Nový recept na to, jak se postavit problémům s důchody, hledá šéfka penzijní komise (a rektorka Mendelovy univerzity v Brně) Danuše Nerudová. Změna k lepšímu podle ní přijde jen, pokud důchodci budou pracovat i po překročení termínu pro formální odchod na odpočinek. Tak jako to funguje ve Skandinávii. Navíc se ekonomika bez práce starších lidí po roce 2030 neobejde, protože mladí budou jednoduše z demografických důvodů na trhu práce chybět.

Proč vaše penzijní komise jedná o parametrických úpravách důchodů a nezabývá se více systémovou změnou?

Na základě zkušeností předchozích komisí se ukazuje, že zásadní složkou úspěchu je především nalezení politické shody, a že je tedy strategické začít s důležitými tématy, u kterých existuje konsenzus. To jsou témata jako nižší penze žen, respektive pečujících osob, vdovské a vdovecké důchody, předčasné důchody náročných povolání či efektivita třetího pilíře. A teprve pak přejít k těm tématům, u kterých široká politická shoda zatím neexistuje. Například k příjmům penzijního systému a jeho zásadní koncepční změně.

Takže systémové změny jsou na programu komise také, ale později?

Ano. Za systémovou změnu považuji hlavně diskusi o příjmech důchodového systému.

Ve Skandinávii mají pracujících důchodců 35 procent. U nás jich je jen 13 procent. To je zásadní věc.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si nechalo propočítat vývoj penzijního systému do roku 2060. Vychází z toho, že výdaje na důchody vzrostou z 8,3 na 11,5, respektive 10,5 procenta, systém se ale stejně propadne do deficitu a dávky pro penzisty i tak − v porovnání s průměrnou mzdou − poklesnou. Co s tím?

Jde o to, že od roku 2030 začne nerovnováha mezi příjmy a výdaji, která bude kulminovat kolem roku 2060. Je ovšem nutno říci, že existují parametrická řešení, jak systém vybalancovat, a to je například změna věku odchodu do důchodu. Ten je v tuto chvíli zastropován ve výši 65 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí má každých pět let přijít s vyhodnocením dopadů tohoto věkového limitu s ohledem na demografický vývoj − k tomu dojde právě letos v červnu. Pak bude možné na základě nových dat a faktů probrat současnou situaci. Domnívám se však, že výběr konkrétní formy přizpůsobování důchodového systému stárnutí populace není jen ekonomická otázka, ale z velké části i politická.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 90 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.