Rychlodráha z pražského Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na letiště je jedním z největších chystaných dopravních projektů v Česku s odhadovanými náklady ve výši 40 miliard korun. Nejnáročnějším úsekem rychlodráhy je část vedená na území městské části Praha 6, kde Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) uvažuje o dvojici jednokolejných tunelů až 80 metrů pod povrchem. Tento úsek by měl stát přes 13 miliard korun.
Trasa na území Dejvic, Střešovic a Břevnova je zároveň nejožehavějším úsekem celé trati, protože kvůli námitkám místních obyvatel se vedení trasy několikrát změnilo. Padlo tak původně plánované rozšíření stávající železniční tratě. Místo něj přišla SŽDC v roce 2016 s o tři miliardy dražší takzvanou severní variantou (v plánku v infografice označenou jako I), která počítala s vedením rychlodráhy tunelem.
Infografika: Rychlodráha na letiště naráží na zájmy obyvatel exkluzivní pražské čtvrti
Tuto trasu však SŽDC opustila a letos v únoru představila novou severní variantu (v plánku číslo II). I tato ale padla a v červnu byl veřejnosti předložen další návrh tunelové trasy, takzvaná jižní varianta. Trasa ale vzbudila odpor obyvatel území, pod nímž by měla dvojice železničních tunelů mezi Dejvicemi a Veleslavínem vést. V září tak vznikl Spolek na ochranu Střešovic a Břevnova, který chce zabránit stavbě tunelu vedoucího pod lokalitou Na Bateriích.
Jak se vyhnout rychlodráze
Předsedou spolku je bývalý radní Prahy 6 pro dopravu Roman Mejstřík z hnutí ANO, podle něhož vychází nejnovější návrh SŽDC vstříc zájmům developerů vlastnících pozemky na území Prahy 6. "Jižní varianta je o 450 metrů delší než ta severní a o 270 metrů od ní vybočuje. Když se podíváte na vedení této trasy, je zřejmé, že se vyhýbá několika pozemkům, na nichž má v budoucnu vzniknout bytová výstavba," tvrdí Mejstřík.
Plánovaná trasa rychlodráhy na území Prahy 6 se několikrát změnila kvůli námitkám dotčených obyvatel.
Jednou z developerských firem, které na území mezi Prašným mostem a Veleslavínem vlastní pozemky, je společnost bpd development bývalých vlastníků těžařské firmy Czech Coal Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského.
Názory
Téma čísla
Rozhovor
Další témata
- Dobytím Mexika před půl tisíciletím začala globalizace
- Stávka je zpět, odboráři slaví comeback
- Vznikají dopravní předpisy pro trvale udržitelný vesmír
Konference
Technologie
Auto
Moje tři cesty
Ze světa práva
Restaurace
Společnost
Kalendárium
Tato firma vlastní pozemek bývalé veleslavínské teplárny, u něhož bude ve všech podzemních variantách rychlodráha vyjíždět z tunelu zpět na povrch. V roce 2017 také bpd development koupila pozemek ležící mezi ulicemi Na Petřinách a Pod Novým lesem, kterému se ve Střešovicích říká Sauna a jemuž se uvažované jižní vedení nové trati vyhýbá.
Šéf bpd development Radek Pokorný má s vedením radnice v Praze 6 dobré vztahy − loni v září daroval TOP 09 a hnutí ANO po 150 tisících korun a v červnu sponzoroval besedu s občany, na níž SŽDC představila nejnovější, takzvanou jižní variantu trati, která je od pozemku Sauna ještě vzdálenější než obě předchozí severní varianty.
Pokorný striktně odmítá, že by do plánování trasy rychlodráhy jakkoli zasahoval. "Nikdy jsme o tom s nikým nejednali. Se SŽDC jednáme na úrovni projektantů a projektových manažerů pouze o koordinaci staveb na pozemku bývalé teplárny," říká Pokorný. "Původní varianta tratě jde po hraně pozemku, zatímco ty nové jdou přes pozemek, na němž ještě navíc vznikne tunelový portál. To nám pozemek (bývalé teplárny, pozn. red.) daleko víc znehodnocuje. Bereme to jako fakt a snažíme se o co nejlepší koordinaci staveb se zúčastněnými aktéry," dodává.
Dohadování s firmou bpd development o trasách rychlodráhy na území Prahy 6 odmítl i starosta městské části Ondřej Kolář z TOP 09. "Není žádným tajemstvím, že společnost bpd sponzorsky obdarovala všechny důležité politické subjekty Prahy 6 včetně hnutí ANO pana Mejstříka. Nikdo z TOP 09 ani z KDU-ČSL s panem Pokorným ani nikým od něj o dráze na letiště nikdy nejednal," uvádí Kolář.
Trasa na přání
Zájmy obyvatel Prahy 6 přitom rozhodly už o změnách předchozích variant. Původně plánovanou variantu kopírující stávající železniční trať označila jako nejvýhodnější například studie Dopravní fakulty ČVUT z roku 2007 či Studie proveditelnosti železničního spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna z roku 2015. "Tato varianta nám vyšla jako nejvýhodnější, nejlevnější a nejrychlejší s tím, že by část dvoukolejné trati byla kvůli zástavbě převedena do hloubeného tunelu," říká jeden z autorů studie ČVUT Petr Moos.
SŽDC ale tento plán opustila kvůli námitkám vedení Prahy 6, jež vzalo do úvahy protesty majitelů domů stojících podél trati. "Já jsem byla zastánkyně povrchové varianty, což mě stálo místo v radě Prahy 6," říká Petra Kolínská ze Strany zelených, která v letech 2014 a 2015 působila jako místostarostka Prahy 6. "Podél trati bydlí lidé, kteří mají peníze a vliv a umí si nadstandardně chránit své zájmy. Hlas majitelů nemovitostí kolem trati je silnější než v nějaké obyčejné ulici," dodává.
Severní variantu I pak SŽDC přepracovala kvůli námitkám Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se obával, že vibrace způsobené průjezdy vlaků podzemním tunelem by ovlivňovaly jeho citlivé přístroje.
Severní variantu II pak odmítla petice občanů Prahy 6, kterou SŽDC opět vzala v potaz, a přišla s jižní variantou. "Jižní varianta je výsledkem analýz, diskusí a požadavků ze strany městské části Praha 6, jejichž cílem bylo vedení tunelů dostat do lepších geologických podmínek a větší hloubky, sladit požadavky občanů Prahy 6 a zároveň splnit parametry projektu železnice na letiště a do Kladna," uvádí mluvčí SŽDC Nela Friebová.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář nicméně tvrdí, že městská část neměla na volbu trasy pro železniční spojení s letištěm a Kladnem žádný vliv. "Praha 6 mohla těžko ovlivnit trasování, vždy byla seznámena až s možnými variantami, které vybírá investor," říká Kolář.
Podél původní trati bydlí lidé, kteří mají peníze a vliv a umí si nadstandardně hájit své zájmy.
Pokud se odpůrcům jižní trasy nepodaří své námitky prosadit, SŽDC bude pracovat právě s touto variantou. O projektu by měla podle mluvčí SŽDC Friebové v říjnu rozhodnout centrální komise ministerstva dopravy. "V současné době probíhají práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí. O dokumentaci se bude následně jednat se všemi dotčenými orgány státní správy i s veřejností," říká Friebová.