Souboj o nového prezidenta začíná, iniciativu opět přebírá Zeman

Ačkoliv do volby nového českého prezidenta zbývají více než tři roky, boj o Pražský hrad se už rozbíhá. Iniciativu, v zastoupení za své případné nástupce, převzal současný prezident Miloš Zeman. A představil hned tři jména: Andreje Babiše, Josefa Středulu a Vladimíra Dlouhého.

Chytrý krok?

"Prezident Zeman to dělá chytře. Zvláště lidé, kteří se o politiku tolik nezajímají, mohou na jeho doporučení docela dát. Opačný tábor, z něhož zatím nic podobně jasného nezaznělo, již teď ztrácí," zhodnotil situaci pro týdeník Ekonom sociolog Jan Hartl, spoluzakladatel výzkumné společnosti STEM. Dodává, že základem úspěchu při přímé prezidentské volbě je začít včas. "Spoléhat až na poslední rok a na závěrečnou kampaň nestačí, protože tu mnoho voličů ani nebere vážně," míní.

Mezi trojící Zemanových favoritů už lze vytušit toho hlavního − Andreje Babiše. Zatímco jiné jen jmenoval, jeho dokonce přesvědčoval. Babiš ovšem prezidentské angažmá odmítá a ujišťuje, že má zájem o exekutivu, tedy post v čele vlády, a nikoliv o funkci reprezentativní. Přesto v TV Nova připustil, "že ještě neví, co bude" a že "vyloučit samozřejmě nemůže nikdy nic".

Pádným argumentem ke změně názoru je hrozba, že až Zeman z Pražského hradu odejde, ztratí Babiš spojence, který mu pomáhal do premiérského křesla a při zvládání politických krizí. Pak by už nemusel zůstat ani předsedou vlády, zatímco jako prezident by do jejího čela mohl jmenovat svého chráněnce.

Pokud by si Babiš nakonec vše rozmyslel, šlo by o silného kandidáta s reálnou šancí projít prvním kolem volby. Jeho hnutí ANO 2011 se podle aktuálních průzkumů těší zhruba 30procentní podpoře voličů, přičemž v roce 2018 Zeman postoupil do závěrečného klání s 39 procenty a jeho konkurent Jiří Drahoš s 27 procenty.

Prezident Zeman to dělá chytře. Zvláště lidé, kteří se o politiku nezajímají, mohou na jeho doporučení docela dát.

Opatrní jsou také další Zemanem jmenovaní muži. Odborářský šéf Josef Středula, označený prezidentem za vhodného kandidáta levice, v rozhovoru pro Ekonom uvedl, že ho s podobným návrhem již kdysi oslovil premiér Bohuslav Sobotka. Což tehdy odmítl. "Ale život mě naučil, nikdy neříkej nikdy. Bude záležet, jakým způsobem to bude rezonovat ve společnosti," řekl Středula.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, pravicový politik s liberálními postoji, zatím pro deník Právo uvedl, že vše pečlivě zvažuje a že se ve vhodný okamžik vyjádří.

Ani jednoho z "prezidentových mužů" zatím do jednoznačných vyjádření nic netlačí, protože Zeman učinil první krok za ně. Jeho slova připomínají postup prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka, který za svého nástupce řadu let dopředu prosazoval Edvarda Beneše. A ten, byť nebyl v politických kruzích ani u veřejnosti moc oblíben, byl v roce 1935 zvolen.

Váhání a nejistota

V opačném, "protizemanovském" táboře dosud největší aktivitu vykazuje trojice kandidátů, kteří před dvěma lety v prezidentské volbě neuspěli. Prozatím svoji popularitu využili k získání senátorských křesel.

"Kandidaturu nevylučuji a přemýšlím o ní. Také proto, že mi občas někdo napíše, abych pokračoval. Stále cítím odpovědnost za to, o co jsem usiloval, a nechci to vzdávat. Zatím je však brzo, abych oznamoval své definitivní ano či ne," řekl Ekonomu Marek Hilšer.

Rovněž Pavel Fischer uvádí, že pracuje na tom, aby byl připraven sloužit občanům České republiky v čele státu. Připomíná ale, že do prezidentských voleb zbývá několik let. Nyní působí jako předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, doma i za hranicemi je vidět.

I Jiří Drahoš prohlašuje, že zápas o prezidentský úřad nevzdává. "Moje kandidatura je rozhodně ve hře," vzkázal Ekonomu. Nicméně sociolog Hartl jeho šance vysoko nehodnotí s vysvětlením, že při minulé volbě politický talent neprojevil. "Podle našich průzkumů vedl před druhým kolem nad Milošem Zemanem o tři procenta a stejně neuspěl," připomíná.

Větší šance by proto mohla mít zcela nová jména, například současná vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

Nebo Petr Pavel, generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu české armády. Ten se jako potenciální uchazeč o nejvyšší funkci ve státě těšil velké podpoře na sociálních sítích. A letos v červnu v rozhovoru pro Seznam.cz přiznal, že otázku, zda nechce kandidovat na prezidenta, dostává na každé své debatě s lidmi. Jenomže současně řekl, že takové ambice nemá.

Lenka Bradáčová se na přímý dotaz Ekonomu, zda by chtěla kandidovat na funkci prezidenta, jasně nevyjádřila. "Coby státní zástupkyně ponechám vaši otázku bez odpovědi," řekla.

Podle politologa z pražské Metropolitní univerzity Petra Justa případné kandidáty z liberálního tábora brzdí obava, že by se okamžitě stali terčem útoků na sociálních sítích, manipulací a fake news. "Ne každý je ochoten něco takového podstoupit a riskovat profesní kariéru," tvrdí Just.

Ambice politické dynastie

Zapomenout nelze ani na rodící se politickou dynastii Klausů. Samotný exprezident Václav Klaus před časem na TV Prima svoji třetí kandidaturu nevyloučil. "Tahle možnost tady je, ale myslím, že to je už úkol pro nové generace," prohlásil. A dodal, že právě jeho syn, Václav Klaus mladší, má předpoklady pro to, aby se stal prezidentem. Ten, jako šéf nového politického hnutí Trikolóra, takovou možnost zpochybnil a dodal, že nic takového v hlavě nemá.

Jenomže do voleb je zatím daleko a podle politologa Justa právě Trikolóra může sehrát podobnou úlohu, jako před časem při zvolení Zemana nevelká Strana přímé demokracie − Zemanovci. Tedy roli nezbytného organizačního, logistického a finančního centra. Mediální podporu by teoreticky mohla zajistit televize Nova, pokud do té doby opravdu přejde do vlastnictví PPF a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ten už léta financuje postprezidentské aktivity Václava Klause staršího.

Kdo může překvapit?

K tomu existují zájemci o prezidentský úřad, kteří nepatří k favoritům a mohou jedině překvapit. Slavný hokejový brankář Dominik Hašek, mediální magnát a majitel televize Barrandov Jaromír Soukup, nebo dokonce tiskový mluvčí současné hlavy státu Jiří Ovčáček. Sázkové kanceláře mezi potenciálními kandidáty vedou i hokejistu Jaromíra Jágra.

Možná také proto by se podle ODS měla přímá volba prezidenta zrušit a přenechat výběr hlavy státu na parlamentu. "Chci otevřít diskusi o návratu k nepřímé volbě," říká šéf občanských demokratů Petr Fiala. Argumentuje, že přímo zvolený Miloš Zeman obchází ústavu. Jde ovšem právě o změnu ústavy a ta je v současné politické konstelaci prakticky nemožná. Je k ní totiž nezbytný souhlas tří pětin poslanců, stejně jako tří pětin senátorů, přičemž obě komory jsou teď odlišně zabarveny.