Kontroly cen, které si mezi sebou za odebrané zboží a služby účtují spřízněné firmy, se v posledních letech staly hitem finančních úřadů. Ročně jejich nastavení přijdou přezkoumat do stovek podniků a neustále si na tuto práci školí speciální kontrolory. Takzvané převodní ceny totiž finanční úřady považují za prostředek agresivního daňového plánovaní, tedy vysoce rizikový nástroj vedoucí k daňovým únikům.
Podle průzkumu společnosti KPMG vnímá zvýšený tlak finanční správy v oblasti převodních cen více než 40 procent českých finančních manažerů. Jen v roce 2016 proběhlo na 900 kontrol cenotvorby mezi spřízněnými firmami. To je téměř třikrát více než v roce 2011. "Výsledkem bylo zvýšení výběru daní o 886 milionů korun a snížení daňové ztráty o osm a půl miliardy korun," uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová. Díky poklesu této ztráty ubývá i peněz, které si mohou podniky z daní odečíst v dalších letech.
Ve stovkách milionů se budou počítat i doměrky za letošní rok, ačkoliv už podle daňové správy jejich výše tak dramaticky jako dříve neporoste. "Nejrizikovější subjekty již byly zkontrolovány a ostatní si dávají větší pozor a kladou na převodní ceny větší důraz," míní Křehlová. Není divu. Vedle doměření daně totiž chybující firmy riskují, že jim finanční úřad naúčtuje penále ve výši 20 procent z doměřené daně a ještě 14procentní úrok z prodlení.
Pozvánka pro kontrolu: Dcera v Lucembursku
Největších chyb se podle Generálního finančního ředitelství podniky dopouštějí při fakturování služeb, jako jsou manažerské, právní a reklamní činnosti, nebo při stanovování výše licenčních poplatků. Někdy také spřízněným firmám vystavují faktury na služby, které nikdy neposkytly, anebo si nechají stejnou činnost zaplatit dvakrát. "Finanční správa má řadu indikátorů rizikovosti, mezi které patří například umístění mateřské společnosti v zemi s nízkým zdaněním, nízká daňová povinnost v porovnání s obratem, transfery nehmotného majetku a další," popisuje, co může být pozvánkou pro daňovou kontrolu, vedoucí partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda.
Téměř 900 milionů korun navíc přinesly do státní pokladny kontroly převodních cen. Tuto částku musely firmy státu doplatit na daních.
Sesterská společnost v Lucembursku přitáhla pozornost úřadů například k developerské společnosti CTP. Největší majitel průmyslových nemovitostí v Česku musel nakonec státu na daních doplatit desítky milionů korun. Nepomohlo mu ani to, že se proti postupu berních úředníků bránil prostřednictvím soudů. Nejvyšší správní soud nakonec po několikaleté při potvrdil, že právníci developera vytvořili schéma, kvůli kterému česká firma odváděla z úvěru vysoké úroky své sestře v Lucembursku a doma vykazovala ztrátu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později