Aktuální číslo časopisu Ekonom
Žižkov za své jméno vděčí staviteli Karlu Hartigovi, který se také stal jeho prvním starostou. Právě on rozdělil pastviny a pole ležící východně od bran Starého Města, aby mohly vzniknout domy pro nové usedlíky. A protože kopcovitá krajina na úpatí Vítkovského vrchu neumožnila pravidelnou architektonickou koncepci, zrodila se velmi specifická podoba čtvrti plná strmých úzkých uliček, schodů a náměstí. Díky tomu si Žižkov brzy vysloužil přezdívku pražský Montmartre.
Se slavnou pařížskou čtvrtí nemá však společný jen výjimečný vzhled a atmosféru, nýbrž i bohémskou komunitu. Bydleli zde totiž především lidé, kteří si nemohli dovolit žít blíž k pražskému centru, stejně jako početná zahraniční komunita. I díky tomu vznikla pověstná nespoutaná atmosféra, se kterou je Žižkov spojován dodnes. O to všechno však tato pitoreskní čtvrť málem přišla za minulého režimu. V 70. letech začalo tehdejší vedení města realizovat radikální přestavbu čtvrti − úzké uličky měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy strženy a vystřídány nevzhlednými paneláky. Začalo se v okolí Olšanského náměstí, naštěstí mezitím proběhla sametová revoluce, a většina historického Žižkova tak byla zachráněna. A přestože zde v posledních letech přibývají nové rezidenční domy, genius loci místa přetrvává.
Stačí se vydat na procházku zdejšími klikatými ulicemi. Začněme na samotném vrchu Vítkova, kde stojí slavný funkcionalistický památník k uctění památky československých legionářů a odboje za první světové války. Jeho součástí je i symbolický hrob neznámého vojína a především bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Tato dominanta a nezpochybnitelný symbol Žižkova nabízí také výjimečný výhled na město. Další zajímavý pomník najdete na nedalekém Prokopově náměstí. Sochař Karel Nepraš zde velmi netradiční jezdeckou bustou uctil geniálního českého spisovatele Jaroslava Haška. Ten prožil na Žižkově významnou část svého života a zamiloval se do jeho bohémské atmosféry. Za zmínku však stojí i samotné náměstí ve tvaru trojúhelníku, kde se dříve pořádaly slavné trhy, na jejichž tradici se čas od času navazuje i nyní.
Že žižkovské činžovní domy skrývají mnohá tajemství, ukazuje mimo jiné unikátní Betlémská kaple, jež je ukryta právě uvnitř bloku několika domů. Kubistická stavba s prvky secese, jejímž autorem byl architekt Emil Králíček, nabízí jediný původní dochovaný interiér v kubistickém slohu v Praze. A u církevních staveb ještě zůstaneme. Kostel svatého Prokopa na nedalekém Sladkovského náměstí je jednou z nejvýraznějších architektonických dominant Žižkova. Římskokatolický farní kostel z přelomu 19. a 20. století se štíhlou, 73 metrů vysokou věží byl postaven v novogotickém stylu podle návrhů architekta Josefa Mockera.
V samotném srdci Žižkova se nachází žižkovská televizní věž, moderní ikonická stavba s možná nejrozporuplnější pověstí z celé Prahy. V roce 2009 se stala druhou nejošklivější stavbou na světě, se svou výškou 216 metrů je také nejvyšší stavbou metropole. Jedno se jí ale upřít nedá − je z ní nejkrásnější výhled na hlavní město.
Její součástí je luxusní restaurace Oblaca, bar a kavárna, posledních několik let ji zdobí sochy miminek od Davida Černého. Přímo pod věží pak najdete jednu ze žižkovských významných historických památek − Starý židovský hřbitov. V minulosti zde bylo pohřbeno až 40 tisíc osob, mezi nimi i mnoho významných rabínů a učenců. Původní pozemek hřbitova se ale rozkládal na mnohem větší ploše, než si dnes můžete projít. Zbytek byl částečně přeměněn na park, dnešní Mahlerovy sady, významnější část však byla zdevastována právě při stavbě vysílače. Mohutné barokní a empírové náhrobní kameny jsou tak jen zlomkem toho, čím toto historické místo bývávalo.
Na webu Prague.eu lze najít tipy na procházky po nevšedních zákoutích hlavního města. Součástí jsou i praktické mapky.
V současnosti jsou mnohem významnější Olšanské hřbitovy, největší pražské pohřebiště. S rozlohou více než padesát hektarů jsou místem posledního odpočinku pro téměř dva miliony zemřelých, mezi nimiž najdete například studenta Jana Palacha, básníka Karla Jaromíra Erbena či herce Wericha s Voskovcem. Mezi vůbec nejnavštěvovanější místo však patří hrob Franze Kafky.
K Žižkovu neodmyslitelně patří také kultura a zábava. Ať už se jedná o zapadlé knajpy, bary, restaurace, kavárny či multikulturní a komunitní střediska, ve spleti pavlačových domů a zastrčených dvorků naleznete opravdové skvosty. Kulturním středobodem celé čtvrti je Palác Akropolis, centrum nezávislé kultury. Vedle samotných sálů zde najdete také restauraci, bar a kavárnu, za zmínku stojí i samotná prvorepubliková budova s prvky art deco. Jedinečnou atmosférou se pyšní kino Aero, původně předválečné funkcionalistické kino ukryté ve vnitrobloku obytného domu. Dnes se zde promítá především nezávislá a artová filmová produkce. Mezi podniky, jež nesmíte vynechat, jmenujme třeba restauraci Lavička či kavárnu Café Pavlač. Najdete zde ale mnoho dalších originálních, či naopak velmi typických míst, mezi nimiž si každý vybere to své. A právě díky tomu je Žižkov tak jedinečný.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
