Podobně jako ve Spojených státech by i v Česku už za pár let mělo být možné podávat hromadné žaloby. Ty by mohly být užitečné v aférách, jako je třeba Dieselgate, dvojí kvalita potravin nebo kauza kolem bankovních poplatků. Plán ministerstva spravedlnosti na uzákonění přelomové novinky minulý týden schválila vláda.
Na zavedení hromadných žalob do českého právního řádu by měli vydělat hlavně spotřebitelé. Novinka by měla snížit náklady na vedení soudních sporů. I tisíce poškozených by totiž podle plánů ministerstva spravedlnosti mohl hájit jediný advokát. Ušetřit by měli také na soudních poplatcích. Spotřebitelům by se tak u soudů vyplatilo vymáhat škody i v řádu stokorun. Ulevit by se mělo také přetíženým soudům. "Nebudou muset řešit často desítky podobných případů a současně se minimalizuje riziko nejednotného rozhodování," říká ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Právě nejednotný postup justice se naplno ukázal ve sporech o bankovní poplatky. Žaloby projednávalo vzhledem k sídlu bank hned několik pražských soudů. Obvodní soudy pro Prahu 1 a pro Prahu 5 zřídily speciální senáty, které měly žaloby řešit. Naopak Obvodní soud pro Prahu 4 ponechal rozhodování na jednotlivých soudcích dle běžného rozvrhu práce. Obvodní soud pro Prahu 1 si k projednání vybral dva pilotní případy a po zamítnutí žalob a zveřejnění právních názorů Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu vyčkal, až žalobci zbývající tisíce žalob vezmou zpět. Obvodní soud pro Prahu 5 se naopak rozhodl projednat všechny případy.
Rozdílný přístup soudy volily i při stanovování výše soudního poplatku. Zatímco některé přiřadily žaloby do kolonky "návrh na vydání elektronického platebního rozkazu" a žalující straně účtovaly jen 400korunový poplatek, jinde je převedly na standardní řízení, s čímž souvisela povinnost žalující strany zaplatit soudní poplatek ve výši 1000 korun.
Chtějí je občané i soudci
O zavedení hromadných žalob se v Česku s různou intenzitou diskutuje už roky. Právě případ bankovních poplatků byl jednou z kauz, které debatu rozvířily. Na to, jak velký problém znamená absence hromadné žaloby pro český právní systém, upozornil v roce 2016 také Ústavní soud, když se zabýval případem zrušení územního plánu města Brna. Ten se dotkl statisíců lidí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později