Turecka do Řecka −, hned se někde na dně českých duší rozezní údiv a pohoršení. Jistě i ze sobeckého strachu, že by jejich část mohla dojít třeba až do Prahy. Ale ruku na srdce − není za tím spíš povýšenecký odsudek společnosti vycepované železnou oponou, že se Řecku ani silám Frontexu nedaří zabránit uprchlíkům v průniku?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Štětka
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



