Aktuální číslo časopisu Ekonom
Simona JaníkováHned za dveřmi chemické laboratoře start-upu Machavert člověka udeří do nosu pronikavý zápach. V místnosti s pěti dlouhými pracovními deskami a regály plnými kanystrů s chemikáliemi, zkumavek, baněk, jehel a různých přístrojů to smrdí, jako když někdo nechá otevřenou lahvičku odlakovače na nehty. Několik strojů hlasitě hučí a na jednom z nich chemik Chris Johnson právě kontroluje, jakou velikost mají nanočástice látky, kterou spolu s kolegy vyrobil. Pokud by byly příliš velké, mohly by při testování na myších zvířatům ucpat cévy. A takovou zbytečnou chybu si nyní česko-americký start-up nemůže dovolit. V laboratoři s výhledem na rozsáhlý kampus Univerzity Colorado firma vyvíjí a vyrábí unikátní léčivo, s nímž má ambici vymýtit některé typy rakoviny. Nyní se připravuje na to, aby mohla co nejdříve otestovat přípravek i na lidech. A do té doby musí být všechno perfektní.
Vyvíjet lék na jednu z nejrozšířenějších civilizačních nemocí je riskantní − při nejoptimističtějším scénáři to trvá sedm let a stojí to minimálně stovky milionů dolarů. Na trh se přitom nakonec dostane jen něco málo přes tři procenta vyvíjených onkologických látek. Český vědec Jakub Staszak-Jirkovský, který firmu založil, věří, že uspěje. "Víra je neodmyslitelná součást tohoto byznysu. Na základě našich výsledků jsem přesvědčený, že to nějak fungovat bude, dokud ale neuděláme studie na pacientech, reálně nemůžeme vědět, jak to dopadne," zamýšlí se osmatřicetiletý chemik, když nás provází laboratořemi v cihlové budově biotechnologického inkubátoru.
Vedle chemické laboratoře tady start-up má i biologickou, kde si pěstuje buňky rakoviny, aby vědci mohli zkoumat účinky léku. Mimo to se schůzky a porady vědců odehrávají v jejich malé kanceláři se třemi pracovními místy a čtvercovým stolem, kolem něhož stojí čtyři různé židle. Že jde pořád o start-up, jde vidět i v laboratořích, kde bílé pláště visí místo na vědcích na věšácích a z počítačů se line rocková hudba. To v klasické výrobě léčiv neuvidíte.
Přírodní miny
Staszak-Jirkovský založil Machavert před čtyřmi lety, když skončil v Národní laboratoři Argonne nedaleko Chicaga. Rozhodl se, že zkusí vytvořit lék z českého doplňku stravy Ovosan. Nevybral si ho náhodou. Od 90. let žluté tobolky vyrábí společnost Areko, již vlastní jeho otec, Pavel Jirkovský.
Vývoj léku na rakovinu stojí minimálně stovky milionů dolarů. Na trh se nakonec dostane jen něco málo přes tři procenta látek.
Za doplňkem stravy, který užívají především pacienti při léčbě rakoviny, je dlouhá historie. Už za minulého režimu vědec Jindřich Kára z Ústavu molekulární genetiky Československé akademie věd pátral po tom, kde se v oplozených slepičích vejcích nacházejí protinádorové látky. "Aktivní látkou, kterou Kára objevil, byl fosfolipid PNAE. Byla to látka, která vzniká jen v embryích, a on ji dokázal izolovat," popisuje Staszak-Jirkovský. Po revoluci přenesl Kára svůj výzkum do Areka. Tato firma na základě jeho práce vyvinula komplexní směs biologicky aktivních fosfolipidů, které tvoří Ovosan.
Když začal Staszak-Jirkovský se svým týmem pátrat po tom, kde přesně se v Ovosanu nachází látky, které mají protinádorové účinky, jak je ze směsi dostat a upravit tak, aby se daly použít jako léčivo, přišel se zásadním zjištěním. "Rozložili jsme komplexní směs Ovosanu, kde je několik desítek fosfolipidů, a zjistili jsme, že hlavní protinádorová aktivita nevzniká díky fosfolipidu PNAE. Tedy že to není ta hlavní léčivá látka, o které jsme si to dosud mysleli. Takže jsme začali hledat, kde vlastně je," říká o začátcích výzkumu vědec. V roce 2016 jeho tým chemiků objevil, že není jeden jediný fosfolipid, který by látku obsahoval, ale že jsou aktivní jako skupina. Přesněji řečeno, jedná se o čtyři fosfolipidy, které fungují jen dohromady, ale ne zvlášť.
Z nich dokázali vědci vytvořit nanočástice, které jsou schopné dostat se až k rakovinným buňkám. Jsou to v podstatě duté koule a samy o sobě působí protinádorově, což z nich dělá unikát. Ačkoliv se ve farmacii takové kapsy občas používají k tomu, aby k rakovinným buňkám doručily nějaký lék, zatím žádné jiné na světě samy o sobě nevykazují výraznou léčivou aktivitu. "Lipidy jsou takové přírodní miny. Pro nádorové buňky to jsou živiny, takže je přitahují. Když je ale sežerou, tak je lipidy zevnitř zabijí," popisuje princip fungování látky pojmenované MP1000 šéf Machavertu. Tento lék je při rozumných dávkách velmi dobře snášen. "To jsem nikdy předtím neviděl," doplňuje českého vědce Američan Neal Goodwin, jenž od letošního února šéfuje vědeckému výzkumu Machavertu a fosfolipidy se dlouhodobě zabývá. Například spoluzaložil firmu Sierra Oncology, která s přípravkem z fosfolipidů dokonce před třemi lety vstoupila na americkou burzu Nasdaq.
Zatím látka při testování v laboratoři a na zvířatech nejlépe funguje na genovou mutaci KRAS, která dělá asi polovinu všech zhoubných nádorů. KRAS způsobuje agresivní typy rakoviny, například slinivky břišní či plic, a moc léků na ni není − geny se v průběhu nemoci dál mění a jsou postupně vůči přípravkům odolné.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
