Ten titulek zněl: "Hmyz vymírá a může to způsobit kolaps celé přírody." Vyšel v britském Guardianu a záhy ho převzala většina světových médií. Včetně těch našich. Nikdo nemyslel na šváby a komáry, ale všichni naopak na včelky, čmeláky a motýly. Je tady hmyzokalypsa, jak hrozbu elegantně pojmenovali novináři.

Do boje vyrazily celebrity i všichni ti, kterým na srdci leží šťastná budoucnost. Dokonce i pražská kavárna jako by na pár okamžiků zapomněla na Zemana i Babiše a usínala i probouzela se s myšlenkami na vymírající hmyz. Ona je to vlastně geniální zkratka. Ať už jste kolem sebe nespokojeni s čímkoli, můžete vždycky říct: "Jen se podívejte, kam ten svět spěje. Ani ten hmyz se na to už nemůže dívat!"

Ale je to opravdu tak? Děje se s hmyzem něco důležitého a zásadního? A především, platí teze, že je to signál o tom, že to na planetě vedeme špatně a že vymírání hmyzu je důsledkem našeho nezodpovědného chování?

Stručná odpověď: téměř určitě to tak není. Ovšem vezměme to popořádku. Tedy od studie, podle které napsal Guardian svůj titulek. Publikovali ji australští vědci a přišli s alarmujícími závěry. Že třetina druhů hmyzu je ohrožena vyhynutím. A že každý rok vyhyne 1,5 procenta všeho hmyzu. Neboli že za sto let by mohl hmyz z naší planety zmizet úplně.

Jenže ta věc je složitější. Předně, autoři studie žádný hmyz "nepočítali", ale provedli tzv. metaanalýzu 73 vědeckých prací, které se tématem zabývají. Lépe řečeno, mají "vymírání hmyzu" přímo v názvu. Což jinými slovy znamená, že vědecké práce tvrdící něco jiného ignorovali.

Navíc byla většina analyzovaných prací z Evropy a Ameriky. Ostatní části světa byly zastoupeny mnohem méně nebo vůbec. Jak padlo v podcastu BBC nazvaném "Více či méně", hmyzem v Británii se zabývalo víc studií než hmyzem v Africe a Asii dohromady. To se pak těžko dají dělat závěry o tom, jak je to s hmyzem z globálního pohledu.

A konečně, jak tvrdí entomologové, kategorie "hmyz" je tak obrovská, že se vzpírá jakýmkoli generalizacím. Existuje minimálně milion druhů hmyzu a jsou mezi nimi ohromné rozdíly. "Jedí jinou potravu, žijí na jiných místech, dávají přednost jiným teplotám a vlhkostem, množí se různým tempem a ohrožují je zcela jiní predátoři či parazité. Jejich diverzita je nepopsatelná," napsal ve svém tweetu světově uznávaný entomolog Alex Wild z Univerzity v Austinu.

Takže abychom to shrnuli. Nedá se vyloučit, že hmyz vymírá větším tempem než v minulosti. Je možné i to, že jde o důsledek moderního zemědělství a možná i globálního oteplování, jak to hned interpretovali někteří experti. Ale zároveň platí i to, že pro to neexistují žádné jasné důkazy. Jde o shrnutí celkem malého počtu odborných studií a z něj vyplývající hypotézu. Tečka.

Proč tedy celý ten kravál? Jednoduše bychom to mohli odbýt tvrzením, že za to můžou média. Všechno zveličí, opatří bombastickými titulky a neobtěžují se zasazením do správného kontextu. Ale kéž by to bylo tak jednoduché!

Média reagují jen na poptávku, která je zejména v západní civilizaci po depresivních, pokud možno katastrofických zprávách o naší budoucnosti. Máme se dobře a žijeme bez problémů, a tak se aspoň chceme mučit chmurnými vyhlídkami a hlavně pocitem viny. Jednou jsou to delfíni s brčkem zapíchnutým v nosní dírce, jindy hmyz vymírající vinou bezohledného zemědělství.

Tedy pro uklidnění těch, kteří kvůli chmurným vyhlídkám kobylek, komárů a švábů nemůžou usnout. Tahle havěť tu − s největší pravděpodobností − bude ještě dlouho poté, co zemře poslední člověk. Pravděpodobně poté, co civilizaci zničí krátká apokalyptická válka. A na jejím počátku může být klidně nějaký idiotský titulek na první stránce novin.

Související