Výsledky prezidentských voleb a vůbec celá současná politická situace v České republice není nic, co by mělo těšit tento národ. Zejména ne mladé lidi, kteří se rozhodují, kde a jak začít svoji kariéru či možná i svůj profesní život. A obzvlášť vzdělané lidi, kterých je pro digitální budoucnost a takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci více než třeba.

Rozštěpená společnost, vliv extrémních politických stran, či spíše hnutí, se kterými se mladí lidé neztotožňují. Prezident, který si v rozdělování národa čím dále tím více libuje. Více detailů není třeba. To vše přispívá či bude přispívat k otázce, kterou si mladí lidé kladou a budou klást stále naléhavěji: proč tady, proč ne někde jinde? A to přes evidentně pozitivní ekonomický vývoj v naší zemi.

Brain drain, neboli odliv mozků, je jedna z nejhorších věcí, které mohou společnost, jakou je ta naše, potkat. Vidíme to v Maďarsku, Polsku, na Slovensku. Mladí vzdělaní lidé odcházejí do Německa, Spojených států, skandinávských zemí, Austrálie a jinam, aby se tam − jak se říká − pokusili o štěstí. Neodcházejí v desítkách či stovkách, ale v tisících. Pokud se jim v cizině nepodaří zakotvit či se jim tam z nějakého jiného důvodu nebude líbit, mohou se kdykoliv vrátit zpět. Pokud přinesou třeba nové zkušenosti, dobře. Ale takhle to ve většině případů není a nebude.

Jeden ze základních rozdílů mezi dnešní emigrací a emigrací před rokem 1989 je ten, že lidé, kteří odešli před rokem 89, za sebou zavřeli dveře a neměli vůbec zdání, kdy a jestli vůbec se budou moci vrátit domů. Dnes tomu tak není a to dělá dnešní odchod, speciálně inteligence, velice lehkým. Vlastně k tomu ten "volný pohyb" přímo nabádá.

Málokdo si bohužel uvědomuje souvislosti mezi dnešní politickou situací, kterou jsme zde po roce 1989 ještě nezažili, a nebezpečím odchodu našich mladých lidí do ciziny. Jediná možnost je alespoň postupný návrat k hodnotám liberální demokratické společnosti. K tomu ale mají dnešní politické elity v tomto státě, v čele s prezidentem, hnutím SPD a dalšími, velice, velice daleko. Takže se obávám, abychom se jednoho brzkého dne neprobudili a nezjistili, že naše "mozky" jsou pryč. Tato debata se zde bohužel vůbec nevede. Což může mít pro naši budoucnost nedozírné následky. Stáváme se, či možná již jsme, znovu zemí zralou na emigraci.

Související