Když se řekne umělá inteligence, představí si většina lidí humanoidního robota ve stylu C-3PO z Hvězdných válek. Skutečnost ale bude − přinejmenším v nejbližších letech − spíš podle jiného klasika sci-fi: už roku 1961 uveřejnil Arthur C. Clarke povídku Dial F for Frankenstein, v níž nejen předpověděl internet, ale současně upozornil, že taková síť může nabýt vlastní inteligenci. Vzhledem k nárokům na výpočetní výkon je pravděpodobnější, že strojová inteligence podobná lidské bude dřív rozprostřená po počítačové síti a v cloudu než spojená s nějakým konkrétním zařízením.
Inteligence podobná lidské ale není a ještě dlouho nejspíš nebude na pořadu dne, mimo jiné i proto, že podstata lidského myšlení je stále neznámá. Současné aplikace umělé inteligence pouze napodobují některé procesy odehrávající se v mozku. Většinou přitom pracují na principu takzvaných neuronových sítí − velkého množství propojených prvků měnících svou schopnost přenášet vzruchy na základě kladné nebo záporné odezvy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan A. Novák
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



