Aktuální číslo časopisu Ekonom
Česká národní banka v loňském roce pětkrát zvýšila základní úrokovou sazbu. Jediným viditelným důsledkem je v očích řady lidí zdražování hypoték. K tomu v loňském roce vstoupila v platnost regulace poskytování hypotečních úvěrů, kterou zavedla opět ČNB. Pro mnohé se tak instituce, která dbá na zdravý vývoj české ekonomiky, stala hlavním "viníkem" stále hůře dostupného bydlení.
Pozice arciďábla je však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nezasloužená. "ČNB tu není od toho, aby řešila nabídku bytů. My řešíme jen jeden dílčí následek cenové spirály v realitách, a to z velmi omezeného pohledu stability bank," říká guvernér.
Úrokové sazby podle Rusnokova očekávání porostou i v letošním roce. Ne však proto, aby trápily držitele hypoték. Je to podle něj ideální pro dobrou kondici ekonomiky, kterou by podle prognóz národní banky ani v letošním roce nemělo potkat žádné výraznější klopýtnutí.
V rozhovoru, který jste týdeníku Ekonom poskytl před rokem, jste předpokládal, že by v roce 2018 mohly úrokové sazby růst nejméně dvakrát, a to o čtvrt procentního bodu. Nakonec to bylo pětkrát. Byla to součást ekonomické diplomacie, nebo se za loňský rok změnily parametry?
Vycházelo to z předpokladů naší prognózy, která tehdy byla platná. Očekávala rychlejší zpevňování koruny v průběhu celého roku. Což se potom, jak už dnes víme, nestalo. Koruna někdy v jarních měsících − spolu s celou řadou jiných měn takzvaných rozvíjejících se trhů − přestala posilovat, a dokonce částečně oslabila. To trochu změnilo parametry zpřísňování měnových podmínek, o kterém jsme uvažovali. Mysleli jsme si, že zpřísňování bude víc spojeno s posilováním koruny. To byl jeden důvod, proč sazby rostly častěji. Kromě toho se víc než naplnila očekávání spojená s rychlým růstem mezd a z toho vyplývajícím rychlým růstem spotřeby domácností. Protože kromě růstu mezd rostl i celkový počet zaměstnanců. O něco lépe, než byla původní očekávání, se vyvíjela i eurozóna, zejména v první polovině roku. To byly podmínky, které nám umožnily postoupit v normalizaci měnové politiky o něco rychleji. V trendu, tedy na základním scénáři, se nic nezměnilo.
Úrokové sazby rozhodně půjdou nahoru i v tomto roce. A je vysoce pravděpodobné, že hranice dvou procent padne.
Kolikrát zvednete úrokové sazby v letošním roce, popřípadě na jakou úroveň?
Situace je dynamická. My nikdy nemáme výhledy, které bychom drželi příliš fixně. Prognózu měníme čtyřikrát za rok. V tuto chvíli to při očekávaném vývoji kurzu vypadá na dvě zvýšení. Je však vysoce pravděpodobné, že k nějakým změnám v nových prognózách dojde. Úrokové sazby půjdou nahoru i v tomto roce. Je ale otázka, jak rychle.
Takže přes dvě procenta se dostaneme určitě...
Slovo určitě bych nepoužíval. Ale je vysoce pravděpodobné, že hranice dvou procent padne.
Váš již bývalý kolega, dřívější člen bankovní rady Mojmír Hampl, v komentáři pro týdeník Ekonom viděl prostor pro růst sazeb na úroveň tří procent...
Nechci komentovat komentáře svých bývalých kolegů. To se ukáže. My postupujeme prognózu od prognózy. Byli bychom v zásadě rádi, kdybychom se dostali k takzvané neutrální úrokové sazbě. Samozřejmě může být debata, kde se nachází neutrální sazba, která ekonomiku nebrzdí ani nestimuluje. Jestli jsou to tři procenta při dvouprocentní inflaci. Mohla by být, kdyby platilo historické pravidlo, že má být jednoprocentní reálná rovnovážná úroková sazba. Otázkou je, zda takové pravidlo ještě platí, jestli to dnes není méně než jedno procento.
A druhá věc je, jestli nám ostatní okolnosti, zejména kurz měny, ale i vývoj na relevantních trzích, chování Evropské centrální banky, umožní dostat se k této řekněme teoreticky neutrální sazbě.
Podle svých posledních vyjádření stále nevidíte na obzoru rizika, která by ohrožovala vývoj české ekonomiky...
Rizika pojmenováváme trvale. Zmiňujeme je po každém měnověpolitickém jednání bankovní rady. V poslední době říkáme, že se rizika kumulují, do jisté míry jich přibývá. Ale jsou to věci velmi těžko uchopitelné, špatně měřitelné, spíš nejistoty než rizika. My nezpochybňujeme, že pravděpodobnost zpomalení ekonomiky roste. Ale nemáme žádnou dostatečnou evidenci pro to, abychom prognózovali nějakou recesi nebo stagnaci. To prostě nevidíme. Lze předpokládat, že v nové prognóze asi bude nějaká korekce naší stávající předpovědi ekonomického růstu v letošním roce, který zatím máme na 3,3 procenta. Je možné, že s ním půjdeme dolů. Zejména se výrazně změnilo relevantní vnější prostředí. Vidíme, že tam dochází k ochlazení růstu. Asi to bude pokračovat a logicky to povede k našemu nižšímu růstu.
Žádné zásadní domácí faktory pro zpomalení ekonomiky ale podle mého názoru zatím nejsou. Ba naopak, dokonce bych řekl, že proti dřívějšku jsou zde některé pozitivní odchylky − vývoj mezd, zaměstnanost. Tady důvod pro snížení prognózy tolik nevidím.
Přes růst mezd a rekordní zaměstnanost jste měli potřebu omezovat hypoteční trh. Nemyslíte, že omezení hypoték, která nastavila ČNB, byla příliš drastická?
Ne, nemyslíme si to. My situaci velice podrobně sledujeme a vyhodnocujeme. Ano, ve srovnání s mnohými kolem nás jsme velmi obezřetní. Ale ne výlučně. Je určitá skupina zemí jak v Evropské unii, tak jinde, která aktivně používá makroobezřetnostní nástroje. My mezi ně patříme. Prostě jsme vyhodnotili boom hypoték jako potenciálně velký zdroj nebezpečí pro stabilitu bank. Naše opatření nejsou přehnaná. Platí to i v mezinárodním kontextu. My jsme stanovili, že by člověk neměl mít celkový dluh větší než devítiletý příjem. Jsou země, kde se tento ukazatel doporučuje na úrovni čtyř, pěti nebo šesti let. Když se nad tím zamyslíte zdravým rozumem, tak lidé, kteří jsou nad tímto ukazatelem, se ženou do obrovského rizika.
My jsme stanovili, že by člověk neměl mít dluh větší než devítiletý příjem. Jsou země, kde se tento ukazatel doporučuje na úrovni čtyř, pěti nebo šesti let.
Dělali jsme anketu mezi bankami a ty po vašem opatření hlásí zhruba pětinový až čtvrtinový pokles zájmu o hypotéky. To pro vás nejsou relevantní údaje?
Jednak banky přehánějí, záměrně. To je logické. Já kdybych byl na jejich místě, tak to dělám také. Potřebují situaci zdramatizovat. Pak se jim bude lépe obhajovat plnění plánů vůči šéfům, kteří sedí v centrálách. Rovněž je potřeba vzít v úvahu přirozený pokles boomu, který souvisí s tím, že ceny nemovitostí už jsou extrémní. Počet lidí, kteří jsou schopni je akceptovat, je konečný. A konečně zafungovalo takzvané předzásobení v měsících, které předcházely zpřísnění podmínek pro hypotéky, jež začalo platit od října. O co větší byl zájem o hypotéky v srpnu nebo září, o to větší byl propad třeba v listopadu.
Regulace hypoték je tedy pro vás tímto vyřešenou věcí?
Je to zastabilizováno. Zhruba po roce vyhodnotíme, jak to funguje. A pak se budeme zamýšlet, jestli je potřeba dělat něco dalšího. Tipoval bych, že to nebude potřeba. Že je to nastaveno dostatečně. A dovedu si do budoucna představit debatu s bankami, pokud s nimi bude konstruktivní řeč, že se mohou ukazatele měnit nebo vyvíjet v jejich kombinaci. Dovedu si představit, že přijde doba, kdy nám bude stačit jeden z těch dvou nových ukazatelů. Může se ukázat, že dojde k ochlazení finančního cyklu a nebude potřeba to tolik hlídat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
