Kulturní dědictví se digitalizuje napříč EU, Češi už se do projektu také zapojili

Po Portálu občana či eReceptu přichází na řadu digitalizace kultury. Na podzim příštího roku zahájí svůj provoz portál Czechiana, díky němuž bude zpřístupněno české kulturní dědictví na jednom místě on-line. Obrazy, knihy, mapy, noviny, nahrávky mluveného slova a celá řada dalších uměleckých děl v něm budou volně přístupné veřejnosti.

Díky národnímu informačnímu kulturnímu portálu budou moci zájemci nahlédnout i do pokladů, které byly dříve skryty za zdmi kulturních institucí. "Když nebyly rukopisy ještě digitalizovány, dostat se k nim bylo velmi obtížné a omezené. Tehdy se půjčovaly do studovny badatelům, široká veřejnost se s nimi mohla seznámit například prostřednictvím výstav, ale ty se realizovaly ve velmi omezené míře," říká Irena Maňáková, tisková mluvčí Národní knihovny.

Příkladem je nejdražší kniha klementinské sbírky, Vyšehradský kodex, jejíž hodnota byla vyčíslena na jednu miliardu korun. Nyní je dostupná v digitální knihovně Manuscriptorium a lze předpokládat, že bude také součástí Czechiany.

Převod do on-line prostředí je i kvůli nutným bezpečnostním opatřením zdlouhavý

Příští rok si ale rozhodně nebudeme moci na webu prohlédnout celé české kulturní dědictví. Ukládání do on-line podoby je postupné a bude trvat ještě mnoho let. Jen v Národní knihovně zbývá zdigitalizovat téměř 70 procent knih, 88 procent rukopisů či 34 procent starých tisků.

"Digitalizace je u některých starších titulů především z 19. století a počátku 20. století obtížnější a proces je zdlouhavější kvůli degradaci papíru a dalším fyzickým a mechanickým poškozením tohoto typu dokumentů," vysvětluje Maňáková a dodává, že na digitalizaci rukopisů a starých tisků se používají skenery, které se obsluhují ručně a s nejvyšší mírou bezpečnostních opatření. "Proto je tento proces také řádově pomalejší než digitalizace novodobých fondů," doplňuje. Systém Národního agregátora − Czechiana, jak zní celý jeho název, je postaven na principu otevřených dat, která budou podléhat schvalování šesti institucí − Národního muzea, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Národní galerie, Národní knihovny a Moravské zemské knihovny. Každá z nich zodpovídá za kvalitu dat v rámci přiděleného sektoru památek.

Ilustrační foto: Lukáš Bíba

Digitalizuje celá Evropská unie

Czechiana vychází z Europeany (Evropské digitální knihovny), která funguje od roku 2008 a shromažďuje se v ní veškeré kulturní dědictví starého kontinentu. Už je v ní téměř 58 milionů uměleckých děl, artefaktů, knih, videí a zvukových záznamů. Česko plní Czechianou závazek vůči EU vybudovat součást tohoto panevropského projektu.

Do Europeany jsou již nyní přidávána data z Česka prostřednictvím eSbírky v gesci Národního muzea a digitální knihovny Manuscriptorium pod Národní knihovnou. Podle Josefa Prakse, ředitele odboru projektového řízení a informačních technologií ministerstva kultury, zůstane tato cesta zachována i v budoucnu, a navíc přibude kanál Czechiana.

Ta bude pro Europeanu sloužit jako zdroj kulturních objektů, stejně jako na ni navazují podobné projekty jiných členských států. Například na Slovensku spustili digitální knihovnu kulturních památek Slovakiana již v roce 2015. Podle Lindy Suché, kurátorky slovenské Centrální aplikační infrastruktury a registratury, obsahuje Slovakiana přes čtyři miliony kulturních objektů, z nichž je zdigitalizovaných 1,7 milionu.

Kvůli právní ochraně je ale velká část objektů začerněna a veřejnosti jsou plně k dispozici jen ty, které jsou autorskoprávně volné. Tato problematika bude řešena také v české mutaci on-line projektu. "Pokud je objekt chráněn a vlastník autorských práv si nepřeje zveřejnění, pak není zveřejněn. Případně je obraz vybaven vodoznakem nebo je sníženo rozlišení pro prezentaci," vysvětluje Praks z ministerstva kultury.

Projekt bude stát až 450 milionů korun a z větší části bude financován z evropských strukturálních a investičních fondů. Unie zaplatí téměř 288 milionů korun, zbytek půjde ze státního rozpočtu. Takto vysoké náklady si vyžádá robustní infrastrukturní a technologické řešení projektu, kdy jen hardwarová infrastruktura vyjde téměř na 169 milionů korun a více než 187 milionů korun bude stát softwarové řešení.

Finanční prostředky z EU pomohou zpřístupnit české kulturní dědictví, ale také zajistí jeho dlouhodobé uložení a umožní zapojit veřejnost do zpřesňování a sběru nových informací. České kulturní dědictví tak zůstane zachováno i pro následující generace.