Události týdne: Top 5

1) Audit: zatím největší problém Babiše

Do Česka dorazila předběžná auditní zpráva z Evropské komise o střetu zájmů pre­miéra a předsedy ANO Andreje Babiše. A je z toho zatím největší kauza, jíž musel čelit. Česko by mohlo do rozpočtu EU vracet stovky milionů korun dotací, které čerpal holding Agro­fert. Premiér je podle zprávy ve střetu zájmů.

Babiš to však odmítá a tvrdí, že neporušuje české ani evropské zákony. Ve vládách je od roku 2014, v roce 2017 vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle právníků EK se ale od holdingu dostatečně neodstřihl a dál ho reálně vlastní. A v té chvíli je ve střetu zájmů, protože rozhoduje zároveň o ekonomické politice Česka jako premiér.

Hraje se až o 450 milionů, které by ČR měla vracet a následně vymáhat na holdingu. K tomu však povede ještě dlouhá cesta. Babišova vláda s předběžným auditem nesouhlasí a bude se s Bruselem přít.

Pro současného premiéra je to další politická bitva, již musí podstoupit. Opozice ho vyzývá, aby si znovu řekl o důvěru sněmovny, což už odmítl. Kauza dostává do těžké situace i koaliční ČSSD, ale její předseda Jan Hamáček řekl, že strana ve vládě zůstane.

Mimořádně problematické jsou závěry unijního auditu pro samotný Agrofert. Požadavek na vrácení zhruba 450 milionů představuje 27 procent dotací, jež firma dostala z kontrolovaných eurofondů od roku 2012. Mnohé Babišovy firmy podnikající v zemědělství, chemii či potravinářství mohou mít problém dlouhodobě fungovat bez dotací. Agrofert má nyní podle poslední výroční zprávy úvěry za 35 miliard korun a věřitelské banky vidí, že holding se s pozastavením podpor může dostat do problémů.

Babiš se tak musí od Agrofertu doopravdy odstřihnout skutečně slepým svěřenským fondem, své byznysové impérium prodat, nebo se vzdát politiky. Pravděpodobný je pokus o založení nového svěřenského fondu už bez role Babišovy manželky či přenechání premiérství někomu věrnému, například ministryni financí Aleně Schillerové.

2) Většinu v Kiwi.com kupují Američané

Foto: Lukáš Bíba

Na rozdíl od jiných start-upů nespolykal stamiliony, aby dlouhá léta jen prodělával. Od počátku si vystačil s málem a již v prvních letech přinášel zisk. Teď vyhledávač a prodejce letenek Kiwi.com mění majitele.

Mírně nadpoloviční většinu kupuje americký fond General Atlantic, který se zaměřuje na investice do technologických firem a má podíly například v Airbnb, Uberu či FlixBusu.

Kiwi opouští většina českých investorů, kteří si každopádně přišli na své. I když cena nebyla zveřejněna, dá se odhadovat, že někteří z vložených statisíců inkasují stamiliony. Pouze spoluzakladatelé Oliver Dlouhý a Jozef Képesi prodali jen nepatrný podíl a ve firmě zůstávají.

"Unikátní je Kiwi.com především díky tomu, že do firmy se investovalo do dnešního dne jen 1,4 milionu dolarů, což je na startupové poměry hrozně málo. Navíc firma byla hned v prvních letech zisková," uvedl podle HN investiční ředitel Impuls Capital Branislav Gordan.

Zprávy o prodeji části Kiwi.com se poprvé objevily před rokem a půl. Obchod ale zdržely někdejší neshody mezi akcionáři.

Firma, která vznikla před sedmi lety, má teď přes dva tisíce zaměstnanců, tržby loni činily 30 miliard korun. "Ani my jsme nečekali, že to bude tak velké," přiznává dnes Oliver Dlouhý.

3) Víc Ukrajinců na práci, ale za vyšší mzdy

Foto: Shutterstock

V Česku "nejsou lidi", takže domácím firmám budou muset ve větší míře vypomoci cizinci. Vláda vyslyšela volání podnikatelů a zdvojnásobila limit pro Ukrajince, kterých tak od listopadu bude moci přicestovat za prací až 40 tisíc ročně.

Hospodářská komora uvádí, že v březnu 2017 u ní podaly firmy 112 žádostí o pracovníky z Ukrajiny, letos v březnu to bylo už 297 žádostí. I kvůli tomu se získání víz prodlužuje. Vyšší kvóty by ale měly proces zrychlit.

Podnikatelé, kteří budou chtít ukrajinského pracovníka zaměstnat, mu však podle nařízení ministerstva zahraničí budou muset zaplatit aspoň 1,2násobek zaručené mzdy. Nápad odborářů směřující proti mzdovému dumpingu se logicky nelíbí firmám.

4) V Německu přibylo nezaměstnaných

Foto: Profimedia

Je to další znepokojivá zpráva ze sousedního Německa, které je pro českou ekonomiku klíčovým partnerem. V květnu se tam nečekaně zvýšil počet lidí bez práce. Podle sezonně upravených údajů jich bylo 2,279 milionu, což je o 60 tisíc více než v dubnu. Nezaměstnaných přitom přibylo poprvé za téměř dva roky. Šéf úřadu práce Detlef Scheele upozornil, že růst způsobila hlavně revize statusu některých příjemců podpory v nezaměstnanosti. Svou roli však sehrála i zpo­malující ekonomika. Velmi dobrý stav trhu práce byl v posledních letech příčinou silného růstu německé ekonomiky, který táhla zejména domácí poptávka. Několik měsíců vzestupu nezaměstnanosti by ale mohlo oslabit výdaje domácností.

5) Nokia v klání o sítě 5G předběhla Huawei

Foto: Reuters

Tažení Spojených států proti čínskému výrobci telekomunikačních zařízení Huawei zřejmě začíná zabírat. Naznačují to úspěchy finské Nokie, která v posledních týdnech zaznamenala zvýšený zájem o telekomunikační zařízení pro rychlé sítě příští generace. Podařilo se jí tak překonat Huawei v počtu získaných objednávek na technologii 5G, uvedl prezident pro zákaznické operace Nokie Federico Guillén. Nokia, Huawei a švédský Ericsson se snaží ukořistit co největší podíl zakázek na budování nového superrychlého mobilního internetu. Přitažlivost severských dodavatelů vzrostla kvůli bezpečnostním obavám z čínského zařízení, se kterými přišly právě Spojené státy.

Nokia podle Guilléna do­sta­la 42 komerčních 5G objed­návek. Velký zájem zaznamenala hlavně z evropských zemí. Byť například Německo či Británie deklarovaly, že čínskou konkurenci ze soutěže nevyřadí. Huawei podle odhadů získal 40 komerčních objednávek. Ericsson veřejně oznámil 19 smluv.